Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tvrdohlavá princezna

13. 11. 2014 9:00:00
Poprvé ji zaslíbili jako tříletou. Ženich jí umřel ještě v dětském věku. Pak ji otec zasnoubil dalšímu klukovi, tentokrát devítiletému.

Kluk byl budoucí římský císař, ale jeho papá později usoudil, že ho raději ožení s nějakou jinou adeptkou z mocnější říše. Otce snoubenky to dost zklamalo. Ale uspokojilo ho, že další potenciální a mocní ženichové pak pršeli jeden za druhým. Dokonce i anglický král se o děvčátko zajímal.

Anezka.jpgNakonec si ale ono děvčátko později postavilo hlavu. Stalo se dívkou a ta se sama rozhodla, že se nevdá nikdy a že bude jeptiškou. Nosila jméno Anežka a byla českou princeznou - nejmladší dcerou krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské.

Narodila se mezi roky 1205-1211, pravděpodobně kolem 21. ledna na svátek sv. Anežky Římské. Proto se jí říká sv. Anežka Česká, aby se holky nepletly.

Od útlého dětství vychovávaly Anežku cisterciačky v Doksanech. Čas od času se z kláštera dostala - když ji zasnubovali. Mezitím ale získávala velmi rozsáhlé vzdělání. Politika se tehdy dělala často sňatky na vysoké úrovni, takže když zasnoubení s Anežkou zrušil i anglický král Jindřich III. Plantagenet, byla to pro Čechy docela potupa. O Anežce ani nemluvím. Jenže - mezitím si to zas rozmyslel římský císař Fridrich II., který kdysi chtěl Anežku provdat za svého syna. Mezitím totiž on sám ovdověl a řekl si, že by česká princezna přece jen mohla být dobrá partie...

AnezkaKlaster.jpgMožná byla tahle rošáda na Anežku už moc. Královské žezlo mezitím po zemřelém otci podědil Václav I. a ten měl Anežku ze všech svých sester nejraději. Zachoval se neuvěřitelně - nechal jí svobodu volby. A krásná a chytrá princezna se rozhodla pro duchovní dráhu. Asi jí došlo, že nejlepší bude, když si bude svůj osud kočírovat vlastní rukou. Prostě nebýt jen firgurkou na evropské šachovnici. Klášter bylo tehdy nejlepší místo pro jakous takous ženskou emancipaci. Možná ale Anežka jen toužila navázat na své dvě proslavené příbuzné - tetu, svatojiřskou abatyši a jmenovkyni Anežku nebo sestřenici sv. Alžbětu Durynskou/Uherskou (o té bude řeč 17.11., až bude slavit). A hlavně - Anežka nesmírně obdivovala sv. Kláru. Dokonce si s ní psala!

Krizovnici.pngAnežka musela být skvělá organizátorka i vůdčí typ. Byla také inteligentní a energická. Uměla několik jazyků (česky, latinsky, německy a italsky). S bratrem králem měla dobré vztahy, a tak spolu v roce 1232 na Starém Městě založili špitál. Do roka už u kostela sv. Haštala působilo laické špitální bratrstvo. Během necelých pěti let Anežka vylobbovala v Římě u papeže řád s řeholními pravidly a vlastní samosprávou. Zrodili se Křižovníci s červenou hvězdou, jediný ryze český řád v historii církve.

V roce 1252 se křižovníci usídlili u Juditina mostu, vybudovali si tam klášter a špitál sv. Ducha s kostelem sv. Františka. V pražském konventu sídlil hlavní představený, jelikož řád se velice rychle rozšířil přes Moravu do Slezska, ale i do Polska a dalekých Uher.

Anežka byla neskonale akční - mezi tím vším ještě stihla v roce 1234 založit na severovýchodě Prahy u Vltavy (dnes Na Františku)podvojný konvent řehole sv. Františka. Ženským členkám se později začalo říkat klarisky, mužům minorité. Stavbu budov Anežka řídila, kontrolovala i vedla. A samozřejmě se v ženském klášteře stala první představenou.

AnezkaNem.jpgJeden pokus ale Anežce nevyšel. Chtěla svůj vlastní řád podle přísných regulí sv. Františka. Nepodařilo se to, a tak položila funkci abatyše. Zajímavé je, že post zůstal neobsazen až do její smrti. Anežka se nechala nazývat pouze starší sestrou a nadále byla hybnou a vůdčí silou konventu. Sama neúnavně pracovala. Starala se o nemocné, chudé i spolusestry. Rovnala spory v královské rodině. Její diplomatický um zlikvidoval výbušnou situaci roku 1249, kdy její mladý synovec, budoucí Přemysl Otakar II., ostře vystoupil proti svému otci (Anežčinu bratrovi) Václavovi I. a pokoušel se o cosi, co bychom dnes mohli nazvat pučem.

Svou rodinu Anežka vždycky bránila - i proti římsko-německému králi Rudolfu I. Habsburskému a to nebylo vůbec jednoduché. O mnoho let později šla dokonce i proti církvi. To když byl král Přemysl Otakar II. v klatbě a bylo před bitvou na Moravském poli (1279). Nařídila a zorganizovala ve svém klášteře modlitby, aby výprava byla úspěšná. To ale nějak nevyšlo...

