Velmi proslulá. Jde o nejstarší "basu" v Kalifornii. Otevřeli ji už v roce 1852. Známe ji z filmů, literatury i klipu Metalliky. A koncertoval v ní Johnny Cash. San Quentin.
No, nedivím se, že pro "nápravné zařízení", kde se dodnes popravuje, kdysi vybrali jméno svatého Quentina. Neboť i světec si vězení užil. A taky ho čekal dost tristní a bolestný konec. Další svatý, který přišel k titulu mučedník těmi nejdrsnějšími metodami. A zase za spoluvlády šílených císařů Maximiána (Západ) a Diokleciána (Východ).
Quentin (dnes v liturgickém kalendáři) pocházel z Říma a byl dokonce synem senátora. Jelikož byl horlivým a praktikujícím křesťanem, papež Fabián ho poslal evangelizovat do Galie.
Quentin působil v Amiensu a evangelizace mu šla od ruky. Lidem se nová víra líbila a křesťanské stádečko se hezky rozrůstalo. A to naštvalo prefekta jménem Rictiovarus (Rictius Varus). Obtížného rozsévače víry nechal zatknout a mučit. Quentin ale trval na svém křesťanském přesvědčení. A jelikož se pak mučitelům neustále zázračně uzdravoval před očima, rozhodl prefekt o jeho urychleném převozu do Remeše (tehdy Durocortorum), tehdejšího hlavního města belgické Galie (Gallia belgica). Měl tam proběhnout soud. Jenže Quentin se najednou cestou ztratil. Zase zázračně. Stalo se tak u města Augusta Viromanduorum.
No a za chvíli, kde se vzal, tu se vzal, objevil se Quentin najednou mezi lidem ve zmíněném městě a hlásal evangelium, jakoby se nechumelilo. Takže ho čapli podruhé a prefekt se rozhodl záležitost ukončit rychle a na místě.
Další mučení si ale Rictius Varus neodpustil. Musel být úchyl, jelikož metody vymyslel příšerné. Podle tradice do Quentina zatloukali hřebíky. Začali v oblasti nehtů a pokračovali až k hlavě a do ní... V mezidobí ho polévali horkou smůlou a prý mu i tělem protáhli dva železné pruty (viz vpravo). Jelikož Quentin všechno vydržel, uřízli mu hlavu a zhanobené tělo hodili do bahna řeky Somme. Stalo se tak kolem roku 303. A zmíněné bahno prý zakonzervovalo to, co z ubohého Quentina zůstalo...
Tradice mučedníka se zachovala a děly se zázraky. Jeden za druhým. Podle jedné z pověstí se 55 let po mučedníkově smrti vydala po Quentinových stopách jistá Římanka jménem Eusebia, aby se pokusila najít jeho ostatky. Byla úspěšná. Když ale chtěla relikvie převézt do Říma, voli zapřažení do povozu se zastavili na pahorku hned za městem Augusta Viromanduorum. Eusebia to pochopila jako znamení a na fleku Quentinovy ostatky pohřbila. A poté tam založila kapli.
A generace pak kapli přestavovaly a přestavovaly, až se z ní stala dnešní bazilika. Gotický klenot, který začali budovat už ve 12. století (vpravo). I ostatky jsou tam pořád k vidění. Například světcova ruka (vlevo nahoře). A město? Už se dávno jmenuje taky Saint-Quentin.
Nejen věznice a město. Asi i rodiče Quentina Tarantina se u světce inspirovali. Už vím, kam Tarantino na své proslulé brutální, ale skvěle ulítlé nápady, chodí. Asi má ty "příšernosti" zakódované v genech svého křestního jména...
Námět: Rok se svatými (Schindler a Schauber), obrázky-internet
