Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřela mladá

17. 11. 2014 11:00:00
Bylo jí jen 24 let. Stihla se vdát, mít tři děti a ovdovět. A hlavně udělat mnoho dobrého. Ale šťastná asi moc nebyla.

Narodila se roku 1207 jako Erszébet v Uhrách. Se vší pravděpodobností v Bratislavě. Byla princezna, dcera krále Ondřeje II. a jeho manželky Gertrudy Meranské. Známe ji jako sv. Alžbětu Uherskou či Durynskou a dnes má svůj den. Pro nás je zajímavé, že byla sestřenicí českého krále Václava I. a velkým vzorem pro jeho sestru sv. Anežku Českou.

Alzbeta.jpgDurynská se Alžbětě říká proto, že se tam se provdala. Za Ludvíka, čtvrtého lantkraběte. Na durynském dvoře žilo děvčátko jako snoubenka od čtyř let. Prapodivné zvyky, poslat tak malé dítě do neznáma jako budoucí nevěstu...

Ludvík a Alžběta se brali se v roce 1221. Prý se milovali. A z údajně šťastného manželství se narodily tři děti.

Roku 1223 se mladá matka a princezna setkala s františkány. Bohatou Alžbětu naprosto uchvátil ideál chudoby sv. Františka z Assisi. A tak hned rozjela pomoc na všechny strany. Obdarovávala kláštery, začala se starat o chudé i nemocné. Ludvík ji v charitativní činnosti podporoval. Jenže - pak musel odjet do Itálie na říšský sněm a tam navíc přislíbil účast na křížové výpravě.

AlzbetaOset.jpgMezitím se Durynskem přehnal mor a záplavy. Alžběta pomáhala, kde mohla. Především se snažila nasytit chudé a ošetřovat nemocné. Aby měla prostředky, prodala veškerou svou drahou garderóbu a šperky. V Eisenachu pod hradem Wartburgem vybudovala špitál, kam denně docházela a pomáhala s péčí. A jak vidno z vyobrazení vpravo, zdá se, že věděla jak na to. Používala roušku...

Ale pak přišel rok 1227 a její milovaný Ludvík zemřel v jižní Itálii na mor. Mířil do Svaté země a stihl se jen nalodit. Alžběta byla zoufalá. Prý tehdy řekla: Je mrtev. Jako kdyby pro mě dnes zemřel celý svět...

Zanedlouho nastaly tlaky, aby se Alžběta znovu provdala. Nechtěla, a tak ji prý dokonce i nějakou dobu věznili a hlavně jí přiškrtili tok financí. Nepovolila. Složila totiž slib čistoty. Po nějaké době se situace stabilizovala, hlavně přičiněním její uherské královské rodiny.

Alžbětě byla navrácena její práva a hlavně důchody. Ale zřejmě už tehdy byla pod vlivem svého značně přísného zpovědníka Konráda z Marburgu. Ten ji přesvědčil, aby opustila své děti i Wartburg a připojila se v Marburgu k terciářkám sv. Františka. Konrád Alžbětu „duchovně vedl“ několik let. Musel to být fanatik, neboť prý Alžbětu pravidelně trestal půsty i důtkami, což ona snášela s pokorou. Velmi mu podléhala, a tak předala děti do výchovy svého švagra. Veškeré své důchody a majetek věnovala církvi a vrhla se do práce pro opuštěné, nemocné a chudé.

Isab.jpgSama žila velmi prostě. Se svými družkami, které byly kdysi její služky. Trvala na tom, že si jsou rovny - musely jí tykat a zapomenout, že je princezna. I veškerý luxus byl zapomenut. Prosté jídlo, prosté šaty a život obětovaný bližním...

A to se i stalo Alžbětě osudným. V roce 1231 se se vší pravděpodobností nakazila morem a zemřela. Jelikož byla uctívana už za života a zázraky se kolem dí děly snad pořád, papež Řehoř IX. ji kanonizoval už roku 1235.

Sv. Alžběta Durynská se stala patronkou nemocnic, umírajících dětí (světice vyléčila malomocnou holčičku, které přenechala svoje lůžko), bezdomovců a světlušek - malých skautek a zdravotních sester. A hlavně tzv. alžbětinek, jeptišek Řádu sv. Alžběty, který k nám do Čech přišel počátkem 18. století. Sestry se usadily Na Slupi, kde byl díky donátorce hraběnce Markétě Valdštejnové, roz. Černínové a staviteli Kiliánovi Diezenhoferovi vybudován klášter s kostelem a špitálem. Alžbětinky zde působily po staletí, vzdorovaly válkám a nemocem. A pomáhaly. Rozmetal je až komunistický režim, který konvent doslova zdecimoval. Sestry byly většinou drženy v internaci. Roku 1989 se jich dožilo jen šest a ty požádaly o restituci. Klášter se vrátil do správy jejich řádu. A z bývalého špitálu je dnes Nemocnice sv. Alžběty.

AlzbetaMost.pngUmělci byla světice vždycky milována. Zobrazovali ji všech fázích jejího krátkého života - v honosném i prostém oděvu, často s korunou nebo jak rozdává almužny či omývá nemocné. Hlavními atributy sv. Alžběty Durynské jsou: koš s chleby, mísa s rybami, džbán s vínem, model kostela, kniha a koš růží.

V Praze na Karlově mostě dělá sv. Alžběta od roku 1707 společnost sv. Markétě Antiochijské a sv. Barboře. Autorem sousoší je Jan Brokoff.

Svatou Alžbětu jsme nemilovali jen u nás. Velmi ji ctí ve Španělsku i v Jižní Americe, kde je m.j. patronkou kolumbijského hlavního města Bogoty. A španělské zdravotní sestry slaví svůj den s ní, tedy 17. listopadu.

Pro nás má dnešní den ještě další a úplně jiný význam. A tak se o mne pokouší fabulace v souvislosti s Alžbětiným částečným českým původem. Třeba se s naší Anežkou "tam nahoře" (při příležitosti její kanonizace 12.11.1989) jako příbuzné domluvily a vývoj událostí v listopadu památného roku jemně postrčily dopředu...

Námět: Rok se svatými (Schindler a Schauber), obrázky - internet

Autor: Šárka Bayerová | pondělí 17.11.2014 11:00 | karma článku: 18.87 | přečteno: 880x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 18.94 | Přečteno: 371 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.43 | Přečteno: 484 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 476 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 810 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Tak trošku o jménech, datech a náhodách

Inspirováno diskuzí pod blogem kolegy Davida Vlka. Člověk by řekl, že jsou věci v životě náhodné, jiní tvrdí, že plánované. Každopádně jsou někdy hodně zajímavé.

19.9.2017 v 21:12 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 228 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak dlouho večeříte?

Zatímco u nás je umění žít, jehož součástí je požitek z jídla a posezení u stolu s přáteli, trochu zdiskreditované, středomořské národy jsou v něm naopak mistři.

19.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 360 | Diskuse

Karel Trčálek

Uber nebo smrt!

Komu by se chtělo chodit všude pěšky? Párkrát ťuknete do mobilu, ani nepotřebujete hotovost (však už ji nám taky brzy zruší) a už se vezete. Kdepak, pokrok nikdo nezastaví!

19.9.2017 v 17:40 | Karma článku: 6.63 | Přečteno: 285 | Diskuse

Milan Šupa

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří

Když se v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, o čem to svědčí?

19.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 16.09 | Přečteno: 777 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 474 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.