Nakoukání do židovské kuchyně
Drápkem jsem se chytila, když jsem kdysi v levných knihách objevila Šoulet a jiné básně od Magdy Saxlové a Karla Sýse. Tahle Židovská kuchařka vychází spíš z aškenázské kuchyně (zhruba řečeno „evropské“). Pravda, ta je oproti sefardské poněkud chudší. Zato je bohatá na zelí, luštěniny, drůbež a sladkovodní ryby. Snad nejslavnější je gefilte fiš (plněná ryba) a samozřejmě šoulet. U nás doma frčí hlavně telecí guláš s česnekem a koprem, kachna plněná nudlemi nebo kuře s celerovou nádivkou. I když na sladké moc nejsme, nikdy během dovolené na chalupě nevynecháme kynutou bábovku se skořicovou náplní. Pečeme ji ve starém sporáku na dříví a ve staleté hliněné formě. Je tak dobrá, že ji musíte prubnout. A líběj vodpustit, žádný Babicovy móresy! Pěkně pintlich podle receptu:
450g mouky, 80g cukru, sůl, vanilku a trochu strouhané citronové kůry dáme do mísy. Kvásek ze 30g droždí, trochy cukru a vlahé vody (celkem potřebujeme do těsta ¼ l vody nebo mléka) přidáme, až vzejde. Ve zbytku vody (mléka)rozmícháme 3 žloutky a přidáme do mísy se 120 g rozpuštěného másla. Vypracujeme řidší těsto a necháme vykynout. Po vykynutí těsto rozválíme do tvaru obdélníku, potřeme rozpuštěným máslem, posypeme skořicí, trochou cukru, rozinkami a nastrouhanými mandlemi. Zavineme a vložíme do bábovkové formy dobře vymazané máslem a vysypané strouhankou. Ještě půl hodiny necháme kynout a pak pečeme v mírně zahřáté troubě ¾ až 1 hodinu. Prochladlou bábovku vyklopíme a celou pocukrujeme.
A teď o tom, proč a jak jsem propadla sefardské kuchyni, tedy stylu vaření středomořských a orientálních Židů. Když jsem dostala darem Knihu o židovské kuchyni Claudie Rodenové, byla jsem ztracená. Úžasná četba – nejsou tam totiž jen recepty. Autorka (sama sefardského původu z Egypta) skvěle vypráví nejen o své Odysee ze Samarkandu a Vilniusu do dnešních dnů - jak má v podtitulu - ale i o své rodině, židovských zvycích a historii všeobecně.
Trocha opravdu nutné teorie : sefardská kuchyně se (opět „zhruba“) dělí na čtyři základní styly : judeo–španělský, severoafrický, židovsko-arabský a iránsko–irácký. Každý z nich je v něčem jedinečný. Unikátní jsou i židovské kuchyně, které stojí mimo toto řazení , a to italská a indická.
Sefardové, potomci vyhnaných Židů ze Španělska se usadili hlavně ve Středomoří, na Balkánu a v Orientu. Ojediněle i v Nizozemí a v dalších evropských zemích. Můj španělský kamarád Federico zažil v této souvislosti cosi nadčasového. Když si chtěl během dovolené v Turecku na bazaru koupit koberec, narazil na prodavače mluvícího velmi dobře španělsky. Federico hned nadšeně reagoval dotazem, zda je taky Španěl. Prodavač mu odpověděl, že je sefardský Žid. A když se ho Federico zeptal, jak dlouho už žije v Turecku, odpověď zněla : Přes pět set let …
O sefardských Židech se říká, že mají radostnou a požitkářskou povahu. Dobré jídlo bývalo vždy pevnou součástí jejich tradičního života. Asi s tím i souvisí teplý a slunečný svět, ve kterém žili. A tak je sefardská kuchyně doslova smyslná, aromatická a barvitá. Používá vše, co může jídlu dodat výjimečnou chuť. Semínka, kousky kůry, pryskyřice, okvětní lístky, blizny, růžovou vodu nebo sušené limetky. Připravuje se hlavně krájené maso či kuře nebo masové kuličky (i rybí) v kombinaci s cizrnou, čočkou, špenátem, pórkem, lilkem, ale i s ovocem. Běžné je vaření masa s meruňkami, datlemi, kdoulemi, jablky a hruškami. Samozřejmě, že často se používá česnek a cibule. Mezi kořením vede skořice, zázvor, koriandr, římský kmín, hřebíček, kurkuma, šafrán a sumah. K okyselení se často používá granátové jablko, limety nebo tamarind. Do sladkostí se přidává voda z pomerančových květů nebo růží. Jídla se zahušťují mletými mandlemi a rýžovou moukou a zdobí se rozinkami, piniovými oříšky a pistáciemi.
