Koho to zajímá…
Natolik jsem se při jeho psaní zamotala do pokusu zkráceně popsat válku o dědictví španělské, až se mi mozek vytrvalým šrotovanim začal usilovně třít o lebku. Zevnitř, samozřejmě…
Jelikož jde o problematiku v zásadě spletitou, ale historicky důležitou s dopadem na české země a přilehlé okolí, došla jsem k názoru, že si žádá samostatného tvaru. Doufám, že na konci tohoto líčení uznáte, že za níže popsaný příbuzenský galimatyáš si zasloužím minimálně čestnou karmu. Neboť - prase, aby se v tom vyznalo…
Jedem. Pekelně se soustřeďte!
Když ve Španělsku panoval tělesně postižený, debilní a bezdětný král Carlos II., končila s ním i dynastie španělských Habsburků. Protože jeho rozvětvené příbuzenstvo již tušilo, že situace dobře nedopadne, ještě za jeho života se dohodlo na nástupci. Byl jím malý zlatovlasý chlapeček jménem Josef Ferdinand Bavorský. Syn Marie Antonie Habsburské (Carlosovy neteře), jediné přeživší dcery Leopolda I. (římského císaře a českého a uherského krále) z manželství se španělskou infantkou Margaritou, která byla jeho vlastní neteří a sestřenicí zároveň. Neboť její matkou byla sestra jejího manžela, tedy Leopolda. Zjednodušeně řečeno - prostě si vzala vlastního strejdu. Doufám, že to ještě pobíráte! Neboť bude hůř…
No a dcera těhle dvou, zmíněná Marie Antonie Habsburská se pak provdala za bavorského kurfiřta Maxmiliána II. Emanuela. Narodil se jim syn, tedy onen budoucí zlatohlávek Josef Ferdinand. Zesláblá a prý i depresivní Marie Antonie pár měsíců po porodu umřela (1692). Španělské následnické mimino zatím zůstalo. Jenže, co čert nechtěl, když bylo klučíkovi šest let, zřejmě mu prasklo slepé střevo a on umřel taky (1699). Údajně na zánět pobřišnice. Ještě za panování Carlose. Co teď? Rozvětvené panevropské příbuzenstvo začalo kout pikle. Zatím nenápadně. Císař Leopold I. dědičně počítal se španělským trůnem pro svého druhého syna Karla (budoucího otce císařovny Marie Terezie), kterého měl s třetí manželkou Klaudií Felicitas Tyrolskou. Myslíte si, že neměl Karel na trůn nárok, když se nenarodil v manželství s infantkou Margaritou? Houby! Měl nárok, protože matkou Carlose a Margarity byla Leopoldova sestra Marie Anna (španělská královna, manželka Filipa IV.), tudíž Karlova vlastní teta. A tak pretendent Karel už pár let bivakoval v Barceloně a čekal na svou příležitost.
Dne 1. listopadu roku 1700 „konečně“ Carlos II. zemřel. O uvolněný královský flek se strhla rvačka. Nejrychlejší byl vnuk francouzského krále Ludvíka XIV., Filip Bourbonský z Anjou. Prasynovec Carlose. Neboť jeho babičkou byla Marie Tereza Habsburská, španělská infantka a Carlosova polorodá starší sestra. Kdybyste teď tápali, nabízím záchytný bod. Viděli jste Angeliku? Tak Marie Tereza je ona ošklivka po boku Krále Slunce, co s ní nocoval u Peyraca na zámku (film Angelika, markýza andělů). Možná si budete pamatovat, jak při hostině Ludvík XIV. srovnával zoufalým pokukováním svou nepohlednou španělskou ženu právě s půvabem krásné Angeliky. Slavná scéna.
Zpět k našemu dramatu. Filip z Anjou skočil po osiřelém trůnu jako lasice, mávaje přitom podepsanou Carlosovou závětí, na které figuroval jako právoplatný dědic. Všem ostatním bylo jasné, že jde nejspíš o podvrh, jelikož debilní Carlos byl v podstatě negramotný, a když něco podepisoval, neměl ani páru, o co jde. A tak se všichni nejdřív začali vzájemně obviňovat. Hlavně kdo a co zfalšoval a kdo se koho zbavil. Jelikož došlo i na fabulace (pravdu?), že onoho malého zlatovlasého klučinu někdo otrávil, aby si uvolnil cestu na trůn. A už si šli po krku. Ve hře nebylo jen Španělsko. Šlo o moc v Evropě.
Napětí blaflo a už to jeho. Do konfliktu se zamotala Anglie a Holandsko, protože je popadl strach z možného spojení Francie se Španělskem. Následovala válka, které se zúčastnily všechny tehdejší evropské mocnosti s výjimkou Ruska a Švédska. Neboť ony země zrovna válčily mezi sebou, tudíž měly své vlastní starosti. Do po zuby ozbrojené rvačky o španělské dědictví se nehodlala plést ani Osmanská říše (spojenec Francie), která si lízala rány po sérii porážek ze svých dobyvačných válek.
Nakonec se vyprofilovaly dvě strany: francouzská (Francie, větší část Španělska, Savojsko a Bavorsko) a protifrancouzská (Svatá říše římská, země rakouských Habsburků - tedy i České království, Anglie a Holandsko). Později se k nim přidalo Portugalsko, Savojsko (přeběhlo!) a Katalánko.
Nejdřív chvíli vítězila Francie, pak se ale štěstí obrátilo a protifrancouzská koalice jela jak fretka. Od roku 1702 do roku 1709 vítězila v jedné bitvě za druhou. Jenže Ludvík XIV. to nechtěl vzdát, tak se válka táhla dál. Mezitím zemřel císař Leopold I. a nastoupil po něm jeho syn Josef I. Bojovalo se stále dál. Načež, jak už to tak v politice bývá, přišly v Anglii volby. Vyhráli toryové a ti už nechtěli ve válce pokračovat. Protifrancouzská koalice se kvalitně rozhádala.
Korunu všemu nasadila nečekaná smrt mladého císaře Josefa I. v roce 1711. Neštovice. Zrovna v době, kdy už byla válka skoro vyhraná. Na trůn po něm dosedl dychtivý pretendent španělského dědictví. Najednou z něj byl římský císař Karel VI. a to byl prostě lepší post, uznejte…
Nakonec byly veškeré boje ukončeny roku 1713 Utrechtským mírem, kterým se uznalo Filipovo španělské panování pod podmínkou, že se Francie se Španělskem nikdy nespojí. Za svůj podpis na smlouvě dostali Habsburkové od Španělska jeho dosavadní državy na území Itálie - Neapolské království, Sardinské království, Milánské vévodství a k tomu navrch ještě Jižní Nizozemí.
Takže takhle se dostali Bourboni na španělský trůn. A jsou tam vlastně dodnes.
Už chápete, proč císař Karel VI. sepsal „pragmatickou sankci“? Měl totiž jen dcery a představa, že by se v jeho říši mohlo udít cosi ve stylu války o dědictví španělské, byla asi dost odstrašující.
Proto mohla později na trůn dosednout první a jediná žena. Mocná a přeslavná císařovna Marie Terezie…
Glosa: Kdybyste nechápali, jak jsem mohla něco podobného sepsat a ještě se v tom vyznat, přečtěte si můj úplně první článek na tomhle blogu. Já to prostě musím mít v genech... :-)
Fakta: artearqueohistoria.com
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (dokončení)
Ella, vnučka královny Viktorie. Ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna. Když ovdověla, všechno se změnilo...
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně