O psech a lidech (středně velcí žlutí psi)
Když jsem před lety žila v Mexiku, říkali jsme tak z legrace všudypřítomným polodivokým toulavým psům. Jak se tak křížili mezi sebou, dosáhli povětšinou střední výšky a žluté barvy.
Dost jsme se jich báli. Tehdy to byl velký problém. Psi se totiž sdružovali do smeček a někdy napadali i lidi. Hlavně v noci ve městech. Na venkově byli ale spíš bázliví a vždycky si drželi odstup. Srdce se mi při pohledu na ně svíralo, bylo vidět, jak jsou hladoví. Mexičané se jich báli snad víc než my - nikdy jsem neviděla, že by je krmili.
Můj první a hned nejsilnější zážitek s těmito tuláky, co nikdy nežebrali, mě poznamenal na celý život. Jednoho dne mě kolegové vzali na výlet do Teotihuacánu. Jak bylo zvykem, oběd se odehrával piknikovou formou (s výhledem na Pyramidu Slunce i Měsíce) a tentokrát jsem ho jako díkůvzdání připravila já. Rozložila jsem mrazící tašku a začala vytahovat kýble bramborového salátu a krabice se smaženými kuřecími stehýnky. Nenápadně se začali přibližovat středně velcí žlutí psi a zaujímali strategická postavení v půlkruhu kolem nás. Bedlivě nás sledovali a hladově koukali. Byla jsem tehdy v Mexiku krátce, a tak se mi hned dostalo různých ponaučení a výstrah.
Nejsem jen nenapravitelný optimista, jsem i romantik. Vždycky jsem měla ráda Malého prince. Díky milované paní profesorce Ročkové jsem si ho kdysi přečetla v originále a dokonce jsem i slyšela několik kapitol v přednesu Gérarda Philipa. Citáty z této moudré knihy, kterou znám skoro nazpaměť, jdou se mnou životem a na pyramidách to na mne přišlo. Rady nerady. Zkusím to jako Malý princ s liškou.
Nejprve jsem psy krmila házením smaženého kuřete do dáli. Kolegové si klepali na čelo a zrychlili příjem potravy s poznámkou, že by rádi, kdyby na ně taky ještě něco zbylo. Při té příležitosti jsem si všimla, že jeden ze psů je srdnatější. Začal se pomalu a nenápadně přibližovat. Pořád jsme se na sebe dívali a on se osměloval. Zkusila jsem hodit kousek masa blíž. Vzal si ho a už neuskočil dva kroky zpět. Lehl si a díval se na mne. A tak to šlo ještě chvíli. Až jsem se osmělila i já, natáhla ruku, on se připlížil a kuře si velice opatrně vzal. HAHA! TEĎ UŽ SE HO NEZBAVÍŠ, radovali se škodolibě kolegové.
Pes ale zalehl a skromně čekal. Jeho smečka v závěsu. Došlo na kosti. Situace se opakovala. Když došly kosti, kolegové dramaticky vznášeli dotazy, co jako budu dělat teď. Když jsem vytáhla zbylé housky, popadali se za břicho : NARVALA JSI JE MASEM A KOSTMA A TEĎ SUCHÝ CHLEBA? NAIVKO!
Zírali jsme všichni. Nejen, že se s povděkem přijal chleba můj ochočenec, ale i přilehlá smečka. Hlad je prostě prevít.
Po skončených hodech mě cestou do auta provázely smutné oči středně velkého žlutého psa. Došlo mi, že jsem přes všechno dobro udělala chybu, protože jsem se nemohla stát zodpovědnou za toho, koho jsem k sobě (byť jen na chvíli) připoutala.
Když jsem se naposledy bezmocně ohlédla, vzpomněla jsem si, co řekla liška Malému princi: Člověk se vydává v nebezpečí, že bude trochu plakat, když se nechal ochočit...
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (dokončení)
Ella, vnučka královny Viktorie. Ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna. Když ovdověla, všechno se změnilo...
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně