A má ji na svědomí svatý. Říká legenda. Prý ji založil uprchlík z Chorvatska dne 3. září roku 301. Onen běženec už doma nemohl snést řádění posedlého císaře Diokleciána. Tak se křesťan Marinus (Marino) vydal z dalmátského ostrova Rab do neznáma.
Vzal to přes moře a schoval se v Itálii na úbočí hory Titano. Postavil si tam poustevnu, kde žil asi rok. Pořád ho ale otravoval čert, který na něj pořád bafal z nečekaných koutů. A jelikož okolí úplně pusté nebylo, prý Marina dost vyrušovali i lidé, kteří se na něj chodili dívat. Pročež si sbalil svých pět švestek a přestěhoval se přímo na vrchol Monte Titano. I tam si postavil příbytek a zasvětil ho apoštolu Petrovi.
Marino se proslavil v širokém a dalekém okolí hlavně svými zázraky. Jednou se mu prý vysmíval bohatý mladý pohan. Když chtěl poustevníka praštit přes hlavu při modlitbě, praštilo to najednou s ním. Byl jako mrtvý. Jeho matka v zoufalství slíbila Marinovi splnit každé jeho přání, když synovi vrátí život. Marino chlapce přežehnal a on hned vyskočil. A jelikož si Marino přál, aby se stali křesťany, nechali se matka a syn pokřtít.
Takže si k sobě Marina jednou zavolal biskup z Rimini a rychle ho udělal jáhnem, aby mohl křtít sám. V okolí Monte Titano už totiž bylo v tomhle směru dost rušno. Prý právě vlivem a dobrým příkladem poustevníka Marina.
Marino se dožil na Monte Titano požehnaného věku. Zemřel v roce 366. Pohřbili ho v kostelíku, který sám vybudoval. Pak se v okolí začali usazovat lidé a vznikla kouzelná minirepublika, která je nezávislá od 11. století. Podle některých ale o založení státu rozhodl poustevník Marino už v roce 301. A proto ho později přenesli do baziliky jeho jména.
Nu tedy, svatého státotvůrce jsme tu ještě neměli...
Námět: www.preguntasantoral.es