... tak jste nahraní. HREJ SI, TU MÁŠ KOHOUTA, funguje málokdy. Alespoň u nás ne. Naše Čtyřtlapka vyžaduje tvrdě naši pozornost.
Jak ?
Verze první : leží a kvílí koloraturou jako Maria Callas. Nasazený ksicht zoufalého chudáčka. Kamkoliv se hnete, sleduje vás očima a hlasem přechází do stále vyšších a vyšších tónin.
Verze druhá : vytrvale poňafává před dveřmi na terasu, aby si dnes po osmdesáté první vysloužila ňaminu za 3 kapičky, které vyždímala ze svého močového měchýře.
Verze třetí : ležíte a čtete si. Psice se okamžitě přemístí směrem k vaší hlavě a posléze se uvelebí na časopise či knize a drze vám zírá do očí.
Verze čtvrtá : asi nejhorší, jelikož se převážně odehrává v noci. Vy spíte. Pes ne. Čtyřtlapka nejdříve strká ledovým čumákem do vašeho nosu. Pokud to nezabere, pokračuje jazykem stočeným do kornoutku buď ve vašich uších nebo v nosních dírkách. Když vyletíte, odrazí se všemi čtyřmi od vašeho žaludku a směje se vám do obličeje.
Verze pátá : psice sedí na jednom místě (olověný zadek) a vytrvale zírá do skříně, kde je za zašupovacími dveřmi a hraničkou šál ukryté její oblíbené zelené kousadlo. Je už tak ohlodané, že jí muselo být opět odebráno (asi desátý exemplář - mohla bych vydělávat jen na kousadla). Jelikož si jí nevšímáte, psice plynule přejde do verze 1.
Pokud se děje něco podobného i u vás, vězte, že tohle všechno vydržíte jenom proto, že svého psa milujete. Jinak byste ho UŽ DÁVNO ZABILI !
