- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Toto bývá dosti často realita při čekání u doktora.
Na rozdíl od doby, kdy jsem jako dítě chodila k doktorovi, jsou čekárny pro děti většinou docela pěkně vybavené, takže malému pacientovi lépe ubíhá čas.
Já jako dítě jsem sedávala na klíně matky (pokud bylo místo a mohly jsme sedět), máma mi četla nějakou sešitovou pohádku třeba pětkrát do kola a musela jsem vydržet čekat.
Dnes bývá v čekárnách stolek s pastelkami, kostky i obrázkové knížky. Někdy i domeček a malá prolézačka.
Bohužel je pravda, že děti teď už v mladším školním věku upřeně zírají do obrazovek telefonů a tabletů. Neumím říci, zda je to dobře či špatně, ale z mého úhlu pohledu se děti ochuzují o fantazii, motorické a sociální dovednosti.
Mně je nejvíce smutno z dvojic - párů, kde oba zírají do svého mobilu ...
Šárko,pěkně napsáno, jinak smutný, ale vídám takový nezájem dost často. Naproti tomu je možno také vídat zájem až příliš velký, kdy je mi těch dětí také líto. Když potkám normální mámu, mám chuť ji vyfotografovat
Díky Soňo. Je to přesně jak říkáte. Naštěstí je i těch "normálních" docela dost.
No, dost děsný, ale už jsem to také viděla. Chudák kluk.
Díky, Lído. I tohle se prostě stává.
Ahoj Šárko, to víš jistě i Ty, co bude dál....
Je mi líto toho děcka.
No, nejsem si jistá v tomhle případě...
proto mam doma lego a poradnou bednu, plnou - pro navstevy s malymi decky
To je složitá otázka. Každá doba má svoje. Dříve děti musely od útlého věku těžce pracovat, v horším byly poslány pracovat mimo domov. Později byly odkládány do státních jeslí a školek. Vyznáte se v historii, víte o nějaké době, kdy by se rodiče dětem věnovali takovým způsobem, jaký je dnes od rodičů vyžadován? Je nepopiratelným faktem, že generace dětí vyrostly, aniž by se rodiče většině z nich nějakým způsobem věnovali nebo hleděli na jejich duševní vývoj a přesto žádný významný problém nebyl. Vyrostly, dospěly . . .
Já bych to zas neviděla tak tragicky selektivně. Vždycky byli rodiče dobří i špatní...
Šárko, to je hrozně smutný. Ještě že děti kolem mne tablety nemají. Zato mají oblečení zablácené a zelené od trávy v létě, sem tam nějaký ten čumbrk a v zimě zase chlupatých od domácích mazlíčků a pavučin, co s nimi vymetají z poza gauče, kde je přeci bájo domeček.
A večer čteme knížky, snad se mi i nejmladšího podaří, že ho budu vyzvedávat z knihovny, jako starší děti.
Tak to bych Vám moc přála. A myslím, že to u vás vyjde...
Holka, i takové věci se dějí...
P.S. Chtěla jsem říct: opravdu líbil!
Šárko, jak to, že nevíte, co bude dál? Jenom vítr... vlastně tam je to v minulém čase. Mně se Váš sloupek líbil.
Díky. Titulek byl jen jakousi filosofickou otázkou...