Přežila jsem operaci jezevčíka
Fridě je devět let a objevily se jí nádory na mléčných žlázách. Naštěstí benigní, ale operace byla nevyhnutelná. Tak jsme se objednali a dostali jsme termín na osm hodin večer. Když jsme dorazili na veterinu, na sále právě rodila bullteriérka osm štěňat císařským řezem a praskla jí děloha. V čekárně (sami na nervy) jsme těšili paničku, že to bude dobrý. Bylo to dobrý a štěňata byla kouzelná. Hrdá matka nakonec vyšla z ordinace po všech svých čtyřech, i když vratkých. To už bylo půl desáté.
Když se mi Fridu podařilo „dosáňkovat“ do ordinace, musela jsem jí nasadit košík, jelikož se jí bál i pan doktor, který ji zná od malička. Má dva metry a ruce jak lopaty. Frida se chovala se jako kříženec krokodýla s usurijským tygrem. A taky veverkou, neboť se mi při pokusu o RTG snímek vysmekla z pevného sevření, seskočila ze stolu a pelášila pryč. Robinsonádou jsem ji odchytila.
Operace trvala asi hodinu. Vzájemně jsme se v čekárně konejšili. Když bylo po výkonu, pan doktor Fridu přenesl ze sálu na vyšetřovnu. Byla stále pod narkózou. Poslouchala jsem instrukce, jak o ni pečovat v rekonvalescenci. Mezitím dostala psice injekci na probuzení. Pan doktor řekl, že do deseti minut začne reagovat a bude malátná.
Jen co dořekl, Frida proloupla jedno oko, vzápětí druhé. Okamžitě odhalila dásně, vycenila zuby a začala hrozivě vrčet. Ukonejšila jsem ji. Pan doktor se divil, prý mimořádně ojedinělá reakce. Dostali jsme pokyn uložit sešívanou do tašky. Tak nějak jsme nevěděli, jak ji vzít (jizva cca 20 cm), a tak hodný pan doktor řekl, že ji tam dá sám. Uskočil v poslední chvíli. Z Fridy se stala sice ležící, ale rozvzteklená a chňapající příšera. Musela dostat košík. K tomu jí ještě narazili na hlavu kornout, jelikož se nemotorně pokoušela vykousnout si aspoň jeden steh.
Domů jsme dorazili před půlnocí. Frida vydávala neuvěřitelné zvuky. Kňourala, vrkala jak holoubek, vrčela jak divoký pes dingo. Litovali jsme ji. Odmítala vylézt z přepravní tašky. Báli jsme se, že nemůže chodit. Přinesla jsem jí vodu až k tašce. Zahnala mne takovým hlasem, že jsem se obávala o končetinu. Přestávali jsme ji litovat.
Byli jsme tak rozpumprlíkovaní, že po několika marných pokusech usnout u televize, jsme tupě zírali na noční program. Frida spala jako dřevo. Ve dvě ráno jsem rozhodla mocným hlasem, že se spí. V devět nás totiž čekalo druhé kolo – převaz na veterině. Povedlo se. Usnout.
V půl třetí nás probudilo temné vrčení. Frida se navlékla okružím na klíč od skříně a nechápala, proč nemůže dál. Byla velmi rozmrzelá a očividně s námi nemluvila. Jásali jsme, že chodí. Napít nechtěla, ale vyčůrala se. Jásali jsme opět. Neustále se snažila vylézt do postele, ale nemohla. Když jsme jí chtěli pomoct, bránila se. Vytočila jsem se, brutálně (ale s opatrností) jsem ji popadla do náruče a uhýbala přitom cvakajícím zubům. Dala jsem ji do postele. Okamžitě se jí vylepšila nálada. Začali jsme řešit, jak zabránit pádu. I udělali jsme svými těly hradbu do L , já v nohách stočená jak houslový klíč . Hlavu jsem měla naraženou do zdi. Frida okamžitě zalehla a začala chrápat jak dřevorubec. My byli v tom nejbdělejším stavu. Ve čtyři ráno jsem s hysterickým smíchem navrhla, že zavolám na naši veterinu s nepřetržitým provozem, jestli nemůžeme na kontrolu přijet hned.
Když jsme se dostatečně nasmáli, usoudili jsme, že možná nespíme hlady. Poprvé v životě jsem lukulsky snídala před pátou ráno. Chybělo jen šampaňské a jahody. Pak jsme konečně usnuli. V půl osmé zvonil budík. Míjeli jsme se v koupelně jako zombie. Frida spala. Konstatovali jsme, že aspoň nemáme hlad a schválně dělali randál, abychom rekonvalescentku konečně probudili.
Mátožně jsme dorazili na kliniku. Prošli jsme obvyklým kolečkem (vrčení, zuby, košík), operační rána byla ošetřena a Frida dostala své injekce. Sloužící hodná paní doktorka ji následně (přes naše chabé protesty, že to stejně nebude k ničemu) navlékla do upraveného trička, aby jizva byla krytá. Jištění provedla uzly, za které by se nemuseli stydět Hoši od Bobří řeky. Poté se mi podařilo ošetřenou a vyfešákovanou psici uložit do její komfortní tašky s okénky. Ihned poté se taška začala kymácet a měnit tvar. Domnívali jsme se, že se Frida otáčí a drhne ochranným trychtýřem. Vyšli jsme ven k autu. Nahlédnutím síťovaným okénkem jsem zjistila, že se naše milunka z trička kompletně svlékla. Ponechala si ale košík (v šoku jsem jí ho v ordinaci zapomněla sundat ) a slušivé okruží. Vše stihla do tří minut. Davidová Copperfieldová.
Už vydržím úplně všechno.
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (dokončení)
Ella, vnučka královny Viktorie. Ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna. Když ovdověla, všechno se změnilo...
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně