Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel vyčerpáním (sv. Karel Boromejský)

4. 11. 2014 9:00:00
Zvolil si jinou cestu než tu, kterou měl od narození na stříbrném podnose. Jeho rodiče totiž pocházeli z nejvýznamějších šlechtických rodů v Itálii.

Matka byla Medici a otec Borromeo. Jejich druhorozený syn se narodil roku 1538 na hradě u města Arony a dostal jméno Carlo. Tedy Karel. U nás mu říkáme Boromejský. Už tehdy se vědělo, že chlapce čeká skvělá církevní kariéra. Jelikož tak to u druhorozených synů z vysoké šlechty bývalo. Carlův strýc z matčiny strany, kardinál Giovanni Angelo Medici, to takhle v roce 1559 dotáhl až k papežskému stolci. Pod jménem Pius IV.

pi.pngCarlo byl odmalička strýcovým oblíbencem. Nový papež (obrázek vlevo) tedy hned čerstvě vystudovaného právníka z Padovy (s excelentním vysvědčením) povolal k sobě do Říma a jmenoval ho nejdříve tajným sekretářem a brzy poté kardinálem-jáhnem. Ve Vatikánu se takový závratný vzestup zeleného mladíčka moc nelíbil. Čas ale ukázal, že se jedná o velmi schopného muže a že určitá protekce v případě Karla Boromejského vedla k zářným výsledkům.

Jenže, v roce 1562 došlo u Karla k zásadnímu zvratu. Zemřel mu bratr. Karel vždycky vedl asketický život a v práci a studiu nikdy neznal míru. Takže ještě přitvrdil. Skoro nespal, věnoval se kajícím cvičením i praktikám, tedy sebetrýznění (bičování, půsty) a rozjímání. Pracoval až do úplného vyčerpání. A stal se knězem.

Strýček na něj nezapomněl a vzápětí ho jmenoval biskupem v Miláně. Zanedlouho byl z Karla arcibiskup a poté kardinál. Nebylo to zadarmo, jelikož pracoval opravdu pilně. Karel Boromejský totálně zreformoval mírně zdevastovanou diecézi, založil semináře a dokonce teologickou fakultu v Pavii, kterou pojmenoval po sv. Justině z Padovy. A taky se prý zasloužil i o jistou intimitu věřících v rámci kostela. V jeho době se totiž běžně zpovídalo jen tak v chrámové lodi, kde bylo zrovna místo. Karel Boromejský vymyslel zpovědnice, jak je známe dodnes. I když tam nechodíme...

BoroPerex.jpgNěkteří lidé Karla milovali, jiní ho nenáviděli. Prý na něj dokonce políčili několik atentátů. Ze všech vyvázl. Nový kardinál totiž brojil proti nešvarům v církvi, kritizoval nemravný život kněžích a zavlečení "magických" praktik do křesťanství. Taky se namotal do švýcarského problému - chtěl místní kalvinisty přivést zpátky do katolické náruče. Moc úspěšný v tomto směru nebyl. Vleklé boje ve Švýcarsku pokračovaly a kantony se ještě více rozhádaly.

Co se týče politiky, něco se Karlu Boromejskému povedlo. Pomáhal svému strýci papeži s Tridentským koncilem, který se jim po letech podařilo dotáhnout do konce. Usmířili znesvářené strany a závěry koncilu zavedli do života církve. Šlo hlavně o reakci katolictví na nově vzniklé protestanství a o reformu církevní správy a dicipliny.

BoroL.jpgKarel Boromejský ale pracoval i pro své bližní a nejubožejší z ubohých. Když v roce 1576 kosil obyvatele Milána mor, Karel zorganizoval veškerou pomoc a sám se jí osobně účastnil. Obstarával léky, jídlo, navštěvoval špitály a staral se o nemocné. Lidé žasli, jelikož nechápali, kde se v tom chabém a půsty zdevastovaném těle bere tolik síly.

