Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O dvojnásobné pravnučce jen jedné prababičky

12. 04. 2016 9:30:33
Hlavní linií pocházela z rodu Gonzaga, ale její vznešená krev byla koktejlem genů těch nejvýznamnějších panovnických dynastií. Přes Jagellonce a Lucemburky by se našlo i pár kapek přemyslovských...

Jmenovala se Eleonora a byla vnučkou nešťastné dcery Anny Jagellonské - Johanny Habsburské. Po matce. Ubohou Johannu, kterou provdali k Medicejským, zabil její manžel se svou milenkou. Potřebovali se jí zbavit, tak ji prý strčili se schodů, když byla ve vysokém stupni těhotenství. Johanna předčasně porodila a zemřela druhý den. Praskla jí děloha. Zůstalo po ní několik dětí. Nejstarší dceru Eleonoru otec později provdal do rodu Gonzaga. A představte si, že ženich Vincenzo byl také vnuk Anny Jagellonské. Jeho maminkou byla shodou okolností další Eleonora, starší Johannina sestra. Takže se zase brali bratranec a sestřenice. Prostě klasické habsburské móresy se provozovaly i v Itálii.

A z tohoto příbuzenského spojení se společnou babičkou (a také dědečkem, samozřejmě) se 23. září roku 1598 v Mantově narodila naše dnešní hrdinka - zase a opět Eleonora. Rodiče děvčátko brzy předali na vychování do kláštera. Tam z něj udělali nejen vysoce zbožnou katoličku, ale také vzdělanou ženu. A když bylo Eleonoře čtyřiadvacet let, tak ji otec provdal za o dvacet let staršího císaře (a také českého a uherského krále) Ferdinanda II. Habsburského. A to nebyl nikdo jiný, než její prastrýc, jelikož i on byl potomek Anny Jagellonské. Konkrétně vnuk.

Svatba se konala v únoru roku 1622 v Innsbrucku. Eleonora si brala vdovce se čtyřmi dětmi. A slyšte jakého - říká se, od smrti své první ženy Marie Anny Bavorské v roce 1616, řešil tento bigotní katolík své sexuální těla volání svérázným způsobem. A to usilovným nošením žíněné košile a pravidelným sebemrskačstvím až do krve. Ferdinanda II. totiž vychovali jezuité. Nu, pěkně se na něm podepsali...

No a v době, kdy se ženil s Eleonorou, už měl Ferdinand za sebou naši českou neslavnou minulost. Bílou Horu. Věděl, že ho tu v Čechách nechceme, a tak nám dal tvrdě pocítit svou absolutistickou ruku. A jelikož nenáviděl protestanty, tak se rekatolizovalo, až se české hory hrůzou zelenaly. Neměli jsme ho tu rádi (byl nám vnucen násilím po potlačení stavovského povstání) a on neměl rád nás. Však nám také v podstatě vyhnal Jana Amose ....

Ferdinandovi II. dala historie i přízvisko „Krvavý“, protože nařídil hrůznou popravu českých pánů. Ovšem po důkladné poradě se svými jezuitskými zpovědníky. Historik Josef Pekař o něm napsal:

„Císař Ferdinand II., jenž zvítěziv potrestal tak hrozně odboj stavovský v Čechách, byl osobně panovník malého významu a nadání. Ale jeho pevná víra naplňovala jej důvěrou v budoucnost i v situacích nebezpečných. Nestaral se mnoho o státní záležitosti, jež ovládli cele jeho důvěrníci političtí i duchovní, z těchto zejména zpovědníci jezuité. Nejraději hověl lovu a jiným zábavám, vydávaje peníze nešetrně a neznaje míry v rozdílení statků a vyznamenání těm, jimž důvěřoval.“

Zdá se, že jeho manželka Eleonora byla hodnější. Starala se o děti, které vyvdala, a prý jim byla opravdovou matkou. Vlastní děti žádné neměla. A muselo se jí libit v Praze, protože sem ráda a často jezdila. V tom byla hodně výjimečná. Habsburské manželky totiž raději seděly ve Vídni. Možná tu lásku k Praze nastartovala Eleonořina korunovace českou královnou ve svatovítské katedrále. Svatováclavskou korunou v roce 1627.

Nutno ale poznamenat, že Eleonoru k Habsburkům neprovdali jen tak. Mantovskému dvoru šlo hlavně o moc v severní Itálii. I když královna a císařovna Eleonora za svůj rod lobbovala opravdu vehementně, stejně Gonzagové válku o mantovské dědictví projeli...

Eleonoře se přisuzují velké kulturní zásluhy na císařském dvoře. Její italský původ se prostě nezapřel. Právě s ní přišlo do habsburské monarchie italské baroko. Jeho vliv byl a je dodnes patrný v architektuře, umění a také v hudbě.

I na církevním poli se Eleonora velmi snažila. Založila ve Vídni několik karmelitánských klášterů, a už v roce 1627 jednu velice významnou kapli. Jde o kapli Loretánskou, tedy kopii Svaté chýše (Santa Casa) z italského Loreta. Možná se Eleonora inspirovala u nás, protože Praha měla svou Loretu - díky Kateřině Benigně z Lobkovic - už rok.

Vídeňská kaple se stala místem mariánské úcty a soukromým poutním místem císařského domu. Císařovna Eleonora sama financovala výzdobu cennými religiozními předměty ze zlata, stříbra, perel a drahokamů. Vnuk Eleonořina manžela, císař Ferdinand IV., si přál, aby po smrti položili jeho srdce k nohám cedrové sochy Panny Marie v Loretánské kapli. Stalo se tak v roce 1654. Tehdy vznikla tradice pochovávat srdce příslušníků habsburské dynastie v kryptě za oltářem.

Císař Ferdinand II. zemřel v roce 1637. Eleonoře bylo pouhých třicet devět let. Jako vdova žila osmnáct let. Přežila ještě dva císaře - syna i vnuka svého manžela - Ferdinanda III. a IV.

Eleonora Gonzaga, dvojnásobná pravnučka Anny Jagellonské, zemřela 27. června roku 1655 ve Vídni. Pohřbili ji v karmelitánském klášteře, který sama založila. O sto let později byly její ostatky přeneseny do vévodské hrobky svatoštěpánského dómu.

Autor: Šárka Bayerová | úterý 12.4.2016 9:30 | karma článku: 25.21 | přečteno: 804x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 19.15 | Přečteno: 376 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.59 | Přečteno: 491 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 477 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 814 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Lenka Šimková

Riskla jsem to… jsem knihovnice

„Budu knihovnicí,“ oznámila jsem kdysi hrdě doma při vyplňování přihlášky na vysokou školu... „Hm, nevypadáš jako někdo, kdo by pracoval v knihovně,“ odvětil tenkrát zamyšleně můj otec a nezvedl oči od knihy.

21.9.2017 v 16:42 | Karma článku: 5.31 | Přečteno: 139 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Před karlštejnským víkendem

Tak v sobotu to vypukne. Začneme se srážet na Karlštejně. S někým se možná potkáme už v kempu, s dalšími na nádraží, s dalšími v hospodě a nakonec všichni i s kastelánovic rodinou na hradě.

21.9.2017 v 15:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 104 | Diskuse

Jan Pražák

Taková to byla skvělá šéfová

Tak úplně ideální zas nebyla, unikalo jí, že Jarka s Milenou makají na plný plyn, ale Marta ráda brouzdává na internetu schovaná za monitorem. Ale uměla zorganizovat práci a hlavně se za svoje holky postavit, kdykoli bylo potřeba.

21.9.2017 v 14:43 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 574 | Diskuse

Helena Skočová

Jinej stav je jinej stav

Jiných stavů je spousta druhů, ovšem já jsem se ocitla v tom asi nejběžnějším. Jen jsem si nikdy nepřipouštěla, že je to až tak jiné. Tedy do včerejška...

21.9.2017 v 14:28 | Karma článku: 13.84 | Přečteno: 436 | Diskuse

Josef Komárek

O tom, jak komunisti zničili průmysl, zničili zemědělství, zničili venkov, atd.

Také o harmonii v letech 1970-90. O tom tady několik autorů už napsalo řadu hloupostí. Mně byl komunistický režim také do jisté míry protivný, ale to není důvod k tomu psát hlouposti. A protivný? To vůbec nelze srovnat...

21.9.2017 v 13:55 | Karma článku: 34.39 | Přečteno: 1540 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.