Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Despotická objevitelka

9. 06. 2016 13:14:46
Odvážné daleké cesty měla určitě v genech. Jen se přesně neví po kom. Historie stále tápe, ve kterém manželském loži se narodila. Takže v tomhle směru bohužel žádné pikantnosti....

Jmenovala se Isabel de Barreto a možná byla vnučkou portugalského námořníka Franciska de Barreto, který pomáhal dobývat východní africká pobřeží a později se stal osmnáctým guvernérem portugalské Indie. Jiní historikové ale tvrdí, že daleko pravděpodobnější je verze, že na svět přišla roku 1567 v rodině Nuňa Rodrígueze Barreta, jednoho z dobyvatelů Peru.

Isabel se sice narodila v Galicii ve městě Pontevedra, ale brzy se celá její početná rodina přestěhovala do Peru, které už bylo místokrálovstvím. Poměrně nedávno dobyté bohaté území se rychle proměňovalo v nesmírně vznešenou zemi na vysoké úrovni. Isabelini rodiče patřili samozřejmě k vládnoucí vrstvě.

Není tedy divu, že se Isabel roku 1585 velice dobře provdala za adelantada (vysokého úředníka místokrálovství) a zkušeného mořeplavce Álvara de Mendaňa y Neira, který byl o dvacet šest let starší než ona. Však už měl také za sebou objevitelské plavby po Pacifiku směrem na východ. Shodou okolností přesně v roce narození své manželky, o které samozřejmě ještě nic nevěděl, vyrazil Álvaro na cestu za dalekými ostrovy, o kterých domorodci v Peru často mluvili. Že prý tam kdesi na východě jsou bohaté země plné zlata. Již usedlí dobyvatelé, kterým peruánské zlato a stříbro nestačilo a chtěli pořád víc, zpozorněli. Napadlo je, že možná tam by mohl být onen vytoužený a stále hledaný biblický přístav Ofir s doly krále Šalamouna, zlatem, drahými kameny a tunami slonoviny. Doposud se Ofir hledal jen v Africe, ale co když je úplně jinde?

A tak v listopadu roku 1567 vyrazila z limského přístavu Callao výprava složená ze 150 vojáků a námořníků, čtyř františkánských mnichů a dvaceti otroků. Za necelé dva měsíce dorazily obě lodě k ostrovu Nui, pak na Tuvalu a 7. února poprvé vstoupila španělská noha na první z budoucích Šalamounových ostrovů, který dostal jméno Santa Isabel. Vysněné bohatství se sice nekonalo, ale objev byl na světě. Dobyvatelé v čele s Alvarem si na Santa Isabel vybudovali základnu a zanedlouho zmapovali (a zabrali pro španělskou korunu) přes dvacet okolních ostrovů. Pak se slavně vrátili do Peru jako objevitelé nových končin.

No a když se za nějaká ta léta Álvaro oženil s Isabel, tak začali plánovat, jak se na Šalamounovy ostrovy společně vrátit a konečně je kolonizovat se vším všudy. A byla to údajně Isabel, které se podařilo přemluvit - a hlavně umluvit - nového místokrále Garcíu Hurtada de Mendoza, markýze z Caňete. Místokrál dodal vojáky, Álvaro zajistil námořníky, obchodníky a kolonisty. Záměr expedice byl jediný - obsadit Šalamounovy ostrovy a dostat tak pod kontrolu oblast, kde řádili angličtí piráti. Ti totiž vytrvale a rádi drancovali Filipíny, tedy další španělskou državu.

Že se do neznáma vydá i Isabel, bylo jasné od samého počátku. A díky ní se zámořské cesty mohly zúčastnit také další ženy, což byla tehdy dost velká rarita. A ještě k tomu všemu udělala Isabel z výpravy i tak trochu rodinný podnik - doprovázeli ji tři její bratři. Ve vysokých funkcích, jak jinak.

Výprava vyjela z peruánského přístavu Paita v červnu roku 1595. Na palubách čtyř lodí (San Geronimo, Santa Ysabel, San Felipe a Santa Catalina) cestovalo 378 osob, z nichž 280 bylo vojáků a námořníků. Mezi ostatní patřila Isabel a její ženský doprovod, manželky budoucích kolonistů, kněží, obchodníci a otroci. Kapitánem lodi San Gerónino byl jistý Pedro Fernández de Quirós, který byl také kronikářem výpravy. A právě on referoval o Isabelině údajné despotické povaze. Prý poroučela, kudy chodila. Ti dva spolu měli neustálé spory, které pak ovlivnily budoucnost obou. O tom ale až později.

Nový teritoriální objev totiž na sebe nenechal dlouho čekat - výprava dorazila k ostrovům, které doposud nikdo neznal. Na počest místokrále, markýze z Caňete (španělsky marqués) dostalo souostroví jméno Las Marquesas - Markézy. Když bylo území náležitě prozkoumáno a objeveny všechny ostrovy, hnula se výprava dál na východ. Objela Cookovy ostrovy a přiblížila se k Šalamounovým. Když ale lodě projížděly kolem ostrůvku Tinakula, zrovna na něm soptil místní vulkán. Došlo k neštěstí. Admirálská loď Santa Ysabel šla ke dnu.

