Důkaz na zástěře

Juan Diego Cuauhtlatoatzin. Mexičan. A první indiánský svatý k tomu. Jména se nelekejte : třikrát si se mnou opakujte správnou výslovnost :  "... kuautlatoacin, kuautlatoacin, kuautlatoacin ..." Pokud se zdařilo, pak vězte, že už znáte minimálně čtvrté slovo v aztéčtině, neboli v jazyce nahuatl (=náuatl).

Předpokládám totiž, že naprosto běžně užíváte slovo čokoláda  (z : xocolatl/chocolatl), kojot ( z: coyotl) nebo tomatový  (z: tomatl). Trošku jsme si tato slova v češtině upravili, ale jejich prapůvod je opravdu aztécký!

Cuauhtlatoatzin znamená v překladu Mluvící orel. Juan Diego je španělské jméno po křtu.

První indiánský svatý (beatifikovaný roku 1990 a kanonizovaný v roce 2002 papežem Janem Pavlem II.) pocházel z etnika Chichimeků (=čičiméků) a narodil se kolem roku 1474  ve městě Cuautitlan (=kuautitlan), které je dnes jednou z metropolitních částí hlavního města Mexika.

A teď už konečně jak Cuauhtlatoatzin ke své slávě přišel.

V sobotu 9. prosince roku 1531 se vydal  jako obvykle na výuku katechismu a na mši. Na vrchu Tepeyac (=tepejak) ho překvapil nádherný zpěv ptáků. Poté uslyšel hlas, který ho volal jménem. Juan Diego spatřil mladou ženu s tmavou indánskou tváří. Na sobě měla nebesky modrý plášť posetý hvězdami. V jazyce nahuatl mu řekla, že je Panna Marie. Požádala ho, aby biskupovi místní diecéze vyřídil, že právě tady by si přála mít svou svatyni. Zaskočený Cuauhtlatoatzin okamžitě  běžel za dotyčným Juanem de Zumárragou a meldoval, co se mu přihodilo. Hodnostář mu samozřejmě vůbec nevěřil. Věřit nějakému potrhlému indiánovi, že viděl Panenku Marii? Že s ním mluvila ? A ještě k tomu v nahuatl?

Druhý den se zjevení opakovalo na jiném místě a Juan Diego mu tak trochu žaloval. Panna Marie ho ale nabádala, aby věc nevzdával a žádost opakoval. Juan Diego poslechl. Načež s ním biskup opět vyrazil dveře.

Takže při třetím zjevení slíbila Panna Marie Juanu Diegovi důkaz. Při následujícím čtvrtém se mu už dostalo upřesnění, kde najde jisté květy, které biskupa přesvědčí. Když tam Juan Diego došel, zjistil, že je na místě, kde všechno začalo prvním zázrakem. A zíral. Na kamenitém vršku Tepeyaku nikdy nic nerostlo (natož pak v prosinci), ale teď byl plný květů, které omamně voněly. Juan Diego podobné květiny nikdy neviděl. Taky ani nemohl. V Mexiku totiž v té době růže ještě nerostly. A tyhle byly zázračně doručeny z Kastílie, odkud pocházel biskup.

Juan Diego růže natrhal a dal do své zástěry zvané tilma. A šel za biskupem. Ten už z něj byl dost otrávený. Obzvlášť, když si musel k tomu všemu ještě vyslechnout  povídačku o jakýchsi kytkách. V čirém zoufalství spustil Juan Diego zástěru, aby dokázal, že růže opravdu má. 

Biskup plynule přešel do šoku. Na tilmě byl totiž velkolepý obraz! Přesně znázorňoval několikeré líčení Juana Diega o zjevení. Hodnostář byl konečně přesvědčen. Stalo se tak 12. prosince 1531.

Utlučen důkazy nechal biskup Juan de Zumárrga na Tepeyacu postavit kapli, o kterou se až do své smrti v roce 1548 Juan Diego Cuauhtlatoatzin staral.  

V kapli byl uchován i zázračný obraz na zástěře. Později tu postavili kostel a nakonec i moderní katedrálu. V současné době druhý nejnavštěvovanější chrám na světě po římském sv. Petru. Jelikož zázračný obraz Panny Marie Guadalupské na tilmě tam visí dodnes.

Zjevení Panny Marie Guadalupské mělo pro Mexiko nesmírný význam. Samozřejmě, že pomohlo obrátit více původních obyvatel na křesťanství, ale mělo i vliv na myšlení kolonizátorů. Španělé totiž považovali indiány ze méněcenné. A najednou se Panna Maria zjevila nějakému sice Juanu Diegovi, ale Cuauhtlatoatzinovi! To musela být rána do psychiky ...

A proč zrovna Guadalupe? Přála si to tak prý sama Panna Maria. Chtěla, aby místo zjevení tak pojmenovali. Je to ale španělská zkomolenina dalšího slova v nahuatl. Se vší pravděpodobností zní prapůvodní jméno Coatlalope (=koatlalope), což znamená "ta, která rozšlápla hada". Podobnost s tím, že v době zjevení vládl nad Mexikem jako jeden z bohů i opeřený had, asi není čistě náhodná.

Co se obrazu samého týče, záhady nekončí. Posuďte sami, co údajně zjistila NASA :

- při vědeckém zkoumání obrazu, se přišlo na to, že nebyl namalován lidskou rukou. Jedná o technologii podobnou fotografii;

- materiály, které tvoří barvy obrazu, nepatří k prvkům známým na zemi. Navíc laser prokázal, že barvy jsou těsně nad plátnem, aniž by se ho dotýkaly;

- oftalmologické studie provedené v očích Panny Marie ukázaly, že její sítnice reaguje na světlo;

- vlákno tkaniny (z agave) udržuje konstantní teplotu 36,6 stupňů, což je teplota lidského těla;

- tkaniny z agave se po čase rozpadají. Tahle je vcelku již skoro 500 let;

- hvězdy na plášti Panny Marie odrážejí přesnou konfiguraci nebe nad Mexikem v den zázraku, tedy 12. prosince 1531;

- několikanásobným zvětšením oční panenky Guadalupe bylo zjištěno, že je v zornici zachycen obraz klečícího Juana Diega;

Pokud teď litujete, že se na zázračný obraz "Lupity", jak ji láskyplně oslovují Mexičané, nemůžete podívat hned nebo třeba příští týden, dám vám jednu radu. Máme v Praze velmi zdařilou kopii. Pražskému Jezulátku ji v 90. letech minulého století věnoval jeden z bývalých mexických prezidentů.

Nádherný obraz Panny Marie Guadalupské, patronky a ochránkyně Ameriky, tak najdete po levé straně, v lodi kostela Panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici.

Mexická indiánská Madona má u nás své dítě - Pražské Jezulátko - přímo naproti sobě ...

Všichni moji svatí na :

http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html