Když jezevčíkovi šibe ...

… nevíte, jestli jste se zbláznili vy nebo on. Občas    (i nahlas)  uvažuji o tom, zda se pes může narodit s duševní poruchou. Rodinní  příslušníci mne  za takové myšlenky pranýřují a ťukají si vytrvale na čelo směrem ke mně.

Čekání na Godota? Ne! Na klacek!

Dobře. Budeme tedy vycházet z toho, že psí blázince neexistují. Jelikož  kde není poptávka, není ani nabídka. Naše domácí čtyřtlapky choré na mozek prostě být nemůžou.

Jak si ale mám vysvětlit, že máme doma paranoika? Že když šiju a vezmu do ruky nůžky a VŮBEC NECHCI odstřihnout spečený chuchvalec chlupů za Fridiným uchem,  tak se naše milunka promění v žíznivou čáru, prchá z mého dosahu a neustále se ohlíží, zda ji nepronásleduji.

Jak je možné, že se psice přestala bát pily, když vytrvalá hrůza z vysavače přetrvává už od jejích ranných štěněčích let?  Překonaná fobie?  Zvláštní druh psychózy?

Když se to odehrálo poprvé (a naposled), málem došlo k jezevčímu masakru motorovou pilou. Bestijka během řezání přiskočila pod pilu v akci a ukradla právě odpadávající polínko. Krve by se v nás v tu chvíli nedořezal! Uznejte, že je to velmi trefné přirovnání s ohledem na popisovanou činnost.  Od té doby je psice důsledně zavírána v baráku a na pilu nesmí ani pohlédnout.

S tím možná souvisí i fakt, že naše Frida neumí aportovat jako každý normální pes. Proč ? Je hamižná kleptomanka! Tolik hodin a trpělivosti jsme věnovali výcviku! Výsledkem několika promarněných let je následující model :

-              ke hře jsou třeba  minimálně dvě osoby a tři polínka;

-              psice se pohybuje mezi oběma osobami sem a tam a polena jsou házena na střídačku;

-              Milunka totiž nevydá žádný klacek z huby, pokud nevidí jiný. V tu chvíli stávající vyplivne a ihned pronásleduje letící;

-              osoba, která je  blíže k  oslintanému kusu dřeva na zemi tento uchvátí, rychle se vyhne polenu letícímu od protilehlé osoby a přeskočí psici, která se řítí na ni;

-              poté, co čtyřtlapka s polenem v hubě žádostivě civí na již oslintaný klacek v ruce blízké osoby, naznačí se jí možnost hodu, následuje flus na zem a celá akce se opakuje.

-              A proč máme klacky tři? Frida si totiž umí narvat do huby dva najednou a zdrhnout!

A tak se nedivte, že i mně občas šibe ...