Expedice pak přistála na jednom z Ostrovů Santa Cruz a založila tu kolonii. Jenže brzy začala řádit malárie. Těžce nemocný Álvaro už nebyl schopen velet a všechno se vymklo kontrole. Vojáci a námořníci pořádali nájezdy na domorodce, vraždili a znásilňovali. Šílené jednání vedlo k ozbrojenému povstání proti krutým dobyvatelům. A do toho Alvaro Mendaňa 18. října 1595 zemřel. Těsně před smrtí ale stihl jmenovat Isabel místodržitelkou Šalamounových ostrovů a velitelkou výpravy. Z jejího bratra Lorenza udělal admirála. Mezitím dál probíhaly boje (za Isabelina aktivní účasti) a Španělé při nich zabili místního náčelníka jménem Malope, což byl donedávna Álvarův přítel. V tu chvíli se situace stala neudržitelnou. A jelikož řadu členů výpravy domorodci pobili a další zemřeli na malárii, zbytek se raději rychle nalodil a jal se prchat směrem k Filipínám.

Cestou na následky zranění z boje zemřel Isabelin bratr Lorenzo. Velitelka výpravy se ihned po jeho smrti vyhlásila za admirálku a tak na sebe stáhla absolutní moc. A tehdy prý začaly pro námořníky a vojáky pravé galeje. Zdá se, že Isabelina krutovláda vyvolala několik menších vzpour, které velitelka ustála a okamžitě potrestala pověšením vzbouřenců na ráhně. Po strastiplné prosincové cestě, kdy Isabel přišla o další dvě lodě - San Felipe a Santa Catalina - konečně expedice dorazila přes Guam do Manily na Filipínách. Hlavně diky Pedrovi Quirosóvi, který svou kapitánskou loď udržel na hladině. Jako poslední ze všech čtyř. I když ho velitelka celou cestu buzerovala. Pročež není divu, že jí měl plné zuby.

Ještě téhož roku se Isabel vdala podruhé. Za rytíře Řádu sv. Jakuba, generála Fernanda de Castro. A v roce 1597 se spolu vydali na svatební cestu loďmo. Na osvědčené kapitánské lodi San Geronimo. Z Filipín zamířili do Nového Španělska, tedy Mexika. A přímo do Acapulka. V Mexiku nějakou dobu pobyli a pak odcestovali do Argentiny. Ve městě Guanaco totiž měla Isabel svou encomiendu. Tedy takové malé feudální panství s poddanými a zotročenými domorodci.

Netrvalo dlouho a manželé začali plánovat, jak pro sebe získat Isabelino dědictví po prvním manželovi - Šalamounovy ostrovy. A tak se zase vydali do Peru. A jelikož v Limě se svou žádostí u místokrále nepochodili, odjela Isabel přímo ke králi do Španělska. A tam prý v Galicii zemřela roku 1612.

A proč se jí nikdy nepodařilo Šalamounovy ostrovy vyreklamovat? Quirós byl rychlejší. Vymeldoval si totiž soustroví u krále Filipa III. pro sebe. I s královským výnosem, kterým se rušila veškerá Isabelina dosavadni práva. Pomsta prostě vždycky nejlíp chutnala za studena...

Autor: Šárka Bayerová | čtvrtek 9.6.2016 13:14 | karma článku: 27.71 | přečteno: 1429x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 18.94 | Přečteno: 371 | Diskuse

Šárka Bayerová

Šumava - krása, umění a rarity (fotoblog)

Na Šumavě není jen dolina. Tam je možností! Třeba se uchodit do bezvědomí, samozřejmě se kochat, ale taky zasmát.

8.9.2017 v 18:18 | Karma článku: 23.43 | Přečteno: 484 | Diskuse

Šárka Bayerová

O zázračné kapli s červeným srdcem

Tolik pomoci shůry se tam lidem dostalo. Když ale kaplička potřebovala zastání sama, žádný zázrak nepřišel...

6.9.2017 v 18:36 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 476 | Diskuse

Šárka Bayerová

Jmenovala se Mencía Calderón...

... a žila v šestnáctém století. Nedochoval se žádný její portrét a nemá ani pomník. A ten by si vážně zasloužila!

4.9.2017 v 23:50 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 810 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Richard Siemko

Islámský terorismus

Pokud nelhal překlad projevu prezidenta Trumana v OSN, neváhal vyslovit to, co je leckde mediálně nepřípustné. Jednoznačně označil teroristy, kteří své masové vraždy páchají se zvoláním Alláhu Akbar, jako Islámský terorismus.

19.9.2017 v 18:59 | Karma článku: 15.90 | Přečteno: 300 | Diskuse

Kateřina Kostrůnková

Pustošená Amerika hlásí desítky mrtvých, Jižní Asie přes 2100 obětí. Nevyváženost médií.

Hurikány v Americe ukazují nejen sílu přírody, ale především sílu médií. Všechna pozornost je obrácena k západu. O silném monzunu a jeho obětech v jižní Asii se však téměř neinformuje.

19.9.2017 v 18:48 | Karma článku: 12.00 | Přečteno: 199 | Diskuse

Karel Trčálek

Komu je určena propaganda synka z Poruby?

Podle pamětníků býval prý synek z Poruby celkem vtipným pozorovatelem života. On sám nejlíp ví, proč se dal na propagandu, poněkud směšnou ve své předstírané nevážnosti

19.9.2017 v 18:42 | Karma článku: 11.86 | Přečteno: 448 | Diskuse

Tomáš Gayer

Jasné známky diskriminace

Klíčová slova tohoto miniblogu: kauza, nésti, známka, jasný, diskriminace, střelná zbraň, pouhý, záminka, nepřijetí, škola.

19.9.2017 v 18:15 | Karma článku: 18.93 | Přečteno: 366 | Diskuse

Markéta Kabourková

Umění sportu

Umění a sport nás provází od nepaměti a jdou společně ruku v ruce na celém světě. Nejen estetická, ale rovněž etická kultura spojují umění se sportem.

19.9.2017 v 18:08 | Karma článku: 14.39 | Přečteno: 86 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.