Pro řidiče otravná, často až nenáviděná. Z patrona řidičů se u nás stal jejich pronásledovatel.
SV. KRYŠTOF NA KARLOVĚ MOSTĚ (z www.kralovskacesta.cz)
Tak trošku postavené na hlavu, ale ruku na srdce - akce je pro jejich dobro! A nejen řidičů všeobecně. Protože sv. Kryštof je taky patronem všech cestujících a cestovatelů, poutníků, tiráků, taxikářů, autobusáků, námořníků, lodníků, nosičů vody, prodejců ovoce, lučištníků i svobodných. Zítra má svátek v církevním kalendáři.
Podle legendy byl obr. Pocházel z Lýkie (Anatolie) nebo ze země Kanaan. Ještě než se stal Kryštofem, jmenoval se Reprobus. Asi to byla spíš přezdívka pocházející z aramejštiny - rabrab znamená obrovitý.
A tenhle muž mohutné postavy chtěl sloužit jen tomu nejmocnějšímu z králů. Vybral si lykijského panovníka. Pak se mu ale doneslo, že jeho král má panickou hrůzu z ďábla. I řekl si, že belzebub asi bude ten pravý velikán a hned se ho vydal hledat. Na cestě ale potkal poutníka, který mu vyprávěl o jistém Ježíši, kterého se ďábel strašně bojí. A Reprobus měl zase jasno. Hned chtěl do služeb Krista. Jenže poutník mu řekl, že nejlépe Ježíšovi poslouží, když bude pomáhat lidem. Že když je tak silný, mohl by třeba přenášet cestující přes rozvodněnou řeku. Reprobus poslechl a nosil a nosil.
Jednou vzal na ramena malého kluka. A jak se tak brodil řekou, dítě se pěkně pronášelo, bylo pořád těžší. Obrovi se to nějak nezdálo, tak se podivného chlapce zeptal, čím to je, že je najednou takovým břemenem. A dítě mu sdělilo, že je tím největším králem, kterého on pořád hledá a že se jmenuje Ježíš. A že proto je tak těžký, jelikož s ním právě na svých ramenou nesl veškerou tíhu světa.
Obr nad tím nevěřícně kroutil hlavou a chtěl důkaz. Pročež se mu zazelenela a vykvetla jeho mohutná hůl. I plody se ní později objevily. Takže uvěřil a nechal se pokřtít. Ježíš mu dal jméno Christophorus, což v řečtině znamená Ten, co nosí Krista. Tahle akce se Kryštofovi prostě povedla.
Závěr jeho života ale moc hezký nebyl. Když se vrátil ke královskému lýkijskému dvoru, kde kdysi sloužil, chtěli po něm, aby obětoval římským bohům. Silák Christophorus samozřejmě nechtěl, tak ho král sváděl penězi i krásnými ženami. Jelikož Kryštof křesťansky odolal, postavili ho před popravčí četu. Šípy lučištníků se ale od něj odrážely, jakoby byl z gumy. Jeden ze šípů dokonce udělal z krále jednookého. Zpětným odrazem. Tak na Kryštofa vyslali 400 vojáků, kteří ho konečně srazili k zemi a setli mu hlavu.
Svatý Kryštof bývá v umění zobrazován zásadně s Ježíškem na ramenou. I u nás, na Karlově mostě. Sousoší z roku 1857 je dílem Emanuela Maxe. Svatý Kryštof na mosty prostě patří, protože je i ochráncem proti povodním, blesku a bouřím. A hlavně je jedním ze Čtrnácti svatých pomocníků, což je mezi svatými dost vysoká šarže.
Jen ta hůl mu u nás nekvete. Zatím?
Literatura : Rok se svatými (Schindler, Schauer); muzeumkarlovamostu.cz;
Všichni moji svatí na :
http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html
ti speciální z Karlova mostu na :
http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/64999/Svati-na-Karlove-moste.html
a ještě orlojoví:
http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/64997/O-apostolech-z-prazskeho-orloje.html
