Zřejmě někde tam, kde je dnes Ázerbájdžán a Dagestán. Tenkrát se oblasti říkalo Šírván a spadala do Velké Arménie.
Tím chudákem byl apoštol Bartoloměj. Vlastním jménem Nathanel. Proslavené jméno apoštolovo je pravděpodobně rodové a pochází z aramejského bar Talmay nebo bar Tolomaj, což znamená syn Talmajův.
Narodil se v proslulé Káni Galilejské a patřil do Ježíšovy nejužší skupiny. Asi proto se nám dostal i na Staroměstský orloj. Jako svůj hlavní atribut tam třímá koželužský nůž na stahování kůže. Brrr....
O apoštolovi Bartolomějovi se zmiňují evangelisté, historici a hlavně sv. Jan Zlatoústý, který tvrdí, že Bartoloměj slavil obrovské úspěchy na misích. Pohané v Etiopii, Frýgii, Arábii a bůhvíkde ještě z něj prý byli na větvi. A obraceli se na víru okamžitě.
Pak ale doputoval Bartoloměj až na východ do již zmíněné země Šírván. Podle legendy žil apoštol přímo v královské rodině. Proslavil se hlavně vyléčením princezny, která byla nějaká divná. Mívala tak zuřivé záchvaty, že jí vždycky na čas museli spoutat řetězy a přikovat k podlaze. Po příslibu krále, že celá jeho rodina, veškeré příbuzenstvo a dvořané změní víru, Bartoloměj dívku vyléčil vyhnáním zlého ducha. Bylo to natolik působivé představení, že hned obyvatelé dvanácti měst Šírvánu přijali křesťanství. No a právě od působení apoštola Bartoloměje (a také Judy Tadeáše) se v Arménii odvozuje vznik nejstarší křesťanské církve - Arménské apoštolské církve. Ta se dokonce dostala do historie jako první státní církev na světě, jelikož byla vyhlášena už v roce 301. Až takové zásluhy Bartoloměj má!
A přesto ho umučili. Spikli se proti němu bratr krále a rozzuření pohanští kněží, kterým se rozutekly ovečky. Bartoloměje uvěznili a krutě mučili. Ve finále ho čekal trest smrti, který byl vynalezen v Persii a zrovna se těšil velké popularitě. Pomalu a samozřejmě nějakou dobu zaživa stahovali Bartoloměje z kůže. A ukřižovali ho hlavou dolů.
Takže je nad slunce jasné, proč je Bartoloměj patronem koželuhů, řezníků, vazačů knih, obuvníků a krejčích. Na některých vyobrazeních si totiž apoštol nosí vlastní kůži elegantně přehozenou přes ruku. K tomu všemu má ještě Bartoloměj pod palcem pastevce, sedláky a obchodníky se sýrem, olejem a solí. A pochopitelně pomáhá při kožních chorobách a nervových svalových záškubech. Těch asi v jeho případě teda bylo...
Pro nás je zajímavé, že Bartoloměj je patronem města Plzně a že tu máme i jeho kůstky. Ve Svatovítském pokladu (opětovně dodal Karel IV.) a v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Ostravě. Další ostatky jsou po celé Evropě - lebka ve Frankfurtu nad Mohanem, paže v katedrále v Canterbury a největší část je v Římě - v chrámu sv. Bartoloměje.
Bartoloměje umělci nejčastěji zpodobňovali dost naturalisticky, tedy ve fázi svlékání z kůže. Ale také jako ctihodného starce v bílém rouchu s knihou nebo svitkem a praporem. A hlavně s tou příšernou kudlou a kůží přes ruku. Nejlépe ho asi vystihl Michelangelo v Sixtinské kapli. To vám je úplný horror! Ta kůže má i obličej ...
A svatého Bartoloměje je právě dnes. Sledujte bedlivě počasí. Protože se u nás odnepaměti říkalo, že
Pěkně-li o svatém Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději !
LITERATURA : Rok se svatými (Schindler a Schauber)
