O první pražské kavárně

21. 03. 2016 9:00:00
Pokud teď někdo zavětřil, že jsem třeba přehodila blogerský kabát a dala se na politiku, tak to teda fakt ne. Poslední dobou se o "pražské kavárně" mluví v úplně jiných souvislostech a já nemám ráda účelové a plané zobecňování.

Takže jsem zásadně pro, aby kavárna zůstala tradiční kavárnou. A především v Praze, jelikož je tady historicky podložená.

Pročež slyšte, jak k nám kafe vlastně přišlo.

Už v sedmnáctém století, ale v malých dávkách. Káva se totiž prodávala jen v lékárnách. Pražané tehdy vůbec netušili, co se z oněch voňavých zrnek dá vytvořit. Musel je to naučit až exotický východní cizinec - Armén ze syrského Damašku.

Jmenoval se Gorgos Hatalah el Damški, později po latinsku Georgius Deodatus Damascenus. Jeho otec byl obchodník, a tak v roce 1690 pověřil synka nákupem kávy v Káhiře. A Gorgos se z rodného Damašku vydal na dalekou cestu. Jenže se rozhodl využít danou možnost i jinak. Nikdy neměl moc obchodního ducha, vždycky měl zájem spíš o filosofii a táhlo ho to k duchovní sféře. Proto se rád pouštěl do řeči se světaznalými mnichy všech církví a řádů. Jednou se zaposlouchal až tak moc, že nechal obchod obchodem a odjel do Říma, aby konečně viděl ono proslavené "věčné město". Už tehdy Gorgos mluvil, jak bylo u obchodníků běžné, několika jazyky. Ani v Římě v tomhle směru nezahálel. Naučil se latinsky a zvládl němčinu. Údajně s pomocí jezuitů.

Jenže, z duchovních věd se nenajíš. A tak se Gorgos zanedlouho vrátil k tomu, co jakž takž uměl - k obchodu s kávou. V roce 1704 se octl ve Vídni a věřil, že se tu uchytí. Jenže monopol s kafem už měl dávno zabraný nějaký Polák. A pak tápajícímu mladému Arménovi zase pomohli mniši. Informací, že česká Praha má zatím kávové pole naprosto neorané.

Gorgos hned koupil několik pytlů kávy a od kámošů jezuitů si nechal napsat doporučení. Načež vyrazil do Matky měst s jednoznačným cílem - naučit Pražany pít kafe.

A šel na to fikaně od folklorní podlahy. V tradičním orientálním kaftanu a v botách se zdviženými zakroucenými špičkami procházel ulicemi, přičemž vypadal následovně: na hlavě měl speciálně upravený turecký turban a na něm prkýnko, na kterém stála džezva s uvařenou kávou, v levé ruce pánev s řeřavým uhlím a v pravé třímal truhličku, kde byl třtinový cukr a tradiční koflíčky. A šířil kolem sebe vůni. Zpočátku ochutnávali zájemci neznámý nápoj vstoje, byvši přílákáni mohutným reklamním vyvoláváním "Araba", jak se v Praze Arménovi začalo říkat. Kávové halekaní probíhalo nejdřív v němčině, brzy ale i v roztomile komolené češtině.

Jako základna sloužil Gorgosovi jediný pronajatý pokoj v domě v Liliové ulici na Starém Městě. A když se obchodu začalo dařit, zařídil si místnost na nalévání kávy nejdříve v dřevěné boudě u Karlova mostu a pak později na Malé Straně - v domě U Tří pštrosů - hned vedle Mostecké věže.

Kávová živnost jen kvetla. Zákazníci se vraceli a závislost na kafi očividně rostla. Gorgos si najednou mohl koupit dům, ve kterém kdysi začínal. A tak v Praze v domě U Zlatého hada vznikla kafírna - první regulérní pražská kavárna. Psal se rok 1714.

Z Gorgose se stal Georgius Deodatus Damascenus, vážený pražský měšťan. Dokonce se oženil s českou děvou Annou, se kterou si později pořídil tři děti.

Jenže si nedal pokoj. V úspěšném kavárníkovi se zase probudil filosof. Deodatus začal psát a vydávat (vlastním nákladem) učené traktáty v latině a v němčině. A v jednom z nich se pustil do pražských Židů, jakoby netušil, kdo v Praze vládne obchodu. Od té doby to začalo jít s kavárnou s kopce. Dokonce i žena s dětmi od Deodata utekla.

A tak se pražský Armén ještě pokusil o štěstí v Lipsku, kde se zapojil do obchodu s čajem. Úspěšný ale nebyl. Brzy se vrátil se do Prahy, ale na svůj bývalý úspěch a slávu už nenavázal. Georgius Deodatus Damascenus zemřel roku 1730 jako zcela chudý muž.

Kávová tradice nám ale po něm - naštěstí - zůstala. Bez politiky, a proto tak voňavá...

Autor: Šárka Bayerová | pondělí 21.3.2016 9:00 | karma článku: 24.62 | přečteno: 1081x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 35.47 | Přečteno: 681 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 30.57 | Přečteno: 2466 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 17.06 | Přečteno: 306 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 219 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 18.68 | Přečteno: 284 | Diskuse

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...