Smilnili nebo se odháčkovávali?
… za husitských válek. "Spravedlivého "Jana Žižku ošemetná situace v jeho vlastním hnutí vytočila natolik, že dokonce sepsal výstražný oběžník, aby obyvatele varoval před jistými adamity. A použil těžký kalibr: „ …I děvčička nejmenší, kterouž jsou k sobě přijali, musila porušena býti a s nimi smilniti!"
Ježíšmarjá! Byla to vůbec pravda? O koho vlastně šlo?
Musíme začít u pikardů. Nebo pikartů. Obojí je správně, protože se pořád hloubá, kde se u nás vzali. Buď přišli základní jedinci z francouzské Pikardie, nebo z jihu Francie a šlo o valdenské, tedy de facto katary. Všeobecně řečeno, abychom se do toho moc nezamotali. Každopádně šlo o volnomyšlenkářskou sektu, která neuznávala svátost oltářní, tedy přijímání. Tvrdili, že nemůže jít o žádné boží tělo, což se katolické církvi moc nelíbilo. A husitům taky ne. Navíc byli pikarti poměrně jurodivou skupinou hlásající brzký konec světa a příchod druhého Krista na zemi. Celkově se chovali dost divně, ale své přívržence si našli, neboť mezi nimi působila řada přesvědčivých laických kazatelů. Jedním z nich byl Martin Húska, řečený Loquis, tedy Mluvka. Což hodně napovídá. A do třetice hloubání o původu pikardů přišel se svou teorií i Josef Dobrovský: že by mohlo jít o zkomoleninu slova beghard. Beghardi působili od 13. století na území dnešní Belgie a Nizozemí. Byli to lidé, kteří žili pospolitým životem, podobném klášternímu, ale bez řeholních slibů. Tvrdě pracovali a volný čas věnovali pouze modlitbě, studiu Bible a rozjímání. Žily tak i ženy - těm se říkalo bekyně (ty někdy probereme taky, neboť u žen nešlo jen o duchovno, ale často o emancipaci a splněné podnikatelské sny). Ve svých úvahách se beghardi často dostávali za hranice víry, a proto bývali pronásledováni inkvizicí. Prý jich pár uteklo až k nám. A stali se z nich pikardi. Tedy možná…
Co se týče nové nauky, nezůstali pikarti jen u hostií a odmítání křesťanských dogmat. Propagovali myšlenku, že ženy mají být po vůli mužům kdykoliv a kdekoliv. I v kostele. A pokud je žena neplodná, může si muž přivést jinou a mladší. A ne jednu. Manželství není překážkou, ale spíš zbytečností. Veškeré popsané praktiky se poměrně často realizovaly, takže bylo na vesnicích a v kostelech asi hodně veselo. Bohužel docházelo i k násilnostem.
Zmíněné události se Žižkou dost zacvičily, jelikož se mu pikarti dostali i do vojska. Když jednou za jeho přítomnosti nějaký kazatel zrovna nábožensky vyšiloval, vojevůdce ho osobně profackoval. A byl klid. Jenže hnutí sílilo, přešlo téměř ve vzpouru a řada přívrženců pikartů se od husitů odtrhla. Blouznivci pak odešli z Tábora do Příběnic. Husité se je jali pronásledovat a odpadlíci utekli do lesů. Pro Žižku a jeho vojáky nebyl problém většinu (cca 50) pochytat. Ke cti slavného vojevůdce budiž řečeno, že se jim snažil domluvit a dal jim možnost volby. Mohli se vrátit k němu. Nechtěli. Všichni se raději nechali upálit na klokotské faře. A snimi i Petr Kániš, radikální husitský kněz, který k pikartům přeběhl jako jeden z prvních.
