Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O psech a lidech (Frida)

10. 07. 2013 12:30:00
Přišla k nám ve velmi smutném období, které ihned obrátila v totální radost. Když nám náhle v pěti letech zemřela jezevčice Širín na akutní boreliózu, byli jsme nešťastní. A jak už to tak u pejskařů bývá, hned jsme chtěli nového psa.
Frida (2003)Frida (2003)

Obvolávali jsme všechny blízké i vzdálené útulky a nikde jsme nepochodili. Nebyli jsme vybíraví. Jen jsme zase chtěli jezevčíka nebo jeho křížence. Možná to bylo i tím, že byly prázdniny a s nimi vedro jak v Kongu. Odpovídali jsme na desítky inzerátů. Veškerá štěňata byla rozebrána. Byly to hektické tři dny.

Až se najednou ozvali z jedné chovatelské stanice dlouhosrstých jezevčíků, kde nás den předtím odmítli. Vyslechli jsme dojímavou historku, jak vezli na dohodu štěňátko jakési rodině, které ale náhle zemřel dědeček. Přijeli, když se rodina zrovna chystala na pohřeb a byli i s fenečkou odmítnuti. Vzpomněli si tedy na nás. Byli jsme nadšením bez sebe a já ihned jela na Strossmayerák vyzvednout sedmitýdenní štěně dlouhosrstého trpasličího jezevčíka. Prodávající přijeli autem a velmi spěchali. Vrazili mi do rukou nádhernou chlupatou okatou kuličku se psím průkazem a převzali 3.500 Kč (stalo se v roce 2003). Následovně se skřípěním kol zmizeli směrem pryč.

S fenečkou v náručí jsem v něžném rozpoložení šla ihned nakoupit do zverexu vše potřebné pro novou členku naší domácnosti. Když jsem žádala tašku pro trpasličího jezevčíka, podíval se prodavač nerudně na tu krásu v mých rukou a děl :

- Co to proboha máte?

- Fenku trpasličího jezevčíka! Prohlásila jsem hrdě.

- TODLE? Podívejte se na ty tlapy! Jestli je TODLE trpasličí jezevčík, tak já jsem Eliška Krásnohorská!

Děsně jsem se urazila a bylo po rozpoložení. Trvala jsem na svých požadavcích a místnímu Vševědovi jsem dramaticky sdělila, že mu naši trpasličí jezevčici holt za nějaký čas přivedu ukázat.

Nikdy jsem tam nešla. Nemohla jsem. Dokonce jsme s Fridou Strossmayerák nějaký čas obcházely obloukem.

Štěňata rostou rychle. Frida měla zlatavou barvu a hlavu jako by foukla do sazí. Výrazné obočí jí částečně dopomohlo ke jménu. Byla tak kouzelná, že se cizí lidé zastavovali na ulici. Jednou jsem ji uvázala před trafikou, a když jsem se k ní po chvíli vrátila, nevěřila jsem svým očím. Před Fridou ležel na břiše Japonec (v našich zaplivaných Holešovicích) a fotil si detail jejího obličeje. Lidé ho zvesela překračovali.

Jen nám ta naše krasavice nějak divně rostla. Mohutněla a byla samý sval. Dodnes jí občas říkáme Arnolda Schwarzeneggerová. Situace se začínala až podezřele podobat oblíbené knize mého dětství, kterou byla Pučálkovic Amina.

Na jedné z návštěv u veterináře jsem komentovala se smíchem Fridin nerovnoměrný růst hlavy. Legračně se jí natahovala horní čelist a spodní byla ještě malá. Náš hodný ukrajinský pan doktor se na Fridu pozorně zahleděl a prohlásil : - Tó nět něrovnoměrny rust. Tó prjedkus...

A bylo to. Upřímně řečeno, něco jsme tušili. Tlapy, na které upozornil už Vševěd, ještě více narostly. Uši naopak zakrněly. Arnoldu jsem už zmínila. A do toho ještě předkus. Už jsme si byli jisti. Matka možná jezevčice, otec zcela určitě neznámý...

V podstatě nám to bylo úplně fuk, ale řekli jsme si, že blbce z nás nikdo dělat nebude. Což jsme chtěli sdělit především dotyčné chovatelské stanici, jejíž telefon jsme stále měli. Hádáte správně: Tůdudůůů... tůdudůůů ...

A tak zůstalo jen u slov. Když Frida zlobí, vyhrožujeme jí, že ji budeme reklamovat. Občas jí i vyčítáme, kolik jsme za ni zaplatili.

Žijeme ve společné smečce už deset let. Někdy jsou to nervy, ale za těch tři a půl litru nám opravdu stála. Nevyměnili bychom ji. Ale mohu to napsat jenom proto, že Frida naštěstí ještě neumí číst ...

Autor: Šárka Bayerová | středa 10.7.2013 12:30 | karma článku: 31.46 | přečteno: 1955x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 19.15 | Přečteno: 376 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.58 | Přečteno: 490 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 476 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 812 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Obhajoba seznamkového muže

Články o seznamování, co letí internetem, vždycky dost zaujmou. Jejich obsahem jsou strasti, radosti málokdy. Autorkami jsou téměř stoprocentně ženy, co shodně naříkají, že je seznamování tragédie a že si muži často ubírají věk

21.9.2017 v 6:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Helena Vlachová

Když žena muži vyčítá

Znají to snad všichni muži. Chvíle, v níž mají pocit, že jsou k ničemu, protože jejich dominantní partnerka jim to dává velmi často očividně znát

21.9.2017 v 3:49 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 217 | Diskuse

Eva Sádecká

Zamiluj se do života!

Když jsme zamilovaní, vadí nám něco na partnerovi? Ne, je perfektní, dokonalý. Je báječný, úžasný. Pořád o něm mluvíme, je tak zajímavý! Jsme jím opojeni, okouzleni, očarováni. Dokážeme na něj neustále myslet a těšit se.

20.9.2017 v 23:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 86 | Diskuse

Libuse Palkova

Na letišti

V předchozím blogu jsem zmínila historku ukazující, jak probíhají letištní transfery. Ztracený turista není to jediné, co se, může stát. Co když se ztratí řidič autobusu nebo rovnou průvodkyně?

20.9.2017 v 20:16 | Karma článku: 13.54 | Přečteno: 581 | Diskuse

Eva Dreyová

Jak se to dělá po americku

Řeč prezidenta Trumpa v OSN byla jistě působivá a mnozí zaplesali, že konečně Amerika si bude hledět jen svého multikulturního národa, který potřebuje rozumné vedení a zametá si důkladně hlavně svůj práh.

20.9.2017 v 20:07 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 593 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.