Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vstup zakázán?

31. 03. 2014 12:00:00
Tak jsme o víkendu vzaly se ségrou Fridu na vlastivědný výlet do Vojanových sadů. Frida je jezevčice, už jí bude jedenáct, tak má ráda parky. Prostě důchodkyně.
Páv a jeho familyPáv a jeho family

Náš babinec se těšil na rozkvetlé magnólie a klid zahrady, kterou zatím zahraniční turisté hromadně neobjevili. Když jsme z historických důvodů studovaly vstupní tabuli, slušně vychovaná psice seděla způsobně u našich nohou jištěná vodítkem. Z didaktických obrázků jsme při té příležitosti s hrůzou zjistily, že psům vstup zakázán. Zdálo se ale, že pouze psům na skejtu. Jelikož ho k vyobrazení zákazu někdo velmi umně přimaloval. Bohužel ale zákaz platil všeobecně.

Takže jsme tam stály jak Lotovy ženy a jejich pes a řešily, co bude dál. Jedna se psicí na ulici a druhá v sadech a potom výměna? Přivázat Friduli u vrat? Nejít tam vůbec ? Ještě teď se divím, jaká jsem disciplinovaná a poslušná.

Zvítězil adrenalin. Zákazy jsou proto, aby se porušovaly. Někdy.

Chvíli jsme řešily : Proč? Proč ne aspoň na vodítku ? Všudypřítomná hovínka? Možná. My si je ale uklízíme. Bude pokuta? Jak se zachováme, když ji po nás někdo bude chtít?

A pak jsme zapomněly a jen se kochaly. Bylo na čem. Šílenství květů vůkol, vůně všeho druhu, buk u slunečních hodin s Marií Elektou (to je ta co je na Hradě jako mumie) ozdobený načančanými pávy, jejichž nenápadné manželky se hemžily pod vybuchlou magnólií.

Ha! Řekly jsme si. Zákaz je možná kvůli plašení pávů. Ale Frida byla nadrzlým pávům loudícím housku úplně volná a oni jí. Spíš ji zajímala ta houska. A navíc - potkaly jsme i dalšího psího souputníka, tak jsme v tom adrenalinu nebyly samy.

Všeobjímající nádhera. Až na dva evidentně opilé a smradlavé bezdomovce, kteří spali záviděníhodným spánkem na lavičkách u Eliášovy kaple. Jen tak tak jsme prošly.

Na jednu stranu podobné zákazy chápu. Ale když může ve Vojanových sadech probíhat podobné bivakování, tak by tam snad mohli psi na vodítku, nejenom naše slušně vychovaná a vyvoněná psí dáma v letech na zapřenou ...

Autor: Šárka Bayerová | pondělí 31.3.2014 12:00 | karma článku: 18.20 | přečteno: 1394x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 18.95 | Přečteno: 374 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.44 | Přečteno: 488 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 476 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 811 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Hruban

Duchovní otec mnohých

Svatý Pio z Pietrelciny je muž, který, ačkoli nikdy neopustil svůj klášter, ovlivnil a stále ovlivňuje spousty lidí.

20.9.2017 v 15:21 | Karma článku: 4.89 | Přečteno: 88 | Diskuse

Lukáš Fürst

Zajímám se o budoucnost

Touto myšlenkou jsem se nechal inspirovat od osobnosti, které si velmi vážím. "Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života." Charlie Chaplin

20.9.2017 v 15:05 | Karma článku: 5.51 | Přečteno: 105 | Diskuse

Jana Slaninová

Snadný terč: stáří není jen noblesa a důstojnost

Vychovaná jsem v úctě ke stáří. Staří lidé jsou bytosti, které mají za sebou kus života i práce a ve tvářích mají vepsané radosti i strasti. O to horší překvapení bývá, když jsou tito lidé zjevně zlí.

20.9.2017 v 13:21 | Karma článku: 16.88 | Přečteno: 900 | Diskuse

Jan Klar

Mami, prosím tě neumírej

Matěj nemohl uvěřit, že jeho máma je opravdu nemocná. To nemůže být vůbec pravda, tak zlý být život nemůže! Jedna jobovka přece už stačila!

20.9.2017 v 13:06 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 771 | Diskuse

Iva Apanasenková

Pan učitel rád děti mixuje. A děti to nebolí

Volíme si svoje místo? Ve škole možná. Dokonce si nemůžete vybrat ani své místo v tramvaji, vlaku či v práci. Pokud nejedete zrovna z konečné. I v životě si můžete vybrat na začátku, pak už jen manévrujete mezi okolnostmi.

20.9.2017 v 11:40 | Karma článku: 16.20 | Přečteno: 968 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.