Ne jakobínům (vlastně jakobýnům) !

Jakoby většině došla slova, a tak potřebují nějakou jakoby větnou vycpávku.  V práci, v tramvaji, v krámě, v televizi a jakoby i u některých jakoby přátel, kteří tak nikdy nemluvili! Je to jakoby nakažlivé? Když se potom jeden nad takovými sděleními jakoby zamyslí, vycházejí mu věty jakoby postavené na hlavu: Vážně tam budeš jakoby v pět? Jakoby určitě!  

Už jsem na tom mnohdy tak, že jakoby nevnímám, co mi kdo říká a jakoby slyším jenom jakoby. Jakoby bych byla na budku. Ale já mluvím jakoby normálně! Dokonce se už jakoby bojím vůbec jakoby vyslovit!

 A jakoby to nebylo jenom jakoby. Taky se vše jakoby děje nějakým způsobem. Dále jakoby spolu lidé přestali mluvit. Jen spolu jakoby komunikují. A v  tom je možná jakoby problém. Kdyby jakoby mluvili, možná by i víc poslouchali, když už jakoby nečtou.  Ale na druhou stranu, čím větší intelektuál, tím větší jakobýn. Jak by asi komunikoval českou hymnu? Jakoby takhle ?

Kde domov můj?

Kde jakoby domov můj?

Voda hučí nějakým způsobem po lučinách

Bory šumí jakoby po skalinách

V sadě skví se jara květ

Zemský ráj to jakoby na pohled

A to je ta nějakým způsobem krásná země

Země určitě česká

Jakoby domov můj!

JAKOBY DOST !