Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První česká královna byla Polka

21. 12. 2015 9:26:56
Ale prababičku měla českou. Po matce zase pocházela z ruského knížecího rodu Rurikovců. A to zas nebyli žádní Rusové, ale Varjagové. Tak se na východě říkalo Vikingům.

S národnostmi v korunovaných rodech to bylo vždycky komplikované. Prostě mišmaš. A často příbuzenský.

U Svientoslavy, o které bude dnes řeč, to bylo podobné. Narodila se někdy mezi lety 1046-1048 v Polsku. Tatínek Kazimír I. byl kníže z rodu Piastovců, což znamená, že byl trošku i Přemyslovec. Po babičce Doubravce, díky které přišlo z Čech do Polska křesťanství. Svientoslavina maminka zase pocházela z Ruska. Jmenovala se Maria Dobroněga Kyjevská a byla dcerou nebo vnučkou (historici to pořád řeší) proslaveného knížete Vladimíra I., který se dokonce stal svatým. U nás ho dobře známe hlavně díky břitkému peru a jadrnému slovníku Karla Havlíčka Borovského.

Když bylo Svientoslavě asi tak patnáct našli jí ženicha. Žádala si to politická situace, protože Poláci měli problémy s Němci a s těmi byl zadobře jeden český vzdalený příbuzný. Jmenoval se Vratislav (II.) a naše známá Doubravka byla jeho praprateta. Vratislav konečně dosedl v Praze na knížecí stolec a právě ovdověl. Už podruhé. O první manželku ho připravil bratr Spytihněv (byli synové Břetislava a Jitky) v rámci bojů o knížecí moc. Když Vratislav před rozzuřeným bráchou prchl z Olomouce do Uher, uvěznil Spytihněv aspoň jeho těhotnou ženu Marii (není jisté, zda se tak opravdu jmenovala). Dobře se asi moc neměla, protože brzy předčasně porodila a zemřela i s dítětem.

Upřímně řečeno, Vratislavovi to přišlo docela vhod. Bylo mu kolem čtyřiadvaceti let a na uherském dvoře se brzy rozkoukal. A tak se kolem roku 1057 oženil se sedmnáctiletou Adleytou/Adlétou, dcerou krále Ondřeje III., tedy princeznou z rodu Arpádovců. Nakonec - i tak se mohou uzavírat mezinárodní spojenectví. A dařilo se na všech stranách. Narodil se jim Břetislav (po dědečkovi), pak Jitka (po babičce a také Vratislav, který ale brzy zemřel. A pak v roce 1061 najednou umřel bratr Spytihněv. Z Vratislava byl kníže. Jenže Adléta dlouho kněžnou nebyla. Porodila ještě dceru Ludmilu a roku 1062 zemřela. Prý vyčerpáním, jelikož rodila jedno dítě za druhým.

A tehdy konečně přišla na řadu polská Svientoslava. Do roka se slavila svatba a nevěsta si při té příležitosti změnila jméno na Svatavu. Čechy dostaly novou kněžnu. A brzo i další Přemyslovce: Boleslava, Bořivoje, Vladislava, Juditu a Soběslava. A Vratislav? Čechy pod jeho vládou jen kvetly. Asi hlavně proto, že se kníže kamarádil s císařem Jindřichem IV. a stal se jeho spojencem. Ale Vratislav taky budoval - v roce 1063 založil olomoucké biskupství. Znovu povolal slovanské mnichy do Sázavského kláštera a založil kostel sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Dokonce tam prý osobně nanosil dvanáct nůší kamene.

A pak se mu jednoho dne vyplatila správná angažovanost v zahraniční politice. Podpořil císaře Jindřicha IV. v jeho boji s papežem. Šlo o investituru, tedy právo, kdo bude jmenovat církevní hodnostáře. A tak mu byl roku 1085 přiznán titul krále. Nebyl sice dědičný, ale byla to velká pocta. Z knížete Vratislava II. se stal první český král - Vratislav I. A ze Svatavy královna. První společná korunovace proběhla v Mohuči a ta druhá, slavnostní, 15. června roku 1086 v pražské bazilice sv. Víta.

Poslední léta Vratislavova života nebyla klidná. Přemyslovci se zase hádali a prali o knížecí stolec. Král musel často zasahovat a plápolal mezi svými syny ze dvou manželství a bratrem Konrádem Brněnským. Nakonec se Vratislav rozhodl ctít senioriát a za svého nástupce vyhlásil Konráda. Načež si 14. ledna roku 1092 vyjel na lov. Neměl to dělat. Napíchl se totiž na větev, nešťastně spadl z koně a vzápětí zemřel.

Ze Svatavy byla vdova. A na dlouho, protože svého královského manžela přežila o vice než třicet let. A nebyly to jednoduché roky, protože musela sledovat další přemyslovské boje, které se rozpoutaly krátce po Vratislavově smrti. Usmiřovala své pastorky a syny a bohužel i vlastní synátory mezi sebou. Navíc působila jako katalyzátor mezi Českým státem a Polskem, kde to zase bylo na nože. I když byl polským králem její bratr.

Kněžna a první česká královna Svatava Polská zemřela 1. září roku 1126. Pochovali ji po boku jejího manžela v kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Dožila se na svou dobu nesmírně požehnaného věku - bylo jí kolem osmdesáti let. A požehnaní byli i tři z jejích synů. Bořivoj, Vladislav i Soběslav nakonec jeden po druhém dosedli na kýžený český knížecí stolec...

Autor: Šárka Bayerová | pondělí 21.12.2015 9:26 | karma článku: 28.26 | přečteno: 1191x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 19.15 | Přečteno: 376 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.59 | Přečteno: 491 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 477 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 814 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Počítání italských oveček

Počítat do padesáti je teoreticky naprostá brnkačka, ale pokud máte přepočítat padesát hemžících se Italů. kteří chvíli nepostojí a neustále se rafinovaně přemisťují a přelévají jak zrnka písku, končí všechna sranda.

21.9.2017 v 19:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Vratislav Kozak

Je sponzoring nejvyšší fotbalové a hokejové ligy pivovary smysluplný?

Tento příspěvek byl odpřednášen na konferenci v Bratislavě v roce 1999. Ukazuje, že se ve vrcholovém sportu spotřebovává hodně prostředků, výsledky reprezentace tomu však neodpovídají.

21.9.2017 v 17:51 | Karma článku: 2.74 | Přečteno: 119 | Diskuse

Lenka Šimková

Riskla jsem to… jsem knihovnice

„Budu knihovnicí,“ oznámila jsem kdysi hrdě doma při vyplňování přihlášky na vysokou školu... „Hm, nevypadáš jako někdo, kdo by pracoval v knihovně,“ odvětil tenkrát zamyšleně můj otec a nezvedl oči od knihy.

21.9.2017 v 16:42 | Karma článku: 11.45 | Přečteno: 375 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Před karlštejnským víkendem

Tak v sobotu to vypukne. Začneme se srážet na Karlštejně. S někým se možná potkáme už v kempu, s dalšími na nádraží, s dalšími v hospodě a nakonec všichni i s kastelánovic rodinou na hradě.

21.9.2017 v 15:26 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 155 | Diskuse

Jan Pražák

Taková to byla skvělá šéfová

Tak úplně ideální zas nebyla, unikalo jí, že Jarka s Milenou makají na plný plyn, ale Marta ráda brouzdává na internetu schovaná za monitorem. Ale uměla zorganizovat práci a hlavně se za svoje holky postavit, kdykoli bylo potřeba.

21.9.2017 v 14:43 | Karma článku: 12.13 | Přečteno: 668 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.