Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O psech a lidech (středně velcí žlutí psi)

24. 06. 2013 12:30:00
Asi všichni známe vtip o silně agresivním středně velkém žlutém psu, kterého nikdo necvičil, jen bylo nutno ostříhat mu tu divnou hřívu.

Když jsem před lety žila v Mexiku, říkali jsme tak z legrace všudypřítomným polodivokým toulavým psům. Jak se tak křížili mezi sebou, dosáhli povětšinou střední výšky a žluté barvy.

Dost jsme se jich báli. Tehdy to byl velký problém. Psi se totiž sdružovali do smeček a někdy napadali i lidi. Hlavně v noci ve městech. Na venkově byli ale spíš bázliví a vždycky si drželi odstup. Srdce se mi při pohledu na ně svíralo, bylo vidět, jak jsou hladoví. Mexičané se jich báli snad víc než my - nikdy jsem neviděla, že by je krmili.

Můj první a hned nejsilnější zážitek s těmito tuláky, co nikdy nežebrali, mě poznamenal na celý život. Jednoho dne mě kolegové vzali na výlet do Teotihuacánu. Jak bylo zvykem, oběd se odehrával piknikovou formou (s výhledem na Pyramidu Slunce i Měsíce) a tentokrát jsem ho jako díkůvzdání připravila já. Rozložila jsem mrazící tašku a začala vytahovat kýble bramborového salátu a krabice se smaženými kuřecími stehýnky. Nenápadně se začali přibližovat středně velcí žlutí psi a zaujímali strategická postavení v půlkruhu kolem nás. Bedlivě nás sledovali a hladově koukali. Byla jsem tehdy v Mexiku krátce, a tak se mi hned dostalo různých ponaučení a výstrah.

Nejsem jen nenapravitelný optimista, jsem i romantik. Vždycky jsem měla ráda Malého prince. Díky milované paní profesorce Ročkové jsem si ho kdysi přečetla v originále a dokonce jsem i slyšela několik kapitol v přednesu Gérarda Philipa. Citáty z této moudré knihy, kterou znám skoro nazpaměť, jdou se mnou životem a na pyramidách to na mne přišlo. Rady nerady. Zkusím to jako Malý princ s liškou.

Nejprve jsem psy krmila házením smaženého kuřete do dáli. Kolegové si klepali na čelo a zrychlili příjem potravy s poznámkou, že by rádi, kdyby na ně taky ještě něco zbylo. Při té příležitosti jsem si všimla, že jeden ze psů je srdnatější. Začal se pomalu a nenápadně přibližovat. Pořád jsme se na sebe dívali a on se osměloval. Zkusila jsem hodit kousek masa blíž. Vzal si ho a už neuskočil dva kroky zpět. Lehl si a díval se na mne. A tak to šlo ještě chvíli. Až jsem se osmělila i já, natáhla ruku, on se připlížil a kuře si velice opatrně vzal. HAHA! TEĎ UŽ SE HO NEZBAVÍŠ, radovali se škodolibě kolegové.

Pes ale zalehl a skromně čekal. Jeho smečka v závěsu. Došlo na kosti. Situace se opakovala. Když došly kosti, kolegové dramaticky vznášeli dotazy, co jako budu dělat teď. Když jsem vytáhla zbylé housky, popadali se za břicho : NARVALA JSI JE MASEM A KOSTMA A TEĎ SUCHÝ CHLEBA? NAIVKO!

Zírali jsme všichni. Nejen, že se s povděkem přijal chleba můj ochočenec, ale i přilehlá smečka. Hlad je prostě prevít.

Po skončených hodech mě cestou do auta provázely smutné oči středně velkého žlutého psa. Došlo mi, že jsem přes všechno dobro udělala chybu, protože jsem se nemohla stát zodpovědnou za toho, koho jsem k sobě (byť jen na chvíli) připoutala.

Když jsem se naposledy bezmocně ohlédla, vzpomněla jsem si, co řekla liška Malému princi: Člověk se vydává v nebezpečí, že bude trochu plakat, když se nechal ochočit...

Autor: Šárka Bayerová | pondělí 24.6.2013 12:30 | karma článku: 25.17 | přečteno: 1317x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 19.15 | Přečteno: 376 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.58 | Přečteno: 490 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 476 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 812 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Obhajoba seznamkového muže

Články o seznamování, co letí internetem, vždycky dost zaujmou. Jejich obsahem jsou strasti, radosti málokdy. Autorkami jsou téměř stoprocentně ženy, co shodně naříkají, že je seznamování tragédie a že si muži často ubírají věk

21.9.2017 v 6:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Helena Vlachová

Když žena muži vyčítá

Znají to snad všichni muži. Chvíle, v níž mají pocit, že jsou k ničemu, protože jejich dominantní partnerka jim to dává velmi často očividně znát

21.9.2017 v 3:49 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 217 | Diskuse

Eva Sádecká

Zamiluj se do života!

Když jsme zamilovaní, vadí nám něco na partnerovi? Ne, je perfektní, dokonalý. Je báječný, úžasný. Pořád o něm mluvíme, je tak zajímavý! Jsme jím opojeni, okouzleni, očarováni. Dokážeme na něj neustále myslet a těšit se.

20.9.2017 v 23:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 86 | Diskuse

Libuse Palkova

Na letišti

V předchozím blogu jsem zmínila historku ukazující, jak probíhají letištní transfery. Ztracený turista není to jediné, co se, může stát. Co když se ztratí řidič autobusu nebo rovnou průvodkyně?

20.9.2017 v 20:16 | Karma článku: 13.54 | Přečteno: 581 | Diskuse

Eva Dreyová

Jak se to dělá po americku

Řeč prezidenta Trumpa v OSN byla jistě působivá a mnozí zaplesali, že konečně Amerika si bude hledět jen svého multikulturního národa, který potřebuje rozumné vedení a zametá si důkladně hlavně svůj práh.

20.9.2017 v 20:07 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 593 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.