A dokonce na českém. Jmenovala se Emma a historikům dělá těžkou hlavu už přes dvě stě let.
Manželka knížete Boleslava II., Přemyslovce. Na slavných stříbrných mincích z Mělníka je označena jako Emma Regina. Odkud přišla? První verze byla, že asi z Burgundska. Druhá, že z Anglie. A třetí historická karta padla na Franskou říši.
Poslední vědecká bádání odhalila něco jiného. Emma byla se vší pravděpodobností italského původu. Královského. Otec - Lothar II., italský král, matka - Adéla Burgundská, pozdější svatá. Psala jsem o ní už před časem (Nevěsta na roztrhání). A tak se mi tahle linie líbí a pojedeme v ní.
Emma, řečená Italská, se narodila kolem roku 948. Po zavraždění jejího otce markrabětem Berengarem z Ivrey žila s matkou Adélou nějakou dobu na hradě Garda, kam je odvlekl výše zmíněný zloduch. Chtěl, aby se krásná Adéla provdala za jeho syna. Kvůli italskému trůnu. Jenže Adéla utekla i s dcerou tajně vykutanou podzemní chodbou a uchýlila se pod ochranu německého krále Oty I. Velikého. A taky si ho později vzala. Měla s ním další děti - hlavně budoucího císaře Otu II.. Pro nás je důležité, že s tímhle nevlastním bratrem měla naše Emma krásný vztah až do jeho předčasné smrti.
Emma byla princezna ze vznešeného rodu, tudíž si stála na evropském panovnickém svatebním trhu dost vysoko. Politické dohody si jako ženicha vyžádaly Lothara I. z dynastie Karlovců, západofranského (=francouzského) krále. V manželství se narodili dva synové: poslední legitimní Karlovec Ludvík V. zvaný Lenivý a Ota, pozdější kanovník v Remeši. Moc šťastná ale Emma nebyla. Mezi německou říší - kde vládl její otčím, matka a posléze synovec - a královstvím jejího manžela byly napjaté vztahy už léta. Nedobrá politická situace se přehoupla i do osobní roviny, takže Emma dokonce čelila nařčení z cizoložnictví, kteréžto si vymyslel její švagr. Jeho cílem bylo zpochybnit legitimitu následníka Ludvíka. Emma vše ustála a docílila, aby manžel Lothar nechal Ludvíka korunovat jako svého spoluvládce.
V roce 986 Emma ovdověla. Na trůn konečně nastoupil Ludvík Lenivý. Jenže - ten se za rok těžce zranil na lovu a zemřel coby bezdětek. Tím skončila na západofranském trůně dynastie Karlovců a nastoupili Kapetovci - jako první Hugo Kapet.
Politická situace se zostřila a Emma byla dokonce nějakou dobu vězněna. Poté ujely některé francouzské kroniky a uvedly, že královna ve vězení zemřela roku 988. A historie s Emmou na nějakou dobu přestala počítat. Novodobý výzkum ale prokázal, že šlo o omyl. Našly se totiž listy, ve kterých Emma prosila svou německou rodinu o pomoc. A tak se historici domnívají, že Emmu na svobodu dostala její mocná matka Adéla.
A že se ji vzápětí rozhodla se „uklidit“ někam, kde by nebyla na očích. Ale jistá úroveň musela být zachována. Nabízel se dynamicky se rozvíjející sousední stát s právě ovdovělým knížetem na ženění. Český stát a Boleslav II..
A tak se Emma s Boleslavem vzali kolem roku 988. Podle Kosmovy kroniky se u nás nové kněžně zalíbilo, lid ji měl rád a velmi ji ctil. Od manžela dostala jako věnné město Mělník s hradištěm. A hlavně mincovní právo. Tak vznikly slavné stříbrné denáry s titulem Emma Regina. A jelikož jsou velmi podobné těm, které se razily v Západofranské říši za panování Emmy Italské a Lothara I. (popisy jsou stejné) bude právě vylíčená hypotéza asi pravdivá…
Boleslav II. měl z předchozích manželství už několik synů: Boleslava III. Ryšavého, Jaromíra (co ho nejdřív vykleštili a pak oslepili) a Václava, který zemřel ještě jako dítě.
Jediný možný syn, kterého mohl mít kníže Boleslav s Emmou, je Oldřich (co ukradl Křesinovi Boženu). Jelikož byl ze všech Boleslavových synů nejmladší. Narodil se mezi lety 989-90, tedy krátce poté, co přijela Emma do Čech. Navíc se uvádí, že Oldřich bylo v Čechách v té době velice nezvyklé jméno…
Kněžna Emma se výrazně zasloužila o kult sv. Václava. Velice ho totiž ctila. Důkazem je (ale také její existence jako osoby) tzv. Wolffenbüttelský kodex s Gumpoldovou svatováclavskou legendou. Na titulní straně manuskriptu je podobizna Emmy, jak se sv. Václavovi klaní (vpravo) V rukopisu je dokonce uvedeno, že knihu nechala zhotovit právě ona.
Za velký důkaz o tom, že královna Emma Italská a česká kněžna jedno jsou, je opis Žaltáře královny Emmy z Remeše, kde je iluminace Emmy Italské. Vyobrazení královny je velice podobné ilustraci ve Wolfenbüttelském kodexu.
„Záhadná“ Emma zemřela zřejmě 2. listopadu roku 1006 a se vší pravděpodobností je pochována u Přemyslovců Pražském hradě.
Kronikář Kosmas se ohledně skonu Emmy vyjádřil následovně:
"Kněžna Hemma, perla ženského pohlaví, zimnicí byvše zachvácena, vyproštěna byla z pout tělesných. Její náhrobní nápis s těmito verši buď jsem viděl, nebo se pamatuji, že jsem viděl zapsán: Hemma tu leží, hle, pouhý prach, jež byla jak gemma."
Tedy „klenot“, dodávám já k českému překladu. No řekněte, může si kněžna přát lepší epitaf, i když kdysi bývala královnou?
Námět a fakta: e-stredovek.cz (Kosmas)
