Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tak jsem včera viděla Eurovizi

11. 05. 2016 11:05:06
A zanechala ve mně tak hluboký dojem, že se ve mně probudil hudební kritik, scénický výtvarník a módní policie k tomu.

Nebudeme si nic namlouvat, všichni víme, jak to s Eurovizí je. Ale já - nostalgička - si ještě pamatuju dobu, kdy co Eurovize, to hit. Rádia šílela a hrála dokola. A my taky, protože jsme byly děti a posléze puberťáci. A bylo to ze ZÁPADU. Puppet on a String, Merci chérie, Boom Bang a Bang až po Waterloo. Dívat jsme se na soutěž samozřejmě nemohli, a tak si to možná vynahrazuju. Ale úchylná nejsem, fakt ne!

Jak se zdá, už pominula doba, kdy jste při pohledu na eurovizní podium nevěděli, zda jste zešíleli vy, nebo interpret. Plavně jsme přešli do stádia hudebních kopií z kopií, rytmů duc duc a občasného bizáru. A jelikož se v minulosti na Eurovizi chytli zpěváci se zajímavou prezentací, roztrh se s ní pytel.

Včera bylo první semifinále. Začínalo Finsko. Přiběhla zpěvačka Sandhja, která mi připomněla útlé dětství. Vypadala totiž jako moje milovaná panenka z umělé hmoty, která měla na hlavě jakousi vyvřelinu naznačující kohouta. Možná ji tahle Finka viděla někde ve starožitnictví a inspirovala se. Nahodila totiž stejný look a byla taky podobně hezky baculatá. Na sobě měla blyštivé dupačky. Což ji nezachránilo, protože zpívala strašně falešně. Píseň byla taky dost děsná.

Po ní dorazilo seskupení z Řecka, které naznačovalo národní rytmy. Zpívalo o Utopian Land. Holky falešně. Chlapi ale pěkně tancovali. A všichni měli dost půvabný široký kalhoty. Jinak nic moc.

Následovalo liliomléčné děvče z Moldávie, co pělo o hvězdách. Při té příležitosti zřejmě zešílel jeden astronaut. Vynořil se ze zákulisí ve skafandru, začal zpěvačku ovíjet a předvedl svou stříbrnou hlavu. Hvězdné nebe tvořilo kulisu k dívčinu kníkání.

Pak konečně dorazil pěkněj chlap. Freddie z Maďarska. Měl s sebou kámoše s velkým bubnem, což mi jemně evokovalo Kumány. Jsem holt přes tu historii. Freddie zpíval trochu umělým chraplákem, ale docela hezky. A urostlí uherští šuhajové mu k tomu moc hezky pískali. Docela to šlo a hlavně - bylo na co koukat.

Další umělkyně byla z Chorvatska. Zpívala o majáku a fakt dobře. Jenže hudba zas kopie z kopie.Tahle Nina Krajic se nahodila do prazvláštního monumentálního obleku. Po chvíli se z něj hezky vyloupla, aby předvedla efektní rukávy na stříbřitých šatech. Její kroucení rukama na všechny strany mě tak fascinovalo, že jsem přestala poslouchat a zírala jen na ty rukávy.

Holandsko poslalo na Eurovizi písničkáře. Trošku šilhal a jeho produkce připomínala Country Rádio. Moderátor Libor Bouček nás upozornil, že uprostřed písně bude desetivteřinové ticho. Jako memento, že se máme občas zastavit a zaposlouchat. Já to pochopila, diváci ve Stockholmu asi ne. Zdálo se, že řvou štěstím, že už je konec. Nebyl. Chlapec to dozpíval.

Načež dorazila Arménka, jejíž outfit pod černým rozstříhaným přehozem naznačoval, že se chlapi nebudou nudit. Měla jakési pavučinové efektní plavky a hezké nohy. Kvílela jak Meluzína, neboť ji k tomu nutila její skladba. Poté, co z ní doprovod serval ony černé plachty, doprovázela svůj zpěv i lascivními pohyby. Pro nás ženský prostě otrava...

A pak to přišlo. San Marino reprezentoval Turek, co není zpěvák, ale moderátor. „Zpíval“ anglicky a hrál si na Cohena, což bylo fakt značně tristní.

Jako devátý dorazil údajný favorit. Rus Sergej Lazarev. Všechny sázkový kanceláře údajně šílej. Nevím tedy z čeho, jelikož hlas má, jako kdyby se koupal s krokodýlama. A jeho pjosenka taky průměrná. Jenže - prezentaci měl fakt špičkovou. To zas musím uznat. Slušný odvar Černého divadla a Laterny Magiky.

Po něm konečně přišla ta hlavní. Naše Gabriela Gunčíková. Probudily se ve mně národní city jak při hokeji. Snad nejsem ovlivněná, ale skladba byla asi nejkvalitnější ze všech, co jsem včera slyšela. Skvěle zazpívaná, jen ta zadní projekce mi přišla až přehnaná. Příliš mnoho čtverečků a jiných tvarečků různých barev. Trošku v ní zanikly krásné bílé šaty a náhrdelník „krystaly na provaze“. Celkově se ale dost povedlo. Hurá.

