Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na vlastní ucho

11. 09. 2014 11:00:00
Mám ukázkový zážitkový týden. Někdy se to tak semele. Stačí jen poslouchat a spolupracovat.

Nemám co číst, takže mi předevčírem hrozil tramvajový absťák. Nezbývalo než sáhnout do knihovny pro jistotu. Pro jednu z mých favoritek. Těšila jsem se, protože jsem ji nečetla už pár let.

Usadila jsem se v dopravním prostředku a vytáhla staré vydání románu Když nastaly deště s poutavou a nepřehlédnutelnou obálkou. Paní proti mně rázem zjihly zraky a začala se zasněně usmívat. Oči se nám setkaly a ona šeptla:

- To se vám bude líbit, to je krásné čtení...

A já na to taky s úsměvem:

-Já vím, už to čtu nejmíň popátý...

-Vy taky? - dostalo se mi lehce udivené, leč chápající odpovědi. Pořád s úsměvem.

My "odbornice" totiž víme, že některé knihy jsou prostě jak droga...

No a aby tohle vyprávění nebylo zas tak podezřele pozitivní, dám k lepšímu ještě jednu historku.

Nakoupila jsem v nejmenovaném řetězci a přešla s naloženým vozíkem do fronty k pokladně. Po chvíli jsem si všimla mladého muže mohutného vzrůstu stojícího za mnou, který v ruce třímal velké balení toaletního papíru. Jelikož se mi ho zželelo, povídám:

- Jděte přede mnou, když máte jen ten papír...

On nic, jen zíral lehce mimo mne. I zopakovala jsem pobídku silným hlasem. Zase nic. Jen úkosný pohled. Asi cizinec, pomyslela jsem si a doplnila svou řeč mohutným gestem. V tu chvíli jsem si všimla, že ve sloupu prázdných košíků u pokladny trůní navrchu jeden bohatě naložený, zjevně patřící němému muži. Trapně jsem se zachichotala a řekla:

- Jé, já si nevšimla toho koše..

- Chtělo by to koukat! - glosoval náhle doposud němý obr.

Nejdřív jsem v duchu zvedla obočí, ale pak jsem se rezignovaně usmála. Někdy se prostě neurodí... A měl vlastně pravdu. Jsem sice ochotná, ale nevšímavá...

Autor: Šárka Bayerová | čtvrtek 11.9.2014 11:00 | karma článku: 14.14 | přečteno: 614x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 18.94 | Přečteno: 371 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.43 | Přečteno: 484 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 476 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 810 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Tak trošku o jménech, datech a náhodách

Inspirováno diskuzí pod blogem kolegy Davida Vlka. Člověk by řekl, že jsou věci v životě náhodné, jiní tvrdí, že plánované. Každopádně jsou někdy hodně zajímavé.

19.9.2017 v 21:12 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 231 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak dlouho večeříte?

Zatímco u nás je umění žít, jehož součástí je požitek z jídla a posezení u stolu s přáteli, trochu zdiskreditované, středomořské národy jsou v něm naopak mistři.

19.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 363 | Diskuse

Karel Trčálek

Uber nebo smrt!

Komu by se chtělo chodit všude pěšky? Párkrát ťuknete do mobilu, ani nepotřebujete hotovost (však už ji nám taky brzy zruší) a už se vezete. Kdepak, pokrok nikdo nezastaví!

19.9.2017 v 17:40 | Karma článku: 6.64 | Přečteno: 286 | Diskuse

Milan Šupa

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří

Když se v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, o čem to svědčí?

19.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 778 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 474 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.