...tak jsem se těšila, jak si v lázních užiju při čtení tvých blogů...no jo. V pavilonu, kde bydlím, není internet. tak se občas chytím v restauraci, ale to musí být příznivý vítr, jako zrovna teď.

Dík za snahu! 

To bylo pěkné! Osvěžilo to mou mysl na nudně přednášce!

Tak nto jsem ráda, že jsem zvítězila! 

A já myslela, že to bude další výtvor páně Boháčka !

překrásný čtení...paní Šárko, řekněte nám tady,proč nám tohle tady všem ženským  děláte... ty verše!!!...

to aby jeden z melancholie nevyšelprostě zkopírovat,píchnout na zeď a myslet si, že je to pro nás

Tak to teda jo! Při překladu veršů jsem taky cedila slzu! A to je tahle báseň o mnoho delší s dalšíma přirovnáníma typu "jsi doušek mého vina". To jsou pak rány do psychiky české ženy! :-)  Díky Radko, za vtipný ohlas. Píchnutí na stěnu nás dostalo! 

Moje milovaná Roxolana!  Sultán byl uchvácený zejména tím, že se pořád smála, i když jí nebylo do zpěvu. A taky pořád zpívala. Říkala, že se směje a zpívá, když se jí chce plakat.Taky tím, jak byla vzdělaná, četla v mnoha jazycích, rychle se učila...Dosáhla obrovského úspěchu, ale šťastná stejně nikdy nebyla...

No tak zas jedna... Promiň Ivano! 

Ahoj Šárko, klobouk dolů před Tvým záběrem, ještě nedávno české země, teď Osmanská říše.

Příběh neznám, je pro mne nový a jistě zajímavý. 

Díky.

Díky Tobě, Tomáši za uznáni. Ale nepřeháněj to, abych nezpychla! 

Romantické, ale mám výhrady. Hurem byla vybrána právě sultánovou matkou, aby se stala konkubínou. Konkubíny vybírala sultánova matka. Systém harému byl etablován, aby se zabránilo vlyvu rodiny na sultánova rozhodnutí ( toť teorie). To byl i důvod, proč po svém nástupu na trůn dal sultán všechny své mužské sourozence uškrtit. Proto se hledělo, aby konkubína měla jenom jednoho mužského potomka ( aby ho matka nemohla od vraždy sourozenců odradit). To byl důvod, proč se sultán přestal pohlavně stýkat se ženami, s kterými měl syna.Nejdůležitější ženou na osmanském dvoře byla sultánova matka. Proto to, že se Hurem stala sultanou tolik pohoršilo nejen její tchýni ( to je takový drb - skutečnost neznáme) ale i politickou elitu. Ženy harém nikdy nsměly opustit, požívaly ale jistý vlyv prostřednictvím svých vdaných dcer, o jejichž sňatku rozhodovaly. takže Hurem, velice pravděpodobně, z narození dcery nešťastná nebyla.

Ještě romantičtější je příběh Desireé přítelkyně pozdější císařovny Josefíny.

Zas tak romantické to nebylo, myslím. Každopádně díky za Váš názor na tenhle kousek historie...

Běžela o ní hezká dokumentace. Mimo jiné se v ní říkalo, že s žádnou z konkubín něměl sultán nikdy dvě děti, porodem byly vyřazené z dalšího dění. Jen s Roxelanou jich měl hned několik a to dost vadilo zase ostatním. 

Asi to neměla moc jednoduché. 

Krásný blog máte. 

Nádherný příběh. Znám ho ( z cestopisů Borise Filana) a ta žena mě fascinovala. Vy tady toho máte víc. Ráda jsem si přečetla.

Díky moc, Dano!

Mám mezery :) Zařadím ji tedy k Ygritte a dalším ;)

No, Karle!? :-)  Taková slavná tvoje favoritka zrzavá...  Ale o to vic jsem radši, že jsem byla PRVNÍ!