Pokud se vám zdají některé suroviny nedostupné a postupy složité, jste na omylu. Chce to jen chtít a hledat ve specializovaných obchodech. A nebát se při vaření trochu zariskovat. Ujišťuji vás, že to stojí alespoň za pokus.
A tak pokud i vám po povodních na zahradě zešílela máta podobně jako nám, doporučuji recept, který pochází ze židovské komunity z přístavního města Kočinu, z Malabarského pobřeží v Indii.
Kuře s mátou v mrkvi
Na slunečnicovém oleji doměkka osmažte 3 cibule nakrájené na plátky. Přidejte 2 rozdrcené stroužky česneku, nastrouhaný zázvor (asi ze 4 cm kousku), 2 nasekané zelené chilli papričky bez semínek a 1-2 lžičky kurkumy. Promíchejte a vložte porce rozčtvrceného kuřete (možné jsou i stehenní řízky nebo na větší kousky nakrájené prsní) a smažte asi 10 minut. Podle chuti je osolte a během smažení jednou otočte. Poté přidejte nakrájenou mrkev (600 g – po délce rozpůlené a rozkrájené na 2,5 cm kousky), zalijte vodou a trochu přisolte. Nezakryté vařte minimálně 15 minut. Kuře i mrkev musí změknout, šťáva se částečně odvaří. Před dovařením přidejte 3 lžíce sekané máty. Podávejte s rýží nebo s indickým chlebem.
A jaké by to bylo nakoukání do židovské kuchyně bez židovského vtipu? Tak tady je na závěr jeden za všechny :
Rabín a katolický kněz jedou spolu ve vlaku. Po chvíli se kněz osmělí a povídá rabínovi:
- Odpusťte rebe, ale je pravda, že lidé vaší víry mají zapovězeno jíst vepřové?
- Ano otče, to je pravda."
- A řekněte mi - jako kněz knězi - ochutnal jste je někdy?
- Inu, ano, kdysi jsem ochutnal kousek slaniny…
- A chutnala vám?
- Inu, musím se přiznat, že chutnala.
Po chvíli se pro změnu nakloní rabín ke knězi:
- Prominou pane páter, ale je to pravda, že oni mají zapovězeno tělesně obcovat se ženou?
- Ach ano, je to tak, jak říkáte.
- A řeknou - jako kněz knězi - dopřáli si někdy?
- Popravdě řečeno, nikoliv…
- Hmmmm, škoda, odtuší rabín, - to je mnohem lepší, než vepřové…
Šárka Bayerová
O šikovné milence Toničce
Tak jsem trošku francouzského krále v minulém článku přechválila. Šlo o jeho druhou milenku Antoinette, tedy Toničku. Na rozdíl od své předchůdkyně od Karla VII. zřejmě žádný oficiální glejt nedostala.
Šárka Bayerová
První oficiální milenka
Královská, co na svou lásku dostala glejt. Kde jinde, než ve Francii. A tak se v první polovině patnáctého stoleti otevřela cesta mnoha dalším...
Šárka Bayerová
Nudíte se? Kupte si novou postel! Nebo klidně dvě!
Kam se hrabe medvídek mýval... Když máte dostatečnou trpělivost a dočkáte se dodávky, pak vás čeká ta pravá zábava!
Šárka Bayerová
Svatá princezna (dokončení)
Ella, vnučka královny Viktorie. Ruská velkokněžna Jelizaveta Fjodorovna. Když ovdověla, všechno se změnilo...