Pikarti co zbyli, se stáhli směrem k řece Nežárce. Usadili se na jednom z ostrůvků a přitvrdili. Už před nějakou dobou se totiž mezi nimi objevil jistý Adam. Eneáš Silvius Piccolomini, diplomat, humanista a historiograf (a také pozdějíší papež Pius II.) o něm napsal: "…nějaký pikart pronikl z Belgie, překročiv Rýn, přes Německo do Čech, kde si získal jakýmisi kejkly důvěru a v krátké době sobě přilákal nemalý houf mužů i žen, přikázal jim, aby chodili nazí, a nazval je adamity … tvrdil o sobě, že je syn Boží a že se jmenuje Adam." Aby ale bylo jasno - zmíněný Adam, samozvaný mesiáš, se prý v reálu jmenoval Rohan a nepřišel ze žádné Belgie, alébrž z Veselí nad Lužnicí, kde se donedávna živil jako kovář. Takový středověký Guru Jára… A cosi jako „odháčkovávání“ rozjel opravdu ve velkém…
Bohužel nejen to. Tlupa jurodivých pomatenců občas drancovala okolní vesnice a zabíjela venkovany řka, že jde o zplozence ďáblů. Adamité také rozvinuli náboženskou teorii do nivelu ad absurdum. Z tehdejšího hlediska. Hlásali, že není nutné to přehánět s modlením a že neexistuje nebe a peklo, ale pouze dobro a zlo. Korunu všemu nasadili názorem, že církev je totálně zbytečná, jelikož Bůh je všude.
A teď konečně k tomu sexu. Sektáři se vyznačovali volným a nevázaným životem. Podle mnoha vyprávění zásadně, vždycky a všude pobíhali adamité nazí. Tomu podle historiků nelze moc věřit. V roce 1421 byla totiž dost tuhá zima. A tak si lze těžko představit, že by se sektáři oddavali orgiim na promrzlých mezích či v zachumeleném lese. Neboť povětšinou pobývali prakticky pod širákem. No a pokud by běhali na mrazu celý den nazí, asi by je přešly všechny vášně. Takže - podle jednoho letopisce - skutečnost byla zřejmě taková, že adamité směli nosit nějakou houni přes ramena a na nohách onuce, ale vždy museli mít odhalené pohlaví. Podle Žižky (též z jeho oběžníku) probíhaly jejich reje následovně:
„Všichni, muži i ženy, svlékúce se nazí okolo ohně tancovali a k tanci píseň Desatera přikázanie jsú spievali; potom, u ohně stojíce, jeden na druha hleděli, a měl-li který muž rúšce (=oděv), ženy jemu ztrhaly, řkúce: ‚Vypusť vězně a daj mi ducha svého a přijmi ducha mého'; každý s leckterús a každá s leckterýms jsú hřešiti běželi, ale prvé se v sodomských žádostech zaněcovali a zapalovali."
A teď, co je to vlastně popadlo? Vážně jen náboženské vytržení? Drogy? Možná vyšilovali z hladu, jelikož se pořád postili, což také patřilo k jejich programu. A ještě něco pikantního - podle letopisců byly ženy v orgiích daleko aktivnější než muži. Tzv. Starý letopisec uvádí, že adamitští muži měli svého vůdce a ženy šéfku - jakousi Marii. Později se jí prý zbavili sami (popravou), jelikož spala s mužem, který k sektě nepatřil. Takže zas tak tolerantní - co se sexu týče - nebyli...
A Piccolomini doplňuje informace následovně "Jinak obcovali každý s každou …....nebylo však povoleno poznat ženu bez Adamova souhlasu. Ale jak kdo zapálen vášní vzplanul touhou po nějaké ženě, uchopil ji rukou, přišel k vůdci a pravil: ´Pro tuto vzplanul můj duch!´ Na to vůdce odpověděl: ´Jděte, rosťte, množte se a naplňte zemi! ....."
Není tedy divu, že Žižka adamity nevydýchal. Už se s nimi nemazal, jako s pikarty. Žádné domlouvání, žádná možnost převýchovy. Prostě na ně vletěl se svým vojskem, dobyl jejich doupě a všechny je pobil. Ušetřil prý jen dva, aby z nich vytáhl, o co jim vlastně šlo. Ale do roka je stejně nechal upálit spolu s jinými adamity, kteří ještě zbyli. A oni se prý v ohni radovali a žár snášeli se smíchem a zpěvem...
Tak to bylo. Dnešní trocha kvalitního historického sexu…
Fakta: m.deník.cz/taborsky-denik.cz; rozhlas.cz; klokoty.táborsko.cz
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (dokončení)
Ella, vnučka královny Viktorie. Ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna. Když ovdověla, všechno se změnilo...
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně