Šárko, to je teda...kráááva! Nebeská! A kdyby blbost kvetla, tak se vznáší jako holubička! Apropó, z čeho piješ kafe?

Ahoj ty moje lázeňská nádhero! :-) Dík za hodnocení již bývalé kolegyně. Naštěstí - na mé. :-) A co se týče kafe, reaguješ na "Jiný kafe"? Já moc kafe nepiju... "Jiný kafe"je náš tým v Hospodským kvizu! V úterý jsme zas vyhráli!

No, to se VZP vytáhla. Ale firmu dělají lidi. To je o nich!

Bohužel, podobných zážitků má mnoho z nás.

Ale proč se tím nechat vykolejit.

Život jde dál a do cesty nám přivede lidi, jaké očekáváme.

Je to na nás.

Hrdinové mlčí, a tak úvod nekomentuji. :-) Jinak ale, Karle děkuji za podporu. Máš pravdu, je to v lidech, bohužel...

Osoby kolem nás jsou "různé" a dárky někdy bývají hrůzné.

Tohle opravdu napsal sám život

To prostě nevymyslíš...

Šárko, úplně si to umím představit, obdivuji zdrženlivost. Takže teď fofrem psát a psát :)

Alžběto, včera se děly takové věci, že by to vydalo absurdní sitcom...

Po 34 letech ztrávených v poslední firmě jsem zažil něco podobného. Ovšem přímý nadřízený a všichni spolupracovníci i podřízení se zachovali výtečně a na večírku, který jsem pořádal vše proběhlo báječně. Před tím ovšem oficiální vedení předvedlo ve firmě dokonalý trapas, který už nevydržel můj ředitel a snažil se jej uhladit. Prostě Ti co to dělají z povinnosti a ne od srdce jsou většinou křečovití až směšní. Chápu, že neúcta posledního dne v zaměstnání zůstává dlouho v srdci člověka. Sám jsem vyprovázel mnoho svých podřízených do důchodu a vždy jsem osobně dohlédl aby to proběhlo důstojně. Co víc říct. Vše je v lidech. A tak nezbývá než autorce popřát mnoho hezkých zážitků i v nové životní situaci.

Moc děkuju. Je podotýkám, že ona dáma nebyla mou přímou nadřízenou. Ale asi si cos podobného myslela a chtěla se důstojně rozloučit...

Napadá mne mnoho asociací, ale

Mne taky, Josefe.... :-) Dík moc!

Ano....znám, dokonce jsem se při čtení ocitla několik let zpátky, kdy jsem, ještě co by mladé, blbé a naivní děvče odcházela z jednoho pracoviště s kyticí růží a stříbrnou sadou šperků, což byl pro mě ohromný šok! ( nikdy jsem nedostala do té doby kytku ani šperk...) a z jednoho pracoviště coby maminka po mateřské s hrnkem, do kterého jsem vařila kolegovi kávu...prý jiný s logem firmy nenašel. A to jsem pro celé oddělení dělala překlady z AJ do ČJ doma po nocích...takže, sice maminka po mateřské, ale stále blbá a naivní..a dnes?? myslíš, Šári, že působím chytře a vyrovnaně??

Dobře jsi učinila!

co by maminka po mateřské, ČÁRKA, s hrnkem...

Třeba dá někdo té "milé" nezapomenutelné paní na odchodnou starou rašpli nebo bačkory. Otázka je, jestli to pochopí.

Božemuj... tak já Ti něco nakreslimm i když jsi u mě nedělala...

Śárko...ústřední píseń z Fešáka Huberta... Jsou prostě frajeři, co mají od přírody svůj glanc.... a pak ti, kterým čouhá nedomytý kravinec zpod hodinek ze Švýcar...užívej si života mezi ,, frajery,, a zamrzené věci nechť urychleně odmrzí

Radko, Ty nikdy nezklameš. Díky! Již obrázkové sliním :-) Však ten první už mám zarámovaný a každý ho obdivuje!

Šárko, úroveň se prostě nezapře!

Ať dotyčný dělá, co dělá.

(viz pohled k Hradu:-))

Přesně tak, Marie. :-) Ale někdy je svizelný s tím žít (viz pohled k Hradu)