Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpověď

12. 03. 2014 12:45:00
Stejně za všechno nakonec může Markéta. Kdyby se do toho nemíchala... A ty její blbý rady!

Vždyť jsme si s Béďou žili docela dobře. Měl mě rád. Vždycky. Svým způsobem, to je fakt. A že mne občas proplesk? No a co, stejně jsem mu to většinou vrátila. Aspoň se pročistil vzduch. A jakej náboj měly pak ty naše smiřovačky i po letitým manželství ! To byste koukali!

Nakonec mi přece ani nemusel říkat, že se dal dohromady s tou ženskou od nich z práce. Ale on chtěl, abych ho pochopila. Abych mu už konečně rozuměla... Je prostě teď v nejlepším věku a dolehl na něj stereotyp. Tak mi to vysvětlil a já tomu vlastně rozumím. I když trochu líto mi to teda bylo !

Ale uznejte, taky mi nemusel říkat nic a scházet se s ní potajomky. Ale on už je takovej čestnej! Vážně, no neuchechtávejte se ... Prostě Béďa je drsnej a chce mít jasno.

Ale pak to začalo. Furt jsem na tu babu musela myslet. Jak vypadá? Že je mladší, to jsem věděla. Jednou jsem si na ně počíhala a když jsem zjistila, jaká je to kočka, skoro to se mnou fláklo.

No a pak jsem doma brečela a brečela. Do toho přišel Béďa. Ptal se, co je k večeři. Když mě viděl uřvanou, chytil ho nerv. Jsem pitomá, říkala jsem si, že jsem aspoň neuvařila, moh bejt klid. Takhle jsem si ještě vyslechla, že jsem citová vyděračka a lemra líná. Ach jo.

No a tehdy jsem to v práci řekla Markétě. Šly jsme to probrat do cukrárny. Už třetí den mi bylo dost blbě, žaludek jak na vodě. Asi nervy. A Markéta mi hned naordinovala becherovku. Trošku se mi ulevilo a líp se mi mluvilo. Markét si mne vyslechla a čuměla! Že prej by to Bédi neřekla! A dala si bechču taky. A já s ní. Víckrát. Až jsem se divila, jak mi jede. Nikdy jsem moc nepila a sladký lepidla už vůbec ne. Bohužel jsme nic nevymyslely. Jen jsme se zlískaly. Ale bylo mi fajn a Béďa a ta jeho skvav mi byli aspoň chvíli ukradený ...

Druhý den mi Markét brnkla hned ráno a poradila mi nějakou pasivní rezistenci. Že prej to někde vyčetla. Jelikož jsem se nechytala, vysvětlila mi, že mám vyčkávat, neprotestovat a hlavně NEBREČET ! Že to jako Béďu pak určitě přejde. A taky mi řekla, ať si dám preventivně bechču.

Tak jsem občas poslechla, ale moc to nešlo. Vždycky, když Béďa dlouho nešel, děsně jsem se užírala. Furt jsem si představovala, kde jsou a co dělaj. I jak to dělaj ... To fakt bylo strašný!

Volala jsem Markétě, že mi je zas blbě. Přišla na návštěvu s flaškou láhve. A becherovka najednou zase zabrala! Když přišel Béďa dom, byla jsem rozevlátá, flákla jsem mu večeři a šla se dívat na telku. (Trhni si, Bedřichu!)

Ale Béďovy návraty se nějak prodlužovaly. Už skoro nechodil ani na večeři a často se vracel až k ránu. Strašně mě to točilo, ale pravidelně pomáhala bechča a hlavně pomyšlení na tu rezistenci.

Pak jsme měli pracovní večírek. Přišla jsem tam už v docela dobrý náladě. Když jsem se vypravovala, dostala jsem od Bédi sms, že se u tý svý zdrží do rána. Abych prej neměla strach!!!! Žaludek mi zas začal dělat veletoče, tak jsem si řádně cvakla rovnou z lahve. A ještě a ještě. A byl klid.

Takže jsem se načančala a vyrazila. Už od dveří jsem viděla Markét v družném rozhovoru s Tondou. Následoval panákový rej. Pak mne Markéta odtáhla na záchod a hučela do mne, že Tonda po mně jede a že si to mám užít.

No, radši to zkrátím. Skončila jsem s Tondou u nás doma. Že jsem byla namazaná, mě neomlouvá. No a když jsme byli v nejlepším, vrátil se Béďa. Mimo plán! Řval jak podebranej, co jsem si to prej dovolila. Tondu vyfackoval.

Včera podal žádost o rozvod. Prej jsem alkoholička a děvka. A že prej má ke mně nepřekonatelný odpor, jelikož už měsíce smrdím hořkejma bylinama.

Že já jsem tu Markétu poslouhala, fakt bych ji zabila! Prej pasivní rezistence ...

Poznámka: Povídka ! Podobnost s někým koho znáte, či se mnou (nedej Bože!), je čistě náhodná! :-)

Autor: Šárka Bayerová | středa 12.3.2014 12:45 | karma článku: 17.38 | přečteno: 945x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 19.15 | Přečteno: 376 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.58 | Přečteno: 490 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 476 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 812 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Obhajoba seznamkového muže

Články o seznamování, co letí internetem, vždycky dost zaujmou. Jejich obsahem jsou strasti, radosti málokdy. Autorkami jsou téměř stoprocentně ženy, co shodně naříkají, že je seznamování tragédie a že si muži často ubírají věk

21.9.2017 v 6:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Helena Vlachová

Když žena muži vyčítá

Znají to snad všichni muži. Chvíle, v níž mají pocit, že jsou k ničemu, protože jejich dominantní partnerka jim to dává velmi často očividně znát

21.9.2017 v 3:49 | Karma článku: 9.11 | Přečteno: 184 | Diskuse

Eva Sádecká

Zamiluj se do života!

Když jsme zamilovaní, vadí nám něco na partnerovi? Ne, je perfektní, dokonalý. Je báječný, úžasný. Pořád o něm mluvíme, je tak zajímavý! Jsme jím opojeni, okouzleni, očarováni. Dokážeme na něj neustále myslet a těšit se.

20.9.2017 v 23:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 76 | Diskuse

Libuse Palkova

Na letišti

V předchozím blogu jsem zmínila historku ukazující, jak probíhají letištní transfery. Ztracený turista není to jediné, co se, může stát. Co když se ztratí řidič autobusu nebo rovnou průvodkyně?

20.9.2017 v 20:16 | Karma článku: 13.54 | Přečteno: 572 | Diskuse

Eva Dreyová

Jak se to dělá po americku

Řeč prezidenta Trumpa v OSN byla jistě působivá a mnozí zaplesali, že konečně Amerika si bude hledět jen svého multikulturního národa, který potřebuje rozumné vedení a zametá si důkladně hlavně svůj práh.

20.9.2017 v 20:07 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 582 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.