AnezkaSochaV.jpgI s přibývajícím věkem byla Anežka doslova nezdolná. Vylepšovala organizaci chudinské a nemocniční péče, podporovala činnost klášterního skriptoria a psala si s několika papeži. Dožila se úctyhodného věku 71 let. Zemřela 2. března roku 1282. Sestry ji pohřbily v jejím klášteře Na Františku. Kde ale Anežčiny ostatky jsou, dnes vůbec nevíme. Klarisky je totiž v patnáctém století schovaly před nájezdem husitů tak dokonale, že je dosud nikdo nenašel...

Boj o kanonizaci Anežky zahájila už Eliška Přemyslovna, její praneteř. Jako podnět nechala sepsat Anežčin životopis (1316-1328) v latině. Velmi se snažil i její syn Otec vlasti, ale procesu blahořečení nedocílil. Nedokázali to ani jezuité koncem třicetileté války, kteří si Anežky velmi vážili, ba ani nejvýše postavení členové jejího řádu, Křižovníků s červenou hvězdou.

Úspěšný byl až kardinál a pražský arcibiskup Bedřich Josef Schwarzenberg. V roce 1874 byla Anežka Česká konečně prohlášena papežem Piem IX. za blahoslavenou. A muselo uplynout dlouhých 115 let, než se konečně stala svatou. Psalo se památné datum 12. listopadu roku 1989, když ji v Říme svatořečil papež Jan Pavel II.. Jako liturgický svátek byl určen den 13. listopadu.

Anezk.pngAnežčinými atributy jsou hábit jeptišky, královská koruna, panenská lilie a model kostela. Na mnoha zobrazeních ošetřuje nemocné. Je českou patronkou, takže nad námi vytrvale drží ochrannou ruku. Však nás prý v tom osmdesátém devátém Anežka konečně vyslyšela a pomohla změnit svět, aby si její národ po letech konečně vydechl.

Přesto pořád zoufale hledáme její hrob. Odpradávna se totiž traduje, že až se najdou Anežčiny ostatky, nastanou v Čechách šťastné a klidné časy.

Asi si vezmu motyku a půjdu kopat taky ...

Námět: Rok se svatými (Schindler a Schauber); obrázky-internet

Autor: Šárka Bayerová | čtvrtek 13.11.2014 9:00 | karma článku: 21.74 | přečteno: 977x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Nápad, který přišel za svinského počasí

A dostala ho zase ženská. I když byl tenhle převratný zlepšovák vlastně jen pro muže.Tenkrát. Šlo totiž o trable v dopravě...

20.11.2017 v 12:53 | Karma článku: 21.02 | Přečteno: 640 | Diskuse

Šárka Bayerová

Americká princezna

Byla krásná, bohatá, vzdělaná, a na svou dobu hodně nespoutaná. A taky porodila jednoho z nejvýznamnějších mužů světa.

6.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 31.00 | Přečteno: 1406 | Diskuse

Šárka Bayerová

A už mě ty volby nebavěj

Nakonec si to můžu dovolit. Mám odvoleno a nezbývá než doufat. A to já umím. Takže se mi nechce číst úvahy ani prognózy co, kdy, kam, kolik a kudy jinak. Natož je psát...

21.10.2017 v 11:42 | Karma článku: 22.72 | Přečteno: 907 | Diskuse

Šárka Bayerová

Vynalezla prsenku

Veškeré půvabné variace se tu hodí. Nejen ona titulková z "básníků". Taky třeba kozenka. Nebo ta mého táty, který na nás - svůj "harém" složený z mámy, ségry a mně - zase s oblibou volával - Holky, máte náprsenky, už můžem jít?

5.10.2017 v 22:01 | Karma článku: 25.04 | Přečteno: 1236 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Radši dojedou domu zpocená, než pozvracená!

"Asi si budu o Jéžíška přát k vánocum nějakou tu kouzelnou zaklínací hůlku a pak ten brajgl kolem nás vysmejčim."

22.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 13.41 | Přečteno: 331 | Diskuse

Libuse Palkova

Mateřství jako služba Bohu

Myslíte že úloha matky, a vše co mateřství obnáší, je srovnatelné s povinnostmi a prací třeba takového katolického kněze? Na tuhle myšlenku mě přivedla nedávná diskuze na zdejším blogu

22.11.2017 v 8:12 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 278 | Diskuse

Jarka Jarvis

Země šusťáků

Zajímalo by mě, co to poslední dobou znečišťuje vzduch, že se pořád chce někdo od někoho odtrhávat: Katalánsko od Španělska, Quebec od Kanady, Skotsko od Británie. Zřejmě nikdy neslyšeli o Svatoplukovi, a jeho prutech.

22.11.2017 v 7:28 | Karma článku: 7.15 | Přečteno: 231 | Diskuse

Helena Vlachová

O dobrých lidech mezi námi

Sdělovací prostředky nás zahlcují především negativními zprávami. Jako by nestačilo, že je venku mlha, prší a rychle se stmívá...

22.11.2017 v 6:02 | Karma článku: 8.45 | Přečteno: 194 | Diskuse

Pokorná Mirka

Zákony profesora Parkinsona platí,

napadá mě často. Naposledy, když jsem slyšela o jednání nově zvolené poslanecké sněmovny. Parkinson bylo skutečné jméno skutečného profesora.

21.11.2017 v 15:19 | Karma článku: 15.88 | Přečteno: 550 |


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.