Vzkaz pro Fridu

Poslední. Chceme věřit, že teď se už ve psím nebi honí se svými novými kámoši. Protože nám ji včera vzalo selhání ledvin.

Byla s námi dlouhých jedenáct let. Teď se zdají krátká. Ale bylo to jedenáct let naplněných jejím zlobením, srandičkami a eskamotérskými kousky. A hlavně nehynoucí psí láskou. A tou naší k ní.

To, co nám Frida prováděla, bylo tak neuvěřitelné, že se stala hvězdou mého blogu už od samého jeho počátku. Vděčím jí za své první „zaujalo“.  Tehdy jsem popisovala, jak to vypadá, když přežijete operaci jezevčíka.

Conanko Ničitelko, Davidová Copperfieldová, Kajínková, Arnoldo Schwarzeneggerová, Čtyřtlapko, prostě Fridule - pozdravuj tam nahoře kocoura a sígra Kryštofa, který s námi byl osmnáct let. Vždycky jsme si přece dělali legraci, že se k nám vrátil převtělen v tebe. Očuchej si tam svou předchůdkyni Širín, kterou jsme mohli milovat jen pět let, protože odešla stejně tak nečekaně jako ty. A našemu urážlivému Benovi vyřiď, že jsme na něj nikdy nezapomněli. Jako nezapomeneme na tebe.

Tak čau, kámoško…