Průkopník
Lehce autobiografický příběh ze starého Smíchova a Malé Strany mě úplně pohltil. Poprvé jsem se v literatuře setkala s náznakem homosexuality. Na dobu autora (a možná i mou) náznakem hodně zřetelným. A jelikož jsem v knize objevila i podpis spisovatele, zeptala jsem se táty, hlavního knihovníka naší rodiny. A dostalo se mi nejen literární historie, ale i komické historky.
Jiří Karásek ze Lvovic byl český básník a kritik, o kterém se dnes už moc neučí. Jedná se o hlavního představitele české dekadence. Ve vlastním literárním časopise Moderní revue uveřejňoval hlavně francouzskou a českou dekadentní tvorbu. A byl homosexuál, s čímž se nikdy netajil. Měl se rád takový, jaký byl.
Naše rodinná historka souvisí s Karáskovou sběratelskou vášní. Spisovatel celý život shromažďoval umělecká díla - obrazy, sochy, grafiku a vzácné tisky pro svou obrovskou knihovnu. V roce 1922 věnoval celou svou sbírku Československé obci sokolské s podmínkou, že jejím správcem bude až do smrti on sám. Tzv. Karáskova sbírka byla uložena v Tyršově domě a čas od času bývala tématickými expozicemi zpřístupněna veřejnosti. A na jednu takovou výstavu se kdysi, pár let po válce, vypravili moji rodiče. Moje starší sestra byla tehdy sotva roční a neměl ji kdo hlídat. A tak ji vzali s sebou.
Zmíněnou výstavu otvíral jakýsi literární historik odbornou přednáškou. Ségra se při ní asi nudila, a tak občas vydávala zvuky typu „mňmňmň....gagaga“ a podobně. Nebrečela, neřvala, jen si tak brumlala. Táta ji držel na ruce, snažil se o ticho, ale to víte, mimino... Až nějaký seriózní a lehce hysterický pán ztratil nervy a zařval do přednášky: - Nemůžete s tím dítětem něco udělat, aby konečně zmlklo?“. A jelikož náš táta byl vždycky veselá kopa se sklony k dekadenci (nakonec i proto na zmíněné výstavě byl) odvětil: - Můžete jít kousek stranou? Já s ní hned praštím o zem…!
Hysterický pán uskočil (zřejmě pro všechny případy), lidé zírali a přednášející se na chvíli odmlčel. V rohu místnosti se ozval tlumený smích, který vyprovokoval další chichotání. Smál se starý, velice elegantní pán, který vypadal jako hlídač ze staré školy. Když přednáška skončila, namířil si to tenhle pán k tátovi a mámě a pořád se usmíval. Povídá: - Moc se mi líbilo, jak jste toho chlapa utřel. Máte krásnou holčičku. Dovolte, abych se vám představil - jsem Jiří Karásek ze Lvovic.
Táta šel sice mírně do kolen, ale za chvíli se oklepal. Protože se mu vzápětí dostalo toho nejfundovanějšího průvodce výstavou a také dalšího svazku do jeho knihovny. Jiří Karásek ze Lvovic mu věnoval právě onen Ztracený ráj. S vlastnoručním podpisem.
Jak se správně tenhle pán jmenoval občanským jménem, je dodnes jaksi zastřeno tajemstvím. Možná Josef Karásek nebo Jiří Antonín Karásek. A přídomek „ze Lvovic“? U dekadentů frčel aristokratický původ. A tak si básník vytvořil legendu, že je potomkem hvězdáře ze 16. století, jistého Cypriána Lvovického ze Lvovic.
Jiří Karásek se narodil na pražském Smíchově a vystudoval Malostranské gymnázium. Pár semestrů se pokoušel o bohoslovecké studium, ale jeho parketa to nebyla. Začal psát. A aby měl z čeho žít, pracoval jako poštovní úředník. S Arnoštem Procházkou založil v roce 1894 už zmíněnou Moderní revue. A publikoval a publikoval.
Karáskovy verše vždycky šokovaly, protože nesly všechny rysy dekadence: byly mystické, morbidní, nadupané erotikou, narcismem a okultismem. Jeho sbírku Sodoma (1895) cenzura zakázala. Mohla být vydána až o deset let později - po interpelaci sociálně demokratického poslance Josefa Hybeše ve vídeňském parlamentu. Tehdy ještě politici řešili literaturu…
Později byl Jiří Karásek jmenován ředitelem knihovny ministerstva pošt a ředitelem Poštovního muzea a archivu. Perfektní uspořádání sbírek dnešního Poštovního muzea je i jeho dílem.
V současnosti literární historici uvádějí, že některé Karáskovy prózy mají rysy science fiction, jiné označují za typ českého gotického románu. Každopádně stojí za to, některé si přečíst. Ať už je to tragická Gotická duše, fantaskní Scarabeus nebo psychologicky laděný román Mimo život. A můj milovaný Ztracený ráj, samozřejmě.
Hodně zajímavé je, že Karásek ze Lvovic velice inspiroval svými texty malíře Jana Zrzavého. Pojilo je zvláštní pouto celý život. Ještě v roce 1948 otvíral Karásek Zrzavému v Brně výstavu. Shodou okolnosti to bylo ve stejném roce, kdy se s ním seznámil náš táta.
Jiří Karásek ze Lvovic zemřel na zápal plic v roce 1951. Už ho skoro nikdo neznal.
A jeho úžasná sbírka? Je uložena v Památníku národního písemnictví. Naposledy byla její část vystavena v roce 2012 v pražském letohrádku Hvězda pod názvem „Anatomie knihovny“.
Naštěstí se na něj nezapomnělo. Na dekadentního básníka, romanopisce, sběratele a muže, který některé pohoršoval svým způsobem života a tvorby. Na starého pána, který se uměl smát…
Fakta: Čeští spisovatelé z přelomu 19. a 20. století, Československý spisovatel 1972
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (dokončení)
Ella, vnučka královny Viktorie. Ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna. Když ovdověla, všechno se změnilo...
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně