Bible a její nauka patří ke vzdělání, a to i u ateistů!

Šárko, super. Příběh i názor. Také si myslím, že jsou věci, které člověk musí znát bez ohledu na to, zda je věřící či ateista. Pamatuji si, jak můj syn, coby žák prvního stupně ZŠ, polemizoval s paní průvodkyní kdesi o zkratce INRI a jejím překladu. 

O těch svatých si to dostuduji, snad dohledám Vaše starší blogy. Ač protestant, příběhy svatých (a především jejich atributy) mne zajímají, když přijdu do kostela či kapliček. A s ohledem na to, že mne čekají zvídavé otázky potřetí, je záhodno se připravit

Díky za reakci! Svaté u mne dohledáte snadno. Rozklikněte "+ více" pod mým profilem a najdete názvy rubrik. Svatí jsou v "O svatých trochu jinak", Svatí  na Karlově mostě" a "O apostolech na orloji".  

Já si taky myslím, že kulturní jedinec by měl vědět, kdo je Jidáš (odlehněme od Jidášova evangelia, podle něhož to bylo naopak, ale to bychm maturanty zblbli), ale nevím, proč by měl vědět, že byl Iškariotský. To mi hlava nebere.

No, je to jeho přídomek. A v literatuře se běžně používá...

Slyšel jsem trochu podobnou historku: Ve školce za totáče ukazovali dětem portrét Lenina a ptali se jich, kdo to je. Jeden chlapeček radostně zvolal: To je soudruh Ježíš Kristus!

 Velmi příznačné!

Musím se přiznat že jsem ateista a to nikoliv přesvědčený minulým režimem ale prostě proto že nevěřím a navíc považuju všechny církve za zdroje všeho zla na Zemi ale jen tak pro zajímavost jsem si dal test co je na netu - je tam 10 otázek a z těch 10 jsem měl 10 správných odpovědí z toho vyplývá že znalost některých částí Bible opravdu patří mezi obecné znalosti.

Vida, to mne ani nenapadlo, že oni všichni ti mlaďoši vlastně znají ten heretický muzikál a tedy by měli znát i Jidáše a nemají se na co vymlouvat.

Proč myslíte, že ten muzikál je heretický?

Zažila jsem i farářku, která na tento muzikál vyrazila i se svými farníky.

Pěkné a moudré. 

Moc díky!

Dobrý den paní Bayerová,

rodinná historka s Vaší sestrou mne pobavila.

Ohledně světců - ti mě odjakživa fascinovali. Když mi bylo asi tak 16, 17 začala jsem si dělat vlastní slovníček atributů. Většinou jsem čerpala z informací vyvěšných před kostely a také z nějakých přednášek o výtvarném umění, protože byla osmdesátá léta. Pak jsem ještě těsně před revolucí v knihkupectví nakladatelství Vyšehrad sehnala brožurku s atributy světců a krátkými důvody, proč ten který atribut mají.

Bohužel s lety se mi mnoho informací vykouřilo z hlavy, ale vidím-li např. světce s laní, vím, že jde o sv. Jiljího, sv. Havel má zase u sebe medvěda a sv. Jeroným lva

Proto jsem o svatých začala psát. Moje vášeň od dětství. Štvalo mě, že nevím, proč mají ono a tamto. Táta vysvětloval a začalo mě to děsně bavit....