První mezi svými, ale ...

... za jakou cenu? Každý z nás by si občas přál v něčem vyniknout. Být jednička. Sv. Štěpánovi, který měl včera svátek, se to povedlo. Stal se prvomučedníkem.

Štěpán získal těch prvenství hned několik. Nejen, že se stal prvním křesťanským mučedníkem vůbec, ale získal i svůj svátek, který je stejně starý jako vánoce.  Ale za jakou cenu?  - ptám se dnes již podruhé. Za cenu jednoho z nejkrutějších mučení, jaké existuje.

Helénský Žid Štěpán patřil k sedmi jáhnům, služebníkům, kteří pomáhali apoštolům v jejich práci - šířili evangelium po Ježíšově ukřižování. Měl naprosto neuvěřitelné charisma a byl vynikající kazatel. A to vytáčelo židovské kněze až do nepříčetnosti. Heretik a káže dokonce proti vlastnímu národu! A tak Štěpána promptně obvinili z řečí proti chrámu a proti zákonu.

Připomínám, že se jedná zruba o rok 40 našeho letopočtu, tedy sedm let po Ježíšově smrti. A to bylo v Jeruzalémě pěkně husto.

Takže, dovlekli Štěpána před soudce. Pozdější prvomučednik pronesl tak vynikající obrannou řeč, že vůkol nastala příšerná vřava. Do toho všeho prý soudce najednou uviděl Štěpánovu tvář tak ozářenou, že připomínala tvář anděla. Musel si zakrýt oči. Příšerně ho to vyděsilo, pročež ho raději odsoudil k okamžitému ukamenování.

Rozzuřený dav hnal Štěpána ulicemi Jeruzaléma až za městské hradby. A u Damašské brány, jak se traduje, příšerné dílo dokonal. Kamenování se aktivně účastnil i jistý Saul/Šavel z Tarsu. Tehdy ještě nevěděl, že se stane sv. Pavlem. To je ale zase jiný příběh. O něm někdy příště ...

Sv. Štěpán je uctíván už od 4. století, hlavně díky svým ostatkům. Pěkně ho rozebrali ...

Původně byl pochován v sionském chrámě v Jeruzalémě. Pak již zmíněný sv. Pavel odstěhoval některé jeho části do Konstantinopole. Další kosti byly uloženy v bazilice sv. Vavřince v Římě. Vavřinec prý dokonce uhnul, když vedle něj kladli, co ze Štěpána zbylo ...

Ani u nás jsme nezůstali zkrátka. Kult sv. Štěpána ve středověku pěkně frčel. Největší sběratel a milovník svatých ostatků Karel IV. nemohl přece zůstat pozadu!  V roce 1351 založil v Praze kostel sv. Štěpána, kde se mimo kostiček při vzácných příležitostech ukazoval i kámen, kterým dostal prvomučedník do hlavy.

Hlavní atribut je tedy jasný. Bezpečně podle něj Štěpána poznáte. Bývá zobrazován s kameny na hlavě, v ruce, v rouchu, na knize a ve svatozáři. Je patronem kameníků, zedníků, tesařů, ale také koní, pacholků u koní a kočích. Pomáhá při bolestech hlavy (pochopitelné), proti kamenům (pochopitelné ještě víc), píchání v boku (asi jak prchal) a naši předkové u něho prosili za dobrou smrt. I zde důvod naprosto pochopitelný.

U nás v Čechách a na Moravě bývá na Štěpána veselo. Navštěvujeme se, hodujeme,  chodíme na koledu.

Teď už víme, že je to proto, že byl Štěpán mezi svatými absolutní jednička.

Všichni moji svatí na:

http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html