V roce 1584 Karel Boromejský z vyčerpání těžce onemocněl a jeho slabá konstituce nezvládla záchvat vysoké horečky. Zemřel. Už v roce 1602 byl blahořečen a za osm let prohlášen za svatého papežem Piem V. A do kalendáře ho umístili na 4. listopadu, tedy na dnešek.

Sv. Karla Boromejského od té doby zobrazovali umělci často a rádi. Většinou s důtkami, provazem na krku (pokání) a v červeném kardinálském šatu. Je patronem duchovních správců, seminářů, proti moru a hlavně tzv. boromejek.

BoroPet.pngTy známe i u nás. Sestřičky z pražské nemocnice Pod Petřínem. Jejich řád se jmenuje Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského a vznikl v Nancy ve Francii po třicetileté válce. Zbídačelé a vyhladovělé obyvatele tehdy kosily nemoci, hlavně mor. V roce 1663 byl nový řád konečně schválen, původně pod trochu jiným jménem. Jeptiškám se všeobecně říkalo "milosrdné". Jelikož měly velkou úctu ke sv. Karlu Boromejskému, jehož sochy měly ve svém sídle, dostal se svatý později do názvu Kongregace.

Do Čech přišel zmíněný řád v roce 1837 díky několika českým sestrám, které odešly do Nancy do noviciátu. Svou činnost zahájily boromejky na Klárově, v ústavu slepců. Po nějaké době řád zakoupil dva domky pod Strahovskou zahradou. Ty daly základ nemocnici a mateřskému domu s kostelem sv. Karla Boromejského. A činnost sester opravdu vzkvétala - po roce 1945 působily už na 120 místech - hlavně v nemocnicích, školách a sociálních ústavech.

Šílená padesátá léta minulého století sestry rozmetala do domovů důchodců, ústavů pro mentálně a tělesně postižené, ale také na nucené práce do továren v pohraničí. Majetek řádu komunisté zestátnili a starší členky schovali do charitních domovů.

Jednu takovou jeptišku jsem před mnoha lety znala osobně a měla jsem ji moc ráda. Jmenovala se Marie Flavie a v domově důchodců ve Smilkově se několik let starala o naši přestárlou tetu. Vídaly jsme se často i mimo smilkovský domov. Sestřička Flavie byla normální veselá ženská středních let, která uměla skvěle vyprávět. Hodná a obětavá. Ale bohužel zemřela moc brzo. Nedočkala se předělu roku 1989, kdy se boromejky zase rychle vzchopily a mohly se vrátit ke své záslužné a obětavé práci...

boromejky.jpg

Námět: Rok se svatými (Schindler a Schauber); www.boromejky.cz; obrázky-internet

Autor: Šárka Bayerová | úterý 4.11.2014 9:00 | karma článku: 15.23 | přečteno: 778x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 18.94 | Přečteno: 371 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.43 | Přečteno: 484 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 476 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 810 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Tak trošku o jménech, datech a náhodách

Inspirováno diskuzí pod blogem kolegy Davida Vlka. Člověk by řekl, že jsou věci v životě náhodné, jiní tvrdí, že plánované. Každopádně jsou někdy hodně zajímavé.

19.9.2017 v 21:12 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 229 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak dlouho večeříte?

Zatímco u nás je umění žít, jehož součástí je požitek z jídla a posezení u stolu s přáteli, trochu zdiskreditované, středomořské národy jsou v něm naopak mistři.

19.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 361 | Diskuse

Karel Trčálek

Uber nebo smrt!

Komu by se chtělo chodit všude pěšky? Párkrát ťuknete do mobilu, ani nepotřebujete hotovost (však už ji nám taky brzy zruší) a už se vezete. Kdepak, pokrok nikdo nezastaví!

19.9.2017 v 17:40 | Karma článku: 6.64 | Přečteno: 286 | Diskuse

Milan Šupa

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří

Když se v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, o čem to svědčí?

19.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 778 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 474 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.