Uškrcená babička (sv. Ludmila)

Až tak moc ji snacha nenáviděla? Nebo v tom opravdu byla jen politika? A odkud byli najatí vrahové?

Oběť se jmenovala Ludmila, byla česká kněžna ve výslužbě a babička budoucího sv. Václava. "Zlá" snacha zas byla Drahomíra, aktivní česká kněžna a matka příštího hlavního patrona naší země.

Údajně se názorově srazily po smrti knížete Vratislava. Syna první, manžela druhé. Takže to vezmeme od začátku.

Ludmila byla podle Kristiánovy legendy Pšovanka (Pšované žili v dnešní oblasti Mělníka), ale podle jiných vyprávěnek mohla pocházet i z Lužického Srbska. Vyrůstala jako pohanka. V rámci české sňatkové politiky ji roku 874 (ve čtrnácti letech) provdali do rodu, který se začínal velmi vzmáhat. Za Přemyslovce Bořivoje. Prvního historicky doloženého českého knížete. Za čtrnáct let manželství mu povila šest dětí. Prý jich asi bylo víc, ale některé zemřely. Ze jmen dětí známe jenom dvě. Dvou chlapců, protože později nastoupili na knížecí trůn. Byli to Spytihněv (875-915) a Vratislav (888-921). Jak je známo, na křesťanství se Ludmila dala s Bořivojem vlivem sv. Metoděje, který je údajně oba pokřtil na Velehradě.

Když zemřel Bořivoj, vládl po něm Spytihněv. A když zemřel Spytihněv, skončil na trůnu jeho mladší bratr Vratislav. A ten měl manželku Drahomíru, co se do Čech přivdala z kraje Polabských Slovanů a jako Stodoranka patřila ke kmeni Luticů. Nebyla pohanka, jak ji drsně líčí naši klasici a některé legendy. Stodorané byli v té době už křesťané. Ale silná ženská s vlastní hlavou to asi byla.

 Když zemřel kníže Vratislav, došlo k ženské krizi. Ludmila tehdy vychovávala oba syny knížecího páru - Václava i Boleslava. Drahomíra je asi chtěla zpátky, jelikož byla regentka. Ale - prý se sešlo kmenové shromáždění a to nařídilo, že budoucí kníže Václav setrvá i nadále u Ludmily. Drahomíra ho měla jen zastupovat do doby nástupu na trůn.

Navíc se zostřila situace za hranicí. Tou nejžhavější. S franskou říší, tedy s Němci. Prali se tam mezi sebou o to, zda bude mocnější Bavorsko nebo Sasko. Čechy doposud stály na straně Bavorska, tedy i Ludmila. Jenže Drahomíra se zhlédla v Sasku. A celý spor mezi oběma kněžnami měl podle legendy vyvrcholit právě v noci z 15. na 16. září roku 921 na hradě Tetín. Dva Drahomírou najatí vrahové Tunna a Gommon, zřejmě Varjagové (tedy Vikingové), z její družiny uškrtili Ludmilu šálem. Drahomíra prý nechtěla prolít krev, aby tak zabránila možnému budoucímu svatořečení své tchýně. Tohle jí tedy moc nevyšlo...

Těžký hřích zřejmě Drahomíře ležel trochu v hlavě, jelikož později nad místem smrti své tchýně nechala postavit chrám sv. Michala. Ale možná měla jiný důvod. Pověsti totiž Drahomíru moc nemilovaly a ty říkají, že prý se v místě mordu dělo tolik zázraků, že snachu-vražednici napadlo takto je fikaně hodit na sv. Michala.

Ludmiliny ostatky přestěhoval do Prahy (do kostela sv. Jiří) už kníže Václav roku 925. Jeho babička pak byla svatořečena v 11. století  a její kult se poté rozšířil ještě víc. Umělci sv. Ludmilu nejčastěji zobrazovali jako kněžnu s malým Václavem, s plenou či šálem kolem krku (atribut), někdy i se svatováclavským paladiem.

Na Karlově mostě máme sv. Ludmilu od roku 1784 díky sochaři Braunovi. Ale taky "díky" povodni, která s sebou toho roku vzala původní zde stojící sousoší sv. Václava mezi dvěma anděly. Skulpturu Ludmily učící malého Václava číst z Bible vytvořil Braun původně pro Pražský hrad roku 1720. Po povodni se socha (její originál je dnes v Gorlici na Vyšehradě) přestěhoval na prázdné místo Kamenného mostu.

Babička hlídá svého vnuka i na Václavském náměstí v Praze, kde stojí v seřadišti českých patronů. Sv. Ludmila je tam i s tím svým vražedným závojem kolem krku...

Námět : Rok se svatými (Schindler a Schauber), kralovska.cesta.cz, ilustr. obrázky-internet