Následovali drtiči z Kypru. Rovnou je tam přivezli v kleci. Zpěvák byl démonického vzhledu, něco mezi pirátem a dealerem drog. Každopádně byli svým pokusem o odpalovák docela jiní.

O to víc po nich vynikla kdákaléna (děkuji, paní Špinarová) z Rakouska, co zpívá jen francouzsky, protože měl její dědeček rád šansony, jak jsme byli informováni. Jenže jeho vnučka Zoe zpívala příšernou odrhovačku a na konci činila dojem, že se samým štěstím, že je na Eurovizi, počůrala.

Estonsko vyslalo útlého chlapce s hlasem Martina Chodúra. Nemůžu si pomoct, jsem hnusná, ale vypadal jak mladistvý masový vrah. Navíc tak divně a neustále pohyboval a kroutil pravou rukou a prsty, že to vážně vypadalo divně. Občas i mrkl vybledlým okem. Br...

Následovalo zas něco pro muže. Krásná Ázerbajdžánka obklopená ohni, prý taky žhavá favoritka. Píseň mě nijak zvlášť nezaujala, ale ona ušla. To zas uznám.

Další pokus o rock z Černé Hory tak nějak nezanechal žádný dojem.

Ale Islanďanka, co přišla po nich, ta teda jo. Libor Bouček ji avizoval jako houslistku. Takže jsem celou dobu čekala a šmírovala, odkud vytáhne housle. Pěla jak za dolary, ale nástroj furt nikde. Tahle Greta Salome asi jede ve Hře o trůny, protože vypadala jako „vrána“ z Černého hradu u „Zdi“. Dojem umocňovala zadní projekce houfů černého ptactva. Greta stále unikala kameramanovi padáním na zem a já furt číhala, kdy vytasí housle. Nedočkala jsem se, tak jsem byla zklamaná...

Ze smutku mě vytrhla Bosna a Hercegovina. Přiřítila se banda šílenců, která jediná zpívala ve svém národním jazyce a informovala nás, že Ljubav je. Měli s sebou málo oblečenou violencelistku divokého vzhledu. Proto ji asi zabalili do záchranářské zlatostříbrné folie. Při její dramaticky procítěné hře jsem se na ni bála podívat, jelikož nástroj měla průhledný a neměla kalhoty. Asi jsem se bála, že dohlédnu na mandle. V písni byl mírný náznak balkánských rytmů, které zabil zmítající se rapper, jehož pohyby se podobaly epileptickému záchvatu. Oplácaná zpěvačka s parťákem ale pěli kvalitně. Bylo toho až moc.

Jako poslední dorazila špatně udělaná Jennifer López z Malty. Píseň šílená, ale prý je taky favoritka. No nevím. Dáma je prý eurovizní raritou, jelikož je ve čtvrtém měsíci těhotenství. Trošku jsem se o miminko bála, když se na podium doplazil jedinec v černém, který se pohyboval jako krab bez jednoho klepeta. Zdá se, že Malťanka na něj už byla zvyklá...

Uf. A teď ještě shrnu, kdo postoupil do finále. My (jo jo jo!), tedy Gabriela Gunčíková, pak krokodýlí kámoš z Ruska, rukávová Chorvatka, lascivní Arménka, krásná Ázerbajdžánka, countryrádio z Holandska, démoničtí Kypřani, sošný Maďar s bubnem, kdákaléna z Rakouska a těhotná Malťanka.

Druhé semifinále je ve čtvrtek. Koukejte se, je to fakt prča!

Autor: Šárka Bayerová | středa 11.5.2016 11:05 | karma článku: 42.92 | přečteno: 11626x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 19.15 | Přečteno: 376 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.59 | Přečteno: 491 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 477 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 814 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Je dobré znát svou historii, aneb před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky

Před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky. Více než 130 tisíc Osmanů a jejich spojenců tehdy obléhalo Vídeň. Pokud by padla, otevřela by se Turkům cesta dál do střední Evropy.

21.9.2017 v 13:27 | Karma článku: 20.91 | Přečteno: 426 |

Karel Sýkora

Zygmunt Bauman – Všichni žijeme v Utopii

Zygmunt Bauman byl polský sociolog světového věhlasu. Narodil se 19.listopadu 1925 v Poznani, od roku 1971 však žil ve Velké Británii.

21.9.2017 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 |

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 16.03 | Přečteno: 349 | Diskuse

Jiri Borovy

Rick a Morty

V pátek byla další česká premiéra. Televize Prima Comedy Central, tj. TV Prima, zahájila vysílání nového seriálu pro dospělé.

20.9.2017 v 9:36 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 214 | Diskuse

Karel Sýkora

Garou – Ton Premier Regard

Pierre Garand, vystupující pod pseudonymem Garou je kanadský zpěvák s výrazným „chraplavým“ hlasem, který je u nás známý hlavně jako představitel role Quasimoda z francouzského muzikálu Notre-Dame de Paris.

20.9.2017 v 5:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 |


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.