Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výbušný sex

30. 11. 2015 11:00:00
Tak strašně se jí líbil, až z něj šílela. Často za ním posílala služku s různými vzkazy, aby ho k sobě přilákala.

Láska v tom ale moc nebyla. Obzvlášť z jeho strany. Jelikož o "vztahu" referoval následovně:

Prosila mne pro Boha, abych jí neříkal Vaše Milosti, že ona nijak pyšná není. A co nejpěknější slova si mohla vymysliti, ta jest ke mně mluvila. A prosila mne, abych její byl, ale já k ní chodit nechtěl. Eliška chtěla, abych jí činil tak, jak ona mi činiti bude, za ňadra začastý mi šahala, tak dlouho se se mnou objímala a vzdychala, že jsem jí potom taky za ňadra šahal, ač mi nebylo potřeba šahat, však jest bylo všude vodhrázdíno...“

Tohle teda ženskou moc nepotěší...

A co že to bylo za chtivici? Jmenovala se Eliška Kateřina a byla ze slavného a bohatého rodu Smiřických ze Smiřic. Narodila se roku 1590 a vyrůstala na zámku v Kostelci nad Černými lesy. Eliška nebyla žádná krasavice - údajně měla výrazný dlouhý nos a koňský obličej. Asi proto se o ni ženichové moc nezajímali. Jenže Elišce se chlapi líbili a zřejmě měla značně divokou krev.

Jednoho dne roku 1607 zahlédla Eliška sličného a udělaného vesnického kováře Jiřího Wagnera. A nedala pokoj, dokud ho nedostala. Jak k tomu přistupoval on, jste si už přečetli. Ale byl to chlap a přes veškerý odpor měl své potřeby. Takže se vlastně jednalo jakousi vzájemnou soudružskou výpomoc. Ale jen do té doby, než se techtle mechtle provalily. Otec hrabě Zikmund Smiřický zuřil jak markýz Gero. Kovář Jiří skončil v temném sklepení a Eliška v domácím vězení.

A tady bych se na chvíli zastavila. Jak známo, v Čechách se vždycky všechno rozkecá. Podobně dopadla i tahle story. Ale zapracovala romantika a lidová tvořivost. Zrodila se píseň. Všichni ji známe ze Stroupežnického Našich furiantů, kde ji zpívá dědeček Dubský:

Znám já jeden krásný zámek

nedaleko Jičína

a pod zámkem žil ovčáček

měl překrásného syna

a v tom zámku jedna panna

ta ovčáčka milovala

psala jemu v tajnosti

psaní plné milosti...

A tak dál. Jak vidno, došlo k lehké dezinformaci ohledně profese milence. Což mírně napravila kramářská píseň z roku 1789. V ní byl otec uveden jako kováříček, ale synek stejně zůstal ovčáčkem...

Zpět do reality příběhu.

Ve vězení drželi Elišku Kateřinu dlouhých dvanáct let. Nejprve na Hrubé Skále a potom na Kumburku ve věži. Nešlo totiž jen o její sexuální poklesek, ale hlavně o majetek. Otec Zikmund totiž zemřel už v roce 1608. Mimo Elišky měli na dědictví nárok i její tři sourozenci. Jenže nejmladší bratr Albrecht zemřel roku 1618 a nejstarší Jindřich byl slabomyslný, tudíž prakticky bez nároku. Příležitosti se tedy chytila sestra Markéta Salomena provdaná za Jindřicha Slavatu z Chlumu. A taky jistý Ota z Vartenberka, který se stal Eliščiným rytířem na bílém koni. Přicválal totiž ke Kumburku a věkově mírně nadlimitní vězenkyni osvobodil. A hned si ji vzal. U bohatých ošklivých dědiček občas padnou zábrany. Však taky Ota začal hned uplatňovat nárok na manželčin majetek.

Ale Markéta to nevzdala. A netušila, co svým jednáním spouští. Prostě chtěla smiřické majetky jen pro sebe. A tak vytáhla těžký kalibr. Odrazila se od Zemského práva, které dělo: „Jestliže panna do uzavření manželství svého panenství nezachová, má býti podle práva vyděděna a dědictví má získat nejbližší příbuzný“.

Pročež Markéta Salomena spustila v roce 1619 akci praní špinavého rodinného prádla po soudech. Přiměla dokonce kováře Jiřího k oné nelichotivé výpovědi o sexuálních zkušenostech s Eliškou. A pak to šlo ráz na ráz. Soud odsoudil Otu z Vartenberka, že jednal protiprávně a poslal ho za mříže. Poté se na jičínský zámek, kde pobývala Eliška Kateřina, dostavila "kómis", která měla Elišce zabavit majetek a předat ho Markétě. Eliška se odmítla vzdát a s pomocí žoldáků chvíli zámek bránila. Pak se jí ale pomocníci rozutekli. A tak vzala Eliška pochodeň a seběhla do sklepení, kde byl uložen střelný prach. Ruku jí vedlo zoufalství. Následný výbuch udělal z jičínského zámku zříceninu a zranil a zabil spoustu lidí. Mezi čtyřiceti mrtvými byla samozřejmě Eliška a také její švagr Jindřich Slavata.

No vidíte, i takové následky může mít trocha neuváženého sexu...

Autor: Šárka Bayerová | pondělí 30.11.2015 11:00 | karma článku: 29.73 | přečteno: 1812x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 19.15 | Přečteno: 376 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.59 | Přečteno: 491 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 477 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 814 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Počítání italských oveček

Počítat do padesáti je teoreticky naprostá brnkačka, ale pokud máte přepočítat padesát hemžících se Italů. kteří chvíli nepostojí a neustále se rafinovaně přemisťují a přelévají jak zrnka písku, končí všechna sranda.

21.9.2017 v 19:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Vratislav Kozak

Je sponzoring nejvyšší fotbalové a hokejové ligy pivovary smysluplný?

Tento příspěvek byl odpřednášen na konferenci v Bratislavě v roce 1999. Ukazuje, že se ve vrcholovém sportu spotřebovává hodně prostředků, výsledky reprezentace tomu však neodpovídají.

21.9.2017 v 17:51 | Karma článku: 2.74 | Přečteno: 109 | Diskuse

Lenka Šimková

Riskla jsem to… jsem knihovnice

„Budu knihovnicí,“ oznámila jsem kdysi hrdě doma při vyplňování přihlášky na vysokou školu... „Hm, nevypadáš jako někdo, kdo by pracoval v knihovně,“ odvětil tenkrát zamyšleně můj otec a nezvedl oči od knihy.

21.9.2017 v 16:42 | Karma článku: 10.71 | Přečteno: 354 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Před karlštejnským víkendem

Tak v sobotu to vypukne. Začneme se srážet na Karlštejně. S někým se možná potkáme už v kempu, s dalšími na nádraží, s dalšími v hospodě a nakonec všichni i s kastelánovic rodinou na hradě.

21.9.2017 v 15:26 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 152 | Diskuse

Jan Pražák

Taková to byla skvělá šéfová

Tak úplně ideální zas nebyla, unikalo jí, že Jarka s Milenou makají na plný plyn, ale Marta ráda brouzdává na internetu schovaná za monitorem. Ale uměla zorganizovat práci a hlavně se za svoje holky postavit, kdykoli bylo potřeba.

21.9.2017 v 14:43 | Karma článku: 12.13 | Přečteno: 661 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.