Jé U Zelené žáby. Ta ve znaku vypadá opravdu obludně a poťouchle.

Znám ještě jednu pověst, jak ten dům ke svému jménu přišel.

Prý tam bydlel krejčí, který obdivoval akrobaty a zkoušel i jejich kousky. Prý si k tomu i šil trikoty. Jednou si ušil zelený a zkoušel jakési akrobatické kousky hadího muže. I zapletl si tak nohy, že se nemohl vyprostit, začal volat o pomoc. Přiběhla služka, která pak zpustila povyk, že pána sežrala ohromná zelená žába Nakonec ho sousedé rozmotali, ale domu se jinak neřeklo, než U zelené žáby.

Bohužel jsem tam nikdy nebyla :-( (na slavnou vinárensku dobu jsem ještě asi moc mladá), jenom kolem procházela.

Co asi dojednával lékař Jesénius s katem Mydlářem? Dodání těl k tehdy nelegální pitvě? Konzultoval s ním anatomii?

Dík za pověst, Lucie! No a Mydlář s Jeseniem určitě anatomii probirali taky, údajně přece spolu udělali pokus na popraveném. Zvedli tělo a vrátili na něj uťatou hlavu a mrtvola ještě udělala krok! A taky prý Mydlář věděl, že Jeseninia popraví, protože když k němu jednou přišel domů, pohnul se na stěně popravčí meč...

No jo, v Praze je blaze, to nám olomoučákům na studiích musel stačit Bristol / tehdy Plzeňské pivo / a Bristolská jehla /specialita podniku, což byl takový špíz pro chudé /.

Pak ještě pečené tvarůžky - ty dělala jedna hospoda blízko chrámu sv. Michala - a to tak asi všechno.

Z Tvého článku na mě dýchl ten bezvadný čas studií, kdy všechno bylo tak nějak snažší.

Měj se fajn a díky za článek....

Diky Tomáši za vzpomínku a krásný den do Ostravy!

Šárko, díky za hezký blog...zase za připomenutí takové ,,marginálie,, že kat byl sice vážený-(pokrytecká složitost), ale v hospodě sedával sám... ostatně je o tomto muži moc pěkná knížka. Hezký týden drobnost... nezklamete - Jsme tak zvyklí na ten Váš ženský ,, rod,,.. tak víte sama nejlíp ...aspoň ta žába. mrzí mi, že jsem tam nebyla.

Tak na to jste moc mladá, Radko! :-) A jinak moc dík. Svátkovy Paměti kata Mydláře byly mou dětskou biblí. Četla jsem je furt dokola...

Tedy Šárko, dnes jste mi udělala ale radost! Jsem ráda, že jste potvrdila moji vzpomínku na nejlepší tatarák, a samože i žernosecké. Nedávno jsem na tu vinárnu vzpomínala. On ten tatarák byl fenomenální i tím, že když se smíchaly všechny ingredience, kterými byl na talíře obklopen - byl tip ťop. Nic dalšího nepotřeboval. A nikdy to nebylo jinak. Nesměli tam dělat teplé jídlo, hlavně ne hranolky, a tak tam bylo i dobré ovzduší

Chodila jsem za kamarádkou, která dělala v Maislovce u Rudolfa, a pak jsme šly k Žábě To byly časy!!!

Díky moc za tento milý blog

Není zač! Možná jsme se někdy U žáby viděly!

Vrchnost Astrologické společnosti ČR svolávala neformální slezinu do pivovaru ,,U tří růží" v Husově ulici. Pivo tam stálo 56Kč a já frflal, proč choděj do tak drahý putyky. Oni říkali, že to má zvláštní atmosféru, neboť tam kdysi stála jen dřevěná bouda, kde točili pivo. Karel IV prý jel jednou náhodou kolem a viděl bavící se lidi, hned zastavil a dal si jedno....To mu tak zachutnalo, že jim okamžitě udělil glejt ,,právo várečné", což je ztvárněno na stěně hospody. Dal jsem si hned tři kusy a skutečně se mi tam začalo líbit. Jenže oni příští slezinu už svolali do nějakýho jazzovýho Ungeltu