Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Maryška a Napoleon

4. 12. 2015 19:59:38
Do Napoleonovy postele delegovala Maryšku polská vlastenecká touha po svobodě. Láska přišla až potom...

Všechno začalo roku 1807 na jednom varšavském plese. Polsko bylo tehdy rozerváno na kusy, které si přivlastnily tři mocnosti - Rusko, Rakousko a Prusko. Ale místní vlastenci se nevzdávali. Když Varšavu navštívil francouzský císař Napoleon, toho času na samém vrcholu moci, hodně si od toho slibovali. Chtěli zpět polskou samostatnost. A tak, když císaře na uvitacím plese okouzlila hraběnka Maria Walewska, napadlo bojovniky za polskou svobodu, že by to mohli hnát i přes postel.

Kdo vlastně ona Maryška byla? Narodila se roku 1786 v hraběcí rodině Laczyňských. Marii a její sourozence vzdělával domácí učitel, francouzský emigrant jménem Nicolas Chopin. Dnes jde o velmi známé jméno, protože ho za pár let navždy proslavil Nicolasův syn Fryderik. Takže co se týče francouzštiny je jasné, že ji Maryška ovládala skvěle.

Krásnou komtesu provdali rodiče v osmnácti letech za sedmdesátileteho hraběte Anastasia Walewskiho. A představte si, že jejich první syn se narodil šest měsíců po svatbě. Donošený. Takže není divu, že se v Polsku povídalo a povídá dodnes, že asi hraběcí nebyl. Není moc pravděpodobné, že by byl sedmdesátiletý ženich nedočkavý a přelomil nevěstu do postele před svatbou. Maryška zřejmě otěhotněla s někým jiným. Říká se, že to bylo s vnukem slavného ruského vojevůdce Suvorova a že ti dva byli do sebe zamilovaní. Jenže sňatek Polky s Rusem byl ve vlastenecké rodině nemyslitelný. A tak Maryšku provdali za starce, aby zachránili alespoň její čest. Jelikož i hrabě Walewski byl patriot, což patřičně a znovu demonstroval i za pár let...

Teď zpět k onomu osudovému plesu. Polští vlastenci se nenápadně snažili z Napoleona vyrazit aspoň příslib a garanci opětovné samostatnosti. A když si všimli, že císař může nechat oči na půvabné hraběnce Walewské, dali hlavy rychle dohromady. Poté si vzali Maryšku stranou o oznámili jí, že v tuto chvíli je osud Polska v jejich rukách. A doporučili jí - pro dobro věci - aby byla totálně roztouženému Napoleonovi po vůli, pokud možno ihned. Do zmíněného vlasteneckého kroužku patřil také Maryščin manžel. Takže hraběnka nedostala jen instrukce, jak se při aktu chovat a o čem mluvit, ale také patřičné manželské povolení.

A tak se stala Napoleonovou milenkou. Trávili spolu takovou spoustu času, že o jejich vztahu brzo mluvili všichni. Francouzi Maryšce dokonce říkali "Napoleonova polská manželka". Možná byl císař zpočátku do Marie zamilovaný. A tak ho Maryška často doprovázela na cestách po Evropě. Až roku 1809 ve Vídni otěhotněla. Napoleon si byl konečně jistý, že může mít děti. Načež se hned rozvedl s neplodnou Josefinou. Polákům zase svitla naděje, že by konečně mohl Napoleon legalizovat vztah s Maryškou, čímž by se udělal další krok k polské svobodě.

Jenže, i když se roku 1810 narodil syn Alexander, Napoleon o takový svazek nestál. Vždyť byla Maria pořád vdaná! Takže promptně uplatil hraběte Walewskiho, aby prohlásil Alexandra za svého syna. A vzápětí se oženil s dcerou rakouského císaře Marií Luisou. Spojenectví s Rakouskem bylo prostě důležitější než nějaké Polsko...

Maryška však na svého Napoleona nezapomněla. A byla tak vehementní, že císař musel použít všechny páky, aby se k němu nedostala. Měl hrozný strach, že by ho mohla jeho exmilenka kompromitovat. A pak se jeho moc začala hroutit. Napoleon byl odsunut na Elbu. Ukázalo se, že Maryška byla partnerkou z nejvěrnějších. Pod přísným utajením Napoleona ve vyhnanství navštívila. A když se potom nepovedlo Waterloo, Maryška se začala chystat na Svatou Helenu. Ale císař nechtěl. Prý si sofistikovaně vytvářel pověst osamělého a opuštěného mučedníka.

Maria také nedopadla nejlépe. Sice už v roce 1812 dosáhla rozvodu s hrabětem Walewskim, který dal na rozloučenou malému Alexandrovi titul hraběte, ale šťastná moc nebyla. Když ji Napoleon definitivně odvrhl, začala si románek s jeho bratrancem Philippem Antoinem d' Ornano, francouzským maršálem, který byl v Belgii ve vyhnanství. Nakonec se roku 1816 v Bruselu vzali. A narodil se jim syn Rodolphe-Auguste.

Bohužel právě jeho narození zaplatila Maryška životem. Zemřela 11. prosince roku 1817 na poporodní komplikace, které způsobila urologická sepse. Bylo jí pouhých třicet jedna let.

Milovala Napoleona a dala mu prvního syna. Dělala to i pro Polsko. Nepovedlo se. Její vlast si musela na samostanost počkat ještě sto let. Svobodu získalo Polsko až po První světové válce...

Autor: Šárka Bayerová | pátek 4.12.2015 19:59 | karma článku: 25.20 | přečteno: 1091x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 18.94 | Přečteno: 371 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.43 | Přečteno: 484 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 476 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 810 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Tak trošku o jménech, datech a náhodách

Inspirováno diskuzí pod blogem kolegy Davida Vlka. Člověk by řekl, že jsou věci v životě náhodné, jiní tvrdí, že plánované. Každopádně jsou někdy hodně zajímavé.

19.9.2017 v 21:12 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 228 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak dlouho večeříte?

Zatímco u nás je umění žít, jehož součástí je požitek z jídla a posezení u stolu s přáteli, trochu zdiskreditované, středomořské národy jsou v něm naopak mistři.

19.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 360 | Diskuse

Karel Trčálek

Uber nebo smrt!

Komu by se chtělo chodit všude pěšky? Párkrát ťuknete do mobilu, ani nepotřebujete hotovost (však už ji nám taky brzy zruší) a už se vezete. Kdepak, pokrok nikdo nezastaví!

19.9.2017 v 17:40 | Karma článku: 6.63 | Přečteno: 285 | Diskuse

Milan Šupa

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří

Když se v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, o čem to svědčí?

19.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 16.09 | Přečteno: 777 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 474 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.