Kde se vzalo ghetto?
První uzavřená židovská čtvrť vznikla v Benátkách 29. března 1516. Povinně. Benátčané se tak rozhodli řešit imigrační vlnu ze Španělska, která začala roku 1492. Katoličtí králové Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský své Židy prostě vyhnali. Nabídli jim sice možnost nechat se pokřtít, ale většina Hebrejců to nedokázala. Hluboce zakořeněné náboženské přesvědčení a zvyky nešlo jen tak smazat. Přestoupení na křesťanství nebylo vůbec jednoduché. Může se to zdát malicherné, ale problém byl i v jídle. Pokřtěný Žid musel totiž projít zkouškou konzumace vepřového masa. A to mnozí nedokázali. Pro přiblížení - prostě si představte, že by vám někdo nakázal, že od zítřka budete jíst šváby. A pravidelně vás kontroloval, zda je opravdu jíte. A kdybyste nechtěli, tak by vám šlo o krk. Zřejmě byste taky raději odešli někam jinam...
Samozřejmě, že masový exodus nebyl jen důsledkem tisícileté nemyslitelnosti pozřít vepřové, to by bylo moc jednoduché vysvětlení. Hlavním důvodem byla touha svobodně žít a hnací silou byl často strach. Každopádně si ale katoličtí králové vyhnáním Židů zadělali na úpadek své říše. Ekonomii, a prakticky veškerou administrativu, totiž zpracovávaly vzdělané židovské mozky. Neboť jak známo, mezi křesťany ve Španělsku byla ještě koncem patnáctého století většina negramotných. A řemesla byla zas spíš v rukou arabských. Jenže - Maury vyhnal královský pár taky. Ve stejném roce. Takže není divu, že se hospodářství začalo brzo hroutit…
A teď z nutné španělské objížďky zpět do Benátek, kde v březnu roku 1516 přesunuli prvních sedm set Židů na izolovaný bažinatý ostrov s vysloužilou slévárnou. A tak se místu, právě podle oné slévárny, všeobecně říkalo gheto. Ale jen v benátštině. Jelikož prapůvod slova je z italštiny - gettare /džetare/ - slévat železo. Jak vidno, odlišná výslovnost. Přesto do všech jazyků přešlo gheto benátské a navždy se stalo označením pro uzavřené židovské čtvrti. I když se dnes trochu jinak píše...
Proč vlastně byli Židé tak najednou odsunuti, když žili v Benátkách už od desátého století? Prý z důvodů náboženských a kulturních. A já dodávám, že také a hlavně z důvodů ekonomických. Brali totiž Benátčanům kšeft v centru. Do osudného roku 1516 tu mohli Židé žít jak chtěli a kde chtěli. Pokud na to měli. A co je sem přivedlo? Prosperita. Nejjasnější republika benátská (Serenissima Repubblica di Venezia) byla samostatným a nezávislým státem už od přelomu sedmého a osmého století. A neustále vzkvétala a sílila díky svému bohatství, které získávala z obchodu. A k němu neodmyslitelně patřilo i finančnictví. Benátská republika byla už od raného středověku jakýmsi ekonomickým centrem západního světa. A kde se vedlo obchodu, tam se odnepaměti stahovali Židé. Jako první přišli do Benátek Aškenázové z Německa. K nim se později přidali Židé italští a také levantinští z východního Středozemí. A nakonec přišli ti sefardští ze Španělska a Portugalska.
Tak Židů v Benátkách nekontrolovaně přibývalo, až přišel onen křesťanský segregační nápad. A také jeho realizace. A jak bylo obyvatel ghetta stále víc, nedostávalo se místa. A tak domy začaly růst do několikapatrové výšky. Načež přišla v roce 1541 další přistěhovalecká vlna. Tentokrát šlo hlavně o pokřtěné Židy, takzvané „marranos“, což je vlastně španělské hanlivé označení „požíračů vepřového“. Byli to většinou ti, co konvertovali jen tak na oko, a teď v hrůze utíkali před inkvizicí, která je odhalila...
Pak přišel rok 1555 a s ním ostudná papežská bula Pavla IV. zvaná Cum nimis absurdum. Název je odvozený od počátku latinského textu, který v češtině zní: Jelikož je absurdní a krajně nevhodné, že židé, kteří byli ze své vlastní viny Bohem zatraceni... Uf... Šlo totiž o nařízení, které zavádělo tvrdá protižidovská opatření. V hlavních bodech - Židům bylo například zakázáno vlastnit hmotný majetek a vykonávat lékařské povolání u křesťanů. Bula také zavedla povinné nošení žluté židovské čapky pro muže a žlutého závoje nebo šátku pro ženy. To ale nebyla žádná převratná novinka, jelikož už od roku 1215 museli evropští Židé stejně nosit tzv. žlutý (někde i bílý) kónický klobouk. Aby byli hned rozpoznatelní. Mnohdy i jiné znaky - žlutá, červená nebo bílá kolečka na oděvu či zvláštní opasky. No, a dále bylo zmíněnou papežskou bulou založeno druhé ghetto - římské. Uzavřená čtvrť se třemi branami, které se na noc zamykaly. Stejně jako už dávno v Benátkách.
Od té doby žili Židé v ghettech v domech, které patřily křesťanům. Co se týče peněz, povolenou měli jen hotovost, kterou potřebovali k výkonu svého povolání. Obchodníci, lékaři, řemeslníci i lichváři...
Benátské ghetto nafukovací nebylo, ale přesto v něm v roce 1630 žilo více než pět tisíc lidí. Uvádí se, že na jednoho obyvatele vycházely dva metry čtvereční. Nepředstavitelné. A tak měly některé dřevěné domy až devět pater. Žádné rezidence to nebyly, spíš naopak. Přes nesmírně těžké životní podmínky dokázali místní Židé něco nevídaného. Vmontovat se úspěšně do benátských obchodů, bohatnout z řemesel, která křesťané nechtěli dělat (jircháři, barvíři) a být skvělými lékaři. Tak dobrými, že jim bylo dovoleno - zanedlouho po zmíněné papežské bule - vycházet v noci z ghetta a léčit nemocné křesťany. V Římě si je k sobě volal i papež.
Ale onen cejch žluté barvy, který měli Židé společný s prostitutkami, malomocnými a žebráky, nosili Židé ještě hodně dlouho. Bohužel také ve dvacátém století. To je ale úplně jiný, a daleko hrůznější příběh.
Z benátského ghetta pochází také italský spisovatel a historik Riccardo Calimani. Jeho předkové přišli na ostrov se slévárnou právě v roce 1516. Po staleti žili v nejistotě a strachu, že budou vyhnáni i odsud. Přežili války, náboženskou nenávist, epidemie moru, inkvizici, antisemitismus, pogromy a šoa. Riccardo Calimani se narodil roku 1946. V Benátkách, ale jako první ze své starobylé rodiny mimo zdi ghetta.
O "své" uzavřené benátské komunitě jednou řekl: - Jde o příběh malé lidské skupiny, která přes velké utrpení dosáhla svobody. A proto musíme bránit svobodu národů a jednotlivců. Všichni lidé si zaslouží úctu. Žádný národ nesmí být utiskován, protože i ten pošlapaný se nakonec vždycky vzbouří. Na svobodu musíme myslet každý den...
Související článek: Nakoukání do židovské kuchyně
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (dokončení)
Ella, vnučka královny Viktorie. Ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna. Když ovdověla, všechno se změnilo...
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně