S Matějskou poutí je to jako s tou říjnovou revolucí, co byla v listopadu. Svatého Matěje je totiž 14. května. Tak rozhodla církev v roce 1970 a staletími zažitý svátek z 24. února přesunula. My, Pražané, jsme se ale nedali a pořád si slavíme svou Matějskou v původním termínu.
Matěj se svou sekyrkou vpravo (vlevo sv. Ondřej)
A taky úplně jinde než tam, kde prapůvodně slavná veselice vznikla. Mateme nepřítele? Ne, jen se z lidové poutě stala taková masovka, že od kostelíka sv. Matěje v Dejvicích se postupně přesouvala přes takzvaný Kulaťák, Letnou a Břevnov, až do Juldy Fuldy, tedy dnešního Výstaviště.
A sv. Matěj, co kvůli němu zatvrzele slavíme první jarní pouť, i když má svátek až v květnu ? Tak ten to má taky zamotaný.
Atributů má hned několik, jelikož není jasné čím ho zabili. Jsou to: sekera (tu ctíme hlavně u nás - viz Staroměstský orloj), kopí a kamení. Taky u sebe mívá knihu nebo svitek, jelikož byl evangelista.
Ono se dokonce ani pořádně neví, zda proslaveného mučedníka vůbec zabili. Možná dožil stáří v klidu. Buď v Núbii, Habeši nebo možná i v Gruzii. Ale mohli ho kdekoliv v těchto zemích utlouct kamením, probodnout kopím, či setnout sekerou. Zde historie jaksi tápe.
Jediné, co se ví jistě je, že byl náhradník za zrádného Jidáše. Jelikož aby se po ukřižování Ježíše doplnil stav apoštolů na dvanáct, byla na návrh sv. Petra provedena dovolba metáním losu. A vítězem se stal - Matěj! Hned poté odkráčel do světa hlásat evangelium. Zemřel roku 63. Jak a kde ? Viz výše ...
Apoštolovy ostatky se pak dostaly do Trevíru. Nějak a odněkud. Prý je darovala byzantská císařovna Helena. A já se ptám : kde je vzala ? No nic ... Lebku sv. Matěje mají v Římě, v kostele S. Maria Maggiore. Alespoň tady je původ jasný - dostali ji z Trevíru.
Svatého Matěje, apoštola a patrona stavebních řemeslníků, truhlářů, cukrářů a řezníků se dovolávali naši předkové při černém kašli (tak to by se teď zase mohlo šiknout), neštovicích a manželské neplodnosti. Poslední zmíněný problém je taky aktuální. Ovšem, kde k němu tenhle apoštol přišel, je mi záhadou. Každopádně s tím ale souvisí starý český lidový zvyk obcházet na svátek sv. Matěje sad a třást stromy, aby byla dobrá úroda.
Troufám si tvrdit, že by Matěj zíral, jaká kočičárna se z jeho Matějské stala. Návrat k tradicím by neuškodil. Je to ale první jarní pouť, tak co s tím naděláme. Davy tam budou proudit dál ...
Ať už se tam vydáte či nevydáte, mohlo by vás potěšit, že :
Na sv. Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje a skřivan si zapěje!
Všichni moji svatí na :
http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html
