Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tango!

16. 04. 2015 9:00:00
On byl jeho králem. Mnoho žen ho dodnes považuje za "amor imposible". Nedosažitelnou lásku. Zemřel tragicky na vrcholu své slávy. Carlos Gardel.

Jeho neskutečná popularita zasahuje až do současnosti. Už je skoro stoletá. U nás Carlose Gardela moc neznáme, ale slýcháme jeho hity přezpívané slavnými interprety. Ani o tom nevíme. A když se ve Star Dance tancuje tango, skoro vždycky je Gardelovo.

Byl naprostá hvězda dvacátých a třicátých let minulého století. Hlavně diky němu se tango zvedlo z argentinského hnízda a rozletělo se světem.

Asi byl původem Francouz. Dodnes se hloubá, kdy a kde se narodil. Podle tzv. francouzské teorie v Toulouse roku 1887 mladé pradleně, která před ostudou svobodné matky utekla s miminkem do Argentiny. Druhá verze dí, že se Carlitos (=Karlíček - jeho nejčastější přezdívka) narodil Uruguayi kolem roku 1890. Ale vypadá to tak, že uruguayská verze má prapůvod v podfuku. Mladý Charles Romuald Gardes (vlastním jménem) se chtěl vyhnout odvodu do 1. světové války. Pročež zakamlufloval svůj evropský původ. A pojistil si to místem narození v jakési zapadlé uruguayské díře jménem Tacuarembó.

Budouci Král tanga se pošpanělštil na Carlose Gardela a rozjel svou kariéru v barech Buenos Aires. Jeho sametový baryton se líbil. Navíc na sebe vždycky upozorňoval dramaticky procítěným, ale přirozeným přednesem. Dnes by se dal jeho styl připodobnit k šansoniérům. Ale musel na sobě zapracovat i jinak. Když začal zpívat na veřejnosti, vážil - při výšce 170 cm - 120 kg. Dokázal zhubnout do rozměrů "milovníka". Brzy následovala pozvání k účinkování na důležitých soukromých večírcích, v dražších barech a konečně na koncertní pódia.

Pak přišel rok 1917 a Gardel nahrál píseň Mi Noche Triste (Má smutná noc), ze které se stal latinskoamerický hit. A fenomén zvaný " tango-canción" byl na světě. Hudba byla většinou Gardelovo dílo a texty (často dramatickou zápletkou) psal Alfred Le Pera. Jejich písňová tanga začala dobývat svět. Nejen španělsky mluvící Latinskou Ameriku, ale také Francii, USA a Španělsko.

Dodnes nás uchvacují líbivé melodie, často interpretované dnešními hvězdami. Julio Iglesias na písních Gardela postavil celou desku. Mezi ty nejslavnější patří: Mi Buenos Aires querido, Volver, Adiós muchachos, El día que me quieras a nesmím zapomenout na své tango z nejzamilovanějších - A media luz - V pološeru. Pokud chcete slyšet Gardela v originále, stačí kliknout...

Nesmírná popularita přitáhla Carlose Gardela i k filmu. Točil ve Francii a v USA. Dílka to byla sice jednoduchá a sentimentální, ale zůstal v nich zachován jeho zpěv a důkaz jeho oslnivého zjevu. Samozřejmě poplatného době.

A Gardelův osobní život? I ten je opředen jistým tajemstvím. Ženy ho zbožňovaly a doslova z něj šílely. Ale Carlitos se vždycky držel zpátky a hlavně měl tzv. "věčnou nevěstu", zpěvačku Isabel del Valle. Všude se s ní ukazoval, koupil jí dům a dával jí drahé dary. K ženění se ale neměl, a tak mu nakonec Isabel utekla a vdala se za někoho jiného. Zakopaný pes byl asi v tom, že Gardel byl v tom nejsoukromějším životě spíš na muže. Ve své době a při své popularitě musel hodně mlžit...

V červnu roku 1935 byl Gardel se svým týmem na koncertní šňůře v Kolumbii. Dne 24. června se jeho letadlo při startu na letišti v Medellínu srazilo na dráze s jiným strojem. Král tanga, jeho textař Le Pera, kytarista Barbieri a tajemník Moreno byli na místě mrtví. Ostatní svým fatálním zraněním podlehli druhý den.

Svět tanga byl v šoku. Mnohé Gardelovy fanynky zprávu neunesly a pokusily se o sebevraždu. Některým se bohužel povedla a svůj idol tak následovaly na věcnost. Jelikož povětšinou zanechaly dopisy na rozloučenou, zaznamenala historie, že takových zoufalek bylo více než třicet. Neskutečné i dnes. Vždyť ještě ani neexistovala televize!

Gardel byl původně pochován v kolumbijském Medellínu, ale vykonavatel jeho závěti Armando Defino docílil repatriace zpěvákových ostatků. Král tanga se vydal na svou poslední dlouhou pouť. Lodí z Kolumbie přes Panamský průplav do USA, kde se konala smuteční slavnost. Poté konečně dojela smutná loď do Argentiny.

Carlos Gardel je pochován na hřbitově Chacarita v Buenos Aires. Jeho náhrobek je pokryt deskami se vzkazy. Lidé na něj nezapomněli. A bronzový Král tanga drží pořád svou oblíbenou zapálenou cigaretu. Návštěvníci se starají, aby mu pokud možno nikdy nevyhasla...

A na závěr jako bonus - Takhle se tančí milonga! Jde o rozverné argentinské tango, které vychází z laplatského lidového tance. A tohle je víc než originální! :-)

https://m.youtube.com/watch?v=s1L0lNiBnNM

Autor: Šárka Bayerová | čtvrtek 16.4.2015 9:00 | karma článku: 16.22 | přečteno: 632x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 18.95 | Přečteno: 374 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.44 | Přečteno: 488 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 476 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 811 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Hruban

Duchovní otec mnohých

Svatý Pio z Pietrelciny je muž, který, ačkoli nikdy neopustil svůj klášter, ovlivnil a stále ovlivňuje spousty lidí.

20.9.2017 v 15:21 | Karma článku: 4.32 | Přečteno: 88 | Diskuse

Lukáš Fürst

Zajímám se o budoucnost

Touto myšlenkou jsem se nechal inspirovat od osobnosti, které si velmi vážím. "Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života." Charlie Chaplin

20.9.2017 v 15:05 | Karma článku: 4.80 | Přečteno: 105 | Diskuse

Jana Slaninová

Snadný terč: stáří není jen noblesa a důstojnost

Vychovaná jsem v úctě ke stáří. Staří lidé jsou bytosti, které mají za sebou kus života i práce a ve tvářích mají vepsané radosti i strasti. O to horší překvapení bývá, když jsou tito lidé zjevně zlí.

20.9.2017 v 13:21 | Karma článku: 16.88 | Přečteno: 900 | Diskuse

Jan Klar

Mami, prosím tě neumírej

Matěj nemohl uvěřit, že jeho máma je opravdu nemocná. To nemůže být vůbec pravda, tak zlý být život nemůže! Jedna jobovka přece už stačila!

20.9.2017 v 13:06 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 771 | Diskuse

Iva Apanasenková

Pan učitel rád děti mixuje. A děti to nebolí

Volíme si svoje místo? Ve škole možná. Dokonce si nemůžete vybrat ani své místo v tramvaji, vlaku či v práci. Pokud nejedete zrovna z konečné. I v životě si můžete vybrat na začátku, pak už jen manévrujete mezi okolnostmi.

20.9.2017 v 11:40 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 968 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.