Šárka Bayerová
Svatá princezna (2. část)
Ještě doma v Hesensku jí říkali Ella. Provdala se do ruské carské rodiny a stala se velkokněžnou Jelizavetou Fjodorovnou.
Šárka Bayerová
Svatá princezna (1. část)
Se strašným osudem. Vnučka královny Viktorie, provdaná za ruského velkoknížete. Žila v bouřlivé době, která ji smetla...
Šárka Bayerová
Někteří psi na tom nejsou zase tak zle...
...jak naznačuje nedávný rozdurděný článek jednoho ko!egy blogera. Reaguje na reklamu na psí žrádlo a na údajný fakt, že psi sami doma hodiny "trpí"...
Šárka Bayerová
Tak si tak říkám...
... že možná zrovna snídáte. A že by vás třeba zajímalo, co se občas objeví na stole u někoho jiného...
Šárka Bayerová
Kterak u nás schováváme Ježíška
Už je to drahně let, co jsem žila v Mexiku. Od té doby říkám, že polovinou srdce jsem Mexičanka. A tak jsem si sem přivezla nejen nádherné vzpomínky, ale i tradice...
Šárka Bayerová
Jak jsem se vyabstinovala aneb S novým rokem nejdál dojdeš...
... aneb jsem tu zas. Tak se ukaž, recidivo! Třeba a konečně budeš jednou pozitivní. Asi se mi stýskalo...
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - konečně finále!
Tak to máme letos za sebou. Dokonce přišla i Madonna. Zřejmě už víte, že příští rok pojedeme do Amsterdamu. Média se dokonale postarala.
Šárka Bayerová
Shalom Eurovision Song Contest 2019 - Tel Aviv - (2. semifinále)
Začínám si myslet, že u zpěvaček je vstupenkou na eurosongové klání rádoby roztomilé kňourání nebo naopak řev divé ženy. U umělců opačného pohlaví jednoznačně vítězí schopnost nasadit hlas ublíženého kastráta.
Šárka Bayerová
Shalom, Eurovision Song Contest 2019! (1. semifinále!)
Shalom, Tel Aviv! Rok se s rokem sešel a po loňském vítězství zpěvačky Netty jsme s Eurosongem od včerejška v Izraeli.
Šárka Bayerová
Padesát let? To nám to ale uteklo...
Když mi přišla pozvánka, oči četly, ale mozek se vzpouzel. Padesát let od skončení devítiletky? Já se picnu...
Šárka Bayerová
Jak jsem nevyhořela
Trochu vošajslich titulek v době, kdy u nás kdeco hoří a za humny taky. Dokonce i Notre-Dame. Ale jinak to nejde. Já se totiž stěhovala...
Šárka Bayerová
Fronta na Alžbětu
...se stála v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze. Když tu slovenská Brňačka -a místní blogerka - Alžběta Vlčková podepisovala svou knihu "Sfumato"...
Šárka Bayerová
Mám dvě otázky, pane premiére
A fakt sorry jako, zas se budou týkat vašich dětí, resp. jen jednoho z nich. Prostě mě to zajímá....
Šárka Bayerová
Kritika České televize?
Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Šárka Bayerová
Ostrava!!!
Sto roků v šachtě jsem nežila, a tak jsem taky nemlčela. Nakonec s mlčením mám odjakživa problémy. Natož pak na scuku blogerů v kraji razovitem...
Šárka Bayerová
Stoletá vzpomínka
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anička 22. března roku 1918 psát deník.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 547
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1510x
( aladul333@gmail.com )
Seznam rubrik
- Kde se vzalo slovo...?
- O ženách, které se nedaly
- Vzpomínky na historii
- Pikanterie z historie i světa
- Fotoblogy
- O psech
- O lidech
- O psech a lidech
- O zvířatech a lidech
- O svatých trochu jinak
- Svatí na Karlově mostě
- O apoštolech na orloji
- Osobní
- O exotickém vaření (zvesela)
- Historky všeho druhu
- Komentované události, glosy
- Povídky
- O mé rodině a jiné květeně