Odborník na obřízku, cestovatel, optimista a prý dokonce jasnovidec. Apoštol, který pomáhá proti smutku - svatý Barnabáš.
Pocházel z Kypru a byl z významného židovského rodu Levitů. Původně se jmenoval Josef. Ke jménu Barnabáš přišel, až když se stal křesťanem. Jméno pochází z aramejštiny a znamená "syn proroka", ale bývá překládáno i jako "syn útěchy". Asi proto, že prý v Jeruzalémě nebylo lepšího utěšitele. Barnabáš každému dokázal zvednout náladu. A proto je odpradávna patronem proti smutku.
Měl obrovské charisma, a tak se dostal mezi 72 Ježíšových učedníků, i když se s Kristem nikdy osobně nesetkal. Prostě na Kypru prodal svůj statek a veškeré peníze vložil do rukou Petrovi, tedy církvi. Věnoval se konvertitům - když jistému Šavlovi (pozdějšímu sv. Pavlovi) došlo, že jediné vykoupení z jeho špatného svědomí je křesťanská cesta, Barnabáš se ho ujal a představil ho ostatním apoštolům. A ti ho přijali mezi sebe.
A bylo z toho jakés takés přátelství. Pavel a Barnabáš se spolu vydali do Antiochie, aby evangelizovali místní obyvatelstvo. A dařilo se jim. Po roce se vrátili do Jeruzaléma , kde se domluvili s Barnabášovým bratrancem Markem a vyrazili do Malé Asie, aby tam obraceli pohany na víru. Při té příležitosti se stavili i na Kypru. Jenže, Marek s Pavlem si nějak nesedli, prý se tam snad i chytli, a proto se rozdělili. Marek si šel po svých a Barnabáš s Pavlem pokračovali ve své misi. Brzo ale museli vzít nohy na ramena, jelikož místní pohané byli dost radikální.
Vrátili se do Jeruzaléma na koncil, kde se diskutovalo o obřízce. Vřelo to totiž mezi židovskými a nežidovskými konvertity. Někteří židovští křesťané trvali na tom, aby byla nežidovským konvertitům provedena obřízka. A ti ji nechtěli. Barnabáš s Pavlem se na koncilu postavili proti takovému slepému vyžadování židovských tradic a svůj názor obhájili. Pak už noví křesťané na obřízku nemuseli.
Potom se Pavel pohádal i s Barnabášem. Na další společnou misi chtěl totiž Barnabáš s sebou zase vzít bratrance Marka. Pavel ne, tak se jejich cesty rozdělily. Pavel odjel do Sýrie se Silasem a Barnabáš s Markem na Kypr.
A tam jednoho dne roku 61 kázal Barnabáš v synagoze v Salamidě. Situace se zvrhla v divokou diskusi a posléze v hádku. Vytočení Židé vyvlekli Barnabáše ven, zbili ho, vláčeli po zemi a pak ho podle tradice ukamenovali. Některé legendy vyprávějí, že kamenování Barnabáš přežil, takže ho pro jistotu ještě upálili. Marek celou exekuci viděl a dělat nemohl nic. Tak aspoň Barnabášovo tělo sám pohřbil. Tehdy ani netušil, jak podobný osud ho čeká v Alexandrii...
Památka sv. Barnabáše se slavila a slaví dne 11. června už od středověku. Je to jedna z nejdelších tradic, však se kult po Evropě rozšířil už v 5. století z Itálie. I apoštolovy ostatky se z Kypru rozprchly do světa. Prý dokonce máme nějakou tu kostičku ve svatovítském pokladu.
Hlavním atributem sv. Barnabáše je kamení. Co také jiného, že. U nás na orloji třímá šutr jediný, lehce připomínající pomačkanou bowlingovou kouli. Dalšími znaky jsou kniha či pergamen (Barnabáš je jedním z možných autorů epištoly List Židům) a olivová ratolest míru. Často ho zobrazují spolu s dalšími apoštoly - Petrem, Pavlem nebo Markem.
Svatý Barnabáš je patronem Milána, Florencie, tkalců a bednářů. Pomáhá proti padajícímu kamení a krupobití. Taky chrání před spory. Měl s nimi prostě hodně špatnou zkušenost. Přímo fatální, řekla bych...
Literatura : Rok se svatými (Schindler, Schauer); www.muzeum karlovamostu.cz
Všichni moji svatí na :
http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html
a ti speciální z Karlova mostu na :
http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/81176/Svati-na-Karlove-moste.html
a ještě orlojoví :
http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/64997/O-apostolech-z-prazskeho-orloje.html
