Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Průkopník

8. 06. 2015 9:00:00
Kdysi dávno, když jsem teprve dospělý rozum brala, objevila jsem doma knihu Ztracený ráj od Jiřího Karáska ze Lvovic. A přečetla jsem ji na jeden zátah.

Lehce autobiografický příběh ze starého Smíchova a Malé Strany mě úplně pohltil. Poprvé jsem se v literatuře setkala s náznakem homosexuality. Na dobu autora (a možná i mou) náznakem hodně zřetelným. A jelikož jsem v knize objevila i podpis spisovatele, zeptala jsem se táty, hlavního knihovníka naší rodiny. A dostalo se mi nejen literární historie, ale i komické historky.

Jiří Karásek ze Lvovic byl český básník a kritik, o kterém se dnes už moc neučí. Jedná se o hlavního představitele české dekadence. Ve vlastním literárním časopise Moderní revue uveřejňoval hlavně francouzskou a českou dekadentní tvorbu. A byl homosexuál, s čímž se nikdy netajil. Měl se rád takový, jaký byl.

Naše rodinná historka souvisí s Karáskovou sběratelskou vášní. Spisovatel celý život shromažďoval umělecká díla - obrazy, sochy, grafiku a vzácné tisky pro svou obrovskou knihovnu. V roce 1922 věnoval celou svou sbírku Československé obci sokolské s podmínkou, že jejím správcem bude až do smrti on sám. Tzv. Karáskova sbírka byla uložena v Tyršově domě a čas od času bývala tématickými expozicemi zpřístupněna veřejnosti. A na jednu takovou výstavu se kdysi, pár let po válce, vypravili moji rodiče. Moje starší sestra byla tehdy sotva roční a neměl ji kdo hlídat. A tak ji vzali s sebou.

Zmíněnou výstavu otvíral jakýsi literární historik odbornou přednáškou. Ségra se při ní asi nudila, a tak občas vydávala zvuky typu „mňmňmň....gagaga“ a podobně. Nebrečela, neřvala, jen si tak brumlala. Táta ji držel na ruce, snažil se o ticho, ale to víte, mimino... Až nějaký seriózní a lehce hysterický pán ztratil nervy a zařval do přednášky: - Nemůžete s tím dítětem něco udělat, aby konečně zmlklo?“. A jelikož náš táta byl vždycky veselá kopa se sklony k dekadenci (nakonec i proto na zmíněné výstavě byl) odvětil: - Můžete jít kousek stranou? Já s ní hned praštím o zem...!

Hysterický pán uskočil (zřejmě pro všechny případy), lidé zírali a přednášející se na chvíli odmlčel. V rohu místnosti se ozval tlumený smích, který vyprovokoval další chichotání. Smál se starý, velice elegantní pán, který vypadal jako hlídač ze staré školy. Když přednáška skončila, namířil si to tenhle pán k tátovi a mámě a pořád se usmíval. Povídá: - Moc se mi líbilo, jak jste toho chlapa utřel. Máte krásnou holčičku. Dovolte, abych se vám představil - jsem Jiří Karásek ze Lvovic.

Táta šel sice mírně do kolen, ale za chvíli se oklepal. Protože se mu vzápětí dostalo toho nejfundovanějšího průvodce výstavou a také dalšího svazku do jeho knihovny. Jiří Karásek ze Lvovic mu věnoval právě onen Ztracený ráj. S vlastnoručním podpisem.

Jak se správně tenhle pán jmenoval občanským jménem, je dodnes jaksi zastřeno tajemstvím. Možná Josef Karásek nebo Jiří Antonín Karásek. A přídomek „ze Lvovic“? U dekadentů frčel aristokratický původ. A tak si básník vytvořil legendu, že je potomkem hvězdáře ze 16. století, jistého Cypriána Lvovického ze Lvovic.

Jiří Karásek se narodil na pražském Smíchově a vystudoval Malostranské gymnázium. Pár semestrů se pokoušel o bohoslovecké studium, ale jeho parketa to nebyla. Začal psát. A aby měl z čeho žít, pracoval jako poštovní úředník. S Arnoštem Procházkou založil v roce 1894 už zmíněnou Moderní revue. A publikoval a publikoval.

Karáskovy verše vždycky šokovaly, protože nesly všechny rysy dekadence: byly mystické, morbidní, nadupané erotikou, narcismem a okultismem. Jeho sbírku Sodoma (1895) cenzura zakázala. Mohla být vydána až o deset let později - po interpelaci sociálně demokratického poslance Josefa Hybeše ve vídeňském parlamentu. Tehdy ještě politici řešili literaturu...

