Jenůfa z Paříže

Genevieve. Zastavila Attilu zvaného Bič Boží a zachránila své město před hladem, když je o pár roků později obléhali Frankové. Přes to všechno ji po staletích smetla francouzská revoluce. Přišla dokonce o svůj kostel i hrob. Za dobré skutky se prostě  vždycky platí. Jak vidno, i u svatých ...

Ale stala se patronkou Paříže. Za zásluhy o město.

Svatá Jenovéfa. Narodila se roku 422 v Nanterre. Od dětství byla horlivou křesťankou. Když jí zemřeli  rodiče, odešla do Paříže, kde pokračovala v neustálém hlásání křesťanské lásky, víry a nabádala k modlení. Dále pak neúnavně konala dobročinné skutky. Lidu v okolí tím poměrně dost lezla na nervy a upřímně řečeno - měli ji za cvoka.

Radikálně změnili názor, když se blížil Attila se svými hunskými hordami. Jenovéfa měla vidění s námětem, jak se z prekérní situace dostat. Svolala pařížské ženy, se kterými se tak usilovně modlila a postila, že obávaný Bič Boží Paříž obešel a vydal se na Orléans.

A rázem byla Jenovéfa celebritou. Takže, když Paříž obléhal franský král Chlodvík I., nebyl pro ni problém vyprosit u venkovského lidu, kam se sama vydala na člunu po Seině, jedenáct lodí plně naložených obilím.

Jelikož byla velkou ctitelkou sv. Diviše (to je ten, co si nosí v podpaží vlastní hlavu), založila mu kapli. A nad ní po staletích vyrostl slavný chrám Saint-Denis.

Jenovéfa zemřela - na tu dobu - ve velice  požehnaném věku dne 3. ledna roku 502 nebo 512. Pohřbena byla v kostele sv. Petra a Pavla, který byl později změněn na chrám sv. Jenovéfy/Geneviève.

Když roku 1130 kosil obyvatele Paříže mor, byly ostatky Geneviève v prosebném zoufalství neseny městem. Jako zázrakem se začali lidé uzdravovat a mor ustoupil. A tak papež Inocenc II. nařídil, aby byla památka sv. Jenovéfy každoročně slavena. Tak se i stalo.

Po stovkách let ale přišla francouzská revoluce a bylo po vděčnosti. A tak byl roku 1791 chrám sv. Jenovéfy poničen a její ostatky spáleny. Místo posledního odpočinku patronky Paříže bylo přestavěno. Na Panthéon.  Jo, to jsou konce ...

Do zapomnění ale neupadla. I ve víru dalších historických událostí jí zůstal pařížský lid vděčný. To málo, co zbylo z jejích ostatků, bylo uloženo spolu s pozůstatky původního sarkofágu do skleněné rakve  v kostele St. Etienne-du-Mont. Kousek od Panthéonu. Jenovéfa má také nádhernou sochu v Notre-Dame a v Panthéonu samém, který byl vlastně její zkázou, můžete vidět nástěnné malby se scénami z jejího života.

Sv. Jenovéfa je také patronkou žen, pastýřů, vinařů, kloboučníků, proti válce, suchu, moru, horečce a očním nemocem. Bývá zobrazována jako panna s andělem, pastýřka, se dvěma klíči nebo se svíčkou, kterou se jí pokouší zhasit malý ďáblík.

Francouzská Geneviève, česká Jenovéfa, moravská Jenůfa. Světice, který zvítězila nad nevděkem ...

Všichni moji svatí na :

 http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html