Zase jeden exot na Karlově mostě. Z hlediska středověku. Jelikož tehdy vegetariánství zas tak nefrčelo...
Jde o sv. Mikuláše Tolentinského, dobrodince chudých, jehož sochu nám pro Kamenný most vytvořil Jeroným Kohl v roce 1708. Originál je samozřejmě už dávno uklizen v Gorlici na Vyšehradě. Od roku 1969 koukáme jen na zdařilou kopii Jana Jiřikovského.
Zmíněný odpůrce masa se narodil roku 1246 jako Nicola v dnešním Sant´Angelo in Pontano, tedy v Itálii. Jeho rodiče byli dlouho bezdětní, a tak se vytrvale modlili ke sv. Mikuláši z Myry (San Nicola di Bari - to jen ten, co u nás 5. prosince naděluje) a prosili o potomka. Povedlo se. A tak dostal synek jméno po hodném světci. A ještě k tomu ho prý maminka zaslíbila řeholnímu životu. Tak se to tehdy dělávalo...
Směr a styl výchovy malého Mikuláše je tedy víc než jasný. A tak se není co divit, že se v jedenácti letech octl v augustiniánském klášteře ve svém rodném městě. No a v osmnácti už byl mnichem. Předtím ale stihl vystudovat teologii, logiku a gramatiku. Než se dostal do Tolentina, vystřídal Mikuláš řadu klášterů. A všude dělal to, co bylo třeba. Opatroval nemocné ve špitálech, pomáhal v chudým na ulici, navštěvoval žálaře, trávil hodiny ve zpovědnici a učil děti.
A nikdy nejedl maso. Když mu prý jednou přinesli omylem vypečenou koroptvičku, udělal nad ní kříž, ona obživla a frnk z okna ven. Od té doby ji má jako atribut. Mikuláš byl vlastně skorovegan, jelikož nepozřel ani mléko a vejce a produkty z nich. Což se na něm zřejmě podepsalo chatrným zdravím.
Ze samých půstů, sebetrýznění (každý pátek se pravidelně bičoval do krve speciálně upravenými důtkami vlastní výroby) a dalšího odříkání měl těžké zažívací problémy. Jedl totiž jen zeleninu a luštěniny. V roce 1275 (to už byl rok v Tolentinu) se jeho choroba fatálně zhoršila. Nemohl vůbec nic pozřít. A tehdy došlo k zázraku, který Mikuláše proslavil navěky. Zjevila se mu Panna Maria a podala mu malý kousek chleba, který předtím pokropila svěcenou vodou. Mikuláš ho snědl a okamžitě cítil úlevu. A Madonna mu poradila, aby tak pokračoval i nadále. Stalo se, ale Mikuláš si to nenechal jen pro sebe. Začal světit malé kousky chleba, chodil po špitálech a ulicích a léčil nemocné jak na běžícím pásu. Tak přišel ke svému dalšímu atributu - ke koši s chlebem. U nás na Karlově mostě mu s ním pomáhá boubelatý barokní andělíček.
Taky se o Mikulášovi říká, že se nikdy nepodíval na žádnou ženu. Vždycky koukal stranou. Ty, které zpovídal, nikdy nechtěl vidět. Byl prý velmi plachý a když kázal na veřejnosti, nasazoval si kapuci a měl zásadně sklopené oči. Nikdo prý nikdy nepřišel na to, jakou mají barvu...
Sv. Mikuláš zemřel v Tolentinu 10. září roku 1305. Po dlouhé nemoci, která trvala půl roku. Prý během ní slýchával andělský zpěv.
Jelikož se na jeho hrobě pořád děly zázraky, brzo tam vyrostla i bazilika. Zázraků je evidováno více než 300 a většinou jde o uzdravení dětí. Taky se povídá, že spasil před jistou smrtí i devět námořníků, jejichž loď už šla skoro ke dnu. Jelikož se k němu usilovně modlili, zjevil se jim s lilií v levé ruce a pravou rukou bouři stopnul. Pro ilustraci dodávám nádherné zobrazení této události malířemGiovannim di Paolo z roku 1457 (z pinterest.com).
Mikuláše Tolentinského zobrazují umělci jako prostého mnicha v hábitu s hvězdou na hrudi. Ta vyjadřuje jeho ctnost. Lilie zase panickou čistotu. Občas u Mikuláše vidíte čerta, který ho prý jednou bil holí, ale světec ho přemohl. Dalšími atributy jsou důtky, krucifix, koroptev co nesnědl (občas zaměněná za drůbež všeho druhu či holuba) a samozřejmě koš s chlebem. Bez toho se nikam ani nehne...
I když nebyl mučedník, krev ho proslavila také. Když totiž čtyřicet let po Mikulášově smrti mniši otevřeli jeho hrob, našli tělo neporušené. A jali se oddělovat ruce, které chtěli umístit do relikviáře. Najednou vytryskla krev. Zachytili ji do lněné látky. Její části jsou dodnes k vidění v tolentinské bazilice ve stříbrných skříňkách. Krvácení z rukou světce se prý pak opakovalo ještě více než desetkrát. O tomhle jevu se tolik mluvilo, že se zprávy o něm dostaly široko daleko do celého světa. A velice přispěly k popularitě světce.
Však je Mikuláš Tolentinský patronem nejen Itálie (Tolentina, Říma, Benátek, Janova), ale také Bavorska a řady měst ve Španělsku, v Mexiku, v Kolumbii a v dalších jihoamerických koutech.
No, nakonec i k nám na Karlův most se dostal...
Námět : preguntasantoral.es; kralovskacesta.cz