Později byl Jiří Karásek jmenován ředitelem knihovny ministerstva pošt a ředitelem Poštovního muzea a archivu. Perfektní uspořádání sbírek dnešního Poštovního muzea je i jeho dílem.

V současnosti literární historici uvádějí, že některé Karáskovy prózy mají rysy science fiction, jiné označují za typ českého gotického románu. Každopádně stojí za to, některé si přečíst. Ať už je to tragická Gotická duše, fantaskní Scarabeus nebo psychologicky laděný román Mimo život. A můj milovaný Ztracený ráj, samozřejmě.

Hodně zajímavé je, že Karásek ze Lvovic velice inspiroval svými texty malíře Jana Zrzavého. Pojilo je zvláštní pouto celý život. Ještě v roce 1948 otvíral Karásek Zrzavému v Brně výstavu. Shodou okolnosti to bylo ve stejném roce, kdy se s ním seznámil náš táta.

Jiří Karásek ze Lvovic zemřel na zápal plic v roce 1951. Už ho skoro nikdo neznal.

A jeho úžasná sbírka? Je uložena v Památníku národního písemnictví. Naposledy byla její část vystavena v roce 2012 v pražském letohrádku Hvězda pod názvem „Anatomie knihovny“.

Naštěstí se na něj nezapomnělo. Na dekadentního básníka, romanopisce, sběratele a muže, který některé pohoršoval svým způsobem života a tvorby. Na starého pána, který se uměl smát...

Fakta: Čeští spisovatelé z přelomu 19. a 20. století, Československý spisovatel 1972

Kalendářní glosa: pozor, dnes je Medarda!

Autor: Šárka Bayerová | pondělí 8.6.2015 9:00 | karma článku: 23.15 | přečteno: 839x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Nápad, který přišel za svinského počasí

A dostala ho zase ženská. I když byl tenhle převratný zlepšovák vlastně jen pro muže.Tenkrát. Šlo totiž o trable v dopravě...

20.11.2017 v 12:53 | Karma článku: 21.39 | Přečteno: 652 | Diskuse

Šárka Bayerová

Americká princezna

Byla krásná, bohatá, vzdělaná, a na svou dobu hodně nespoutaná. A taky porodila jednoho z nejvýznamnějších mužů světa.

6.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 31.08 | Přečteno: 1414 | Diskuse

Šárka Bayerová

A už mě ty volby nebavěj

Nakonec si to můžu dovolit. Mám odvoleno a nezbývá než doufat. A to já umím. Takže se mi nechce číst úvahy ani prognózy co, kdy, kam, kolik a kudy jinak. Natož je psát...

21.10.2017 v 11:42 | Karma článku: 22.88 | Přečteno: 910 | Diskuse

Šárka Bayerová

Vynalezla prsenku

Veškeré půvabné variace se tu hodí. Nejen ona titulková z "básníků". Taky třeba kozenka. Nebo ta mého táty, který na nás - svůj "harém" složený z mámy, ségry a mně - zase s oblibou volával - Holky, máte náprsenky, už můžem jít?

5.10.2017 v 22:01 | Karma článku: 25.04 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavla Kolářová

Blbá nálada a voňavý perníčky

Tůdle! Vlezte mi všichni na záda. Letos ruším vánoce! A to se ozdobná světla na sloupech veřejného osvětlení ještě ani nerozsvítila, obchoďáky ještě nespustily koledy na plný pecky a já už mám blbou náladu. Něco je ve vzduchu...

23.11.2017 v 7:34 | Karma článku: 6.45 | Přečteno: 101 | Diskuse

Šárka Štefaniková

Vopravdu blbka

Dneska to asi vo češtině nebude....jóóó ́, vobracejte se v hrobě....vono se neni čemu divit v týhle době

23.11.2017 v 2:21 | Karma článku: 6.19 | Přečteno: 623 | Diskuse

Jana Slaninová

Skvělý burger na Andělu od Jakuba

Manžel dnes lákal na vinnou klobásu. Lehce osmahnutou, s česnekovým chlebem. Těšila jsem se fakt moc. Ale v práci jsem pojedla pouze krémovou zeleninovou polévku a v půl šesté už jsem mírně šilhala hlady. Burger padl mi do ok.

22.11.2017 v 19:58 | Karma článku: 14.73 | Přečteno: 462 | Diskuse

David Dvořák

Vydání Babiše a inspirace pro Okamuru.

Politika je umění dosáhnout maxima možného. Dogmatické lpění na vyřčeném nebývá zrovna nejkonstruktivnější, na druhou stranu je třeba se nezpronevěřit zásadám a „neztratit tvář“.

22.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 32.99 | Přečteno: 3076 | Diskuse

Jan Klar

Tady pomůže už jen psychiatr

Jako poslední možnost, kterou Eva navrhