Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O psech a lidech (středně velcí žlutí psi)

24. 06. 2013 12:30:00
Asi všichni známe vtip o silně agresivním středně velkém žlutém psu, kterého nikdo necvičil, jen bylo nutno ostříhat mu tu divnou hřívu.

Když jsem před lety žila v Mexiku, říkali jsme tak z legrace všudypřítomným polodivokým toulavým psům. Jak se tak křížili mezi sebou, dosáhli povětšinou střední výšky a žluté barvy.

Dost jsme se jich báli. Tehdy to byl velký problém. Psi se totiž sdružovali do smeček a někdy napadali i lidi. Hlavně v noci ve městech. Na venkově byli ale spíš bázliví a vždycky si drželi odstup. Srdce se mi při pohledu na ně svíralo, bylo vidět, jak jsou hladoví. Mexičané se jich báli snad víc než my - nikdy jsem neviděla, že by je krmili.

Můj první a hned nejsilnější zážitek s těmito tuláky, co nikdy nežebrali, mě poznamenal na celý život. Jednoho dne mě kolegové vzali na výlet do Teotihuacánu. Jak bylo zvykem, oběd se odehrával piknikovou formou (s výhledem na Pyramidu Slunce i Měsíce) a tentokrát jsem ho jako díkůvzdání připravila já. Rozložila jsem mrazící tašku a začala vytahovat kýble bramborového salátu a krabice se smaženými kuřecími stehýnky. Nenápadně se začali přibližovat středně velcí žlutí psi a zaujímali strategická postavení v půlkruhu kolem nás. Bedlivě nás sledovali a hladově koukali. Byla jsem tehdy v Mexiku krátce, a tak se mi hned dostalo různých ponaučení a výstrah.

Nejsem jen nenapravitelný optimista, jsem i romantik. Vždycky jsem měla ráda Malého prince. Díky milované paní profesorce Ročkové jsem si ho kdysi přečetla v originále a dokonce jsem i slyšela několik kapitol v přednesu Gérarda Philipa. Citáty z této moudré knihy, kterou znám skoro nazpaměť, jdou se mnou životem a na pyramidách to na mne přišlo. Rady nerady. Zkusím to jako Malý princ s liškou.

Nejprve jsem psy krmila házením smaženého kuřete do dáli. Kolegové si klepali na čelo a zrychlili příjem potravy s poznámkou, že by rádi, kdyby na ně taky ještě něco zbylo. Při té příležitosti jsem si všimla, že jeden ze psů je srdnatější. Začal se pomalu a nenápadně přibližovat. Pořád jsme se na sebe dívali a on se osměloval. Zkusila jsem hodit kousek masa blíž. Vzal si ho a už neuskočil dva kroky zpět. Lehl si a díval se na mne. A tak to šlo ještě chvíli. Až jsem se osmělila i já, natáhla ruku, on se připlížil a kuře si velice opatrně vzal. HAHA! TEĎ UŽ SE HO NEZBAVÍŠ, radovali se škodolibě kolegové.

Pes ale zalehl a skromně čekal. Jeho smečka v závěsu. Došlo na kosti. Situace se opakovala. Když došly kosti, kolegové dramaticky vznášeli dotazy, co jako budu dělat teď. Když jsem vytáhla zbylé housky, popadali se za břicho : NARVALA JSI JE MASEM A KOSTMA A TEĎ SUCHÝ CHLEBA? NAIVKO!

Zírali jsme všichni. Nejen, že se s povděkem přijal chleba můj ochočenec, ale i přilehlá smečka. Hlad je prostě prevít.

Po skončených hodech mě cestou do auta provázely smutné oči středně velkého žlutého psa. Došlo mi, že jsem přes všechno dobro udělala chybu, protože jsem se nemohla stát zodpovědnou za toho, koho jsem k sobě (byť jen na chvíli) připoutala.

Když jsem se naposledy bezmocně ohlédla, vzpomněla jsem si, co řekla liška Malému princi: Člověk se vydává v nebezpečí, že bude trochu plakat, když se nechal ochočit...

Autor: Šárka Bayerová | pondělí 24.6.2013 12:30 | karma článku: 25.17 | přečteno: 1323x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Nápad, který přišel za svinského počasí

A dostala ho zase ženská. I když byl tenhle převratný zlepšovák vlastně jen pro muže.Tenkrát. Šlo totiž o trable v dopravě...

20.11.2017 v 12:53 | Karma článku: 21.39 | Přečteno: 652 | Diskuse

Šárka Bayerová

Americká princezna

Byla krásná, bohatá, vzdělaná, a na svou dobu hodně nespoutaná. A taky porodila jednoho z nejvýznamnějších mužů světa.

6.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 31.08 | Přečteno: 1414 | Diskuse

Šárka Bayerová

A už mě ty volby nebavěj

Nakonec si to můžu dovolit. Mám odvoleno a nezbývá než doufat. A to já umím. Takže se mi nechce číst úvahy ani prognózy co, kdy, kam, kolik a kudy jinak. Natož je psát...

21.10.2017 v 11:42 | Karma článku: 22.88 | Přečteno: 910 | Diskuse

Šárka Bayerová

Vynalezla prsenku

Veškeré půvabné variace se tu hodí. Nejen ona titulková z "básníků". Taky třeba kozenka. Nebo ta mého táty, který na nás - svůj "harém" složený z mámy, ségry a mně - zase s oblibou volával - Holky, máte náprsenky, už můžem jít?

5.10.2017 v 22:01 | Karma článku: 25.04 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Tomáš Králíček

Franz Kafka - génius, manipulátor a obdivovatel pornografických obrázků

(Věnováno památce mé babičky) Jako kacířské a neuctivé se mohou především obdivovatelům Franze Kafky jevit některé pasáže z Kafkova života. Šlo ale o člověka jako každého jiného, tedy nejen s gloriolou, ale i s určitými neduhy.

23.11.2017 v 8:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Pavla Kolářová

Blbá nálada a voňavý perníčky

Tůdle! Vlezte mi všichni na záda. Letos ruším vánoce! A to se ozdobná světla na sloupech veřejného osvětlení ještě ani nerozsvítila, obchoďáky ještě nespustily koledy na plný pecky a já už mám blbou náladu. Něco je ve vzduchu...

23.11.2017 v 7:34 | Karma článku: 7.49 | Přečteno: 114 | Diskuse

Šárka Štefaniková

Vopravdu blbka

Dneska to asi vo češtině nebude....jóóó ́, vobracejte se v hrobě....vono se neni čemu divit v týhle době

23.11.2017 v 2:21 | Karma článku: 6.19 | Přečteno: 631 | Diskuse

Jana Slaninová

Skvělý burger na Andělu od Jakuba

Manžel dnes lákal na vinnou klobásu. Lehce osmahnutou, s česnekovým chlebem. Těšila jsem se fakt moc. Ale v práci jsem pojedla pouze krémovou zeleninovou polévku a v půl šesté už jsem mírně šilhala hlady. Burger padl mi do ok.

22.11.2017 v 19:58 | Karma článku: 14.73 | Přečteno: 466 | Diskuse

David Dvořák

Vydání Babiše a inspirace pro Okamuru.

Politika je umění dosáhnout maxima možného. Dogmatické lpění na vyřčeném nebývá zrovna nejkonstruktivnější, na druhou stranu je třeba se nezpronevěřit zásadám a „neztratit tvář“.

22.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 33.05 | Přečteno: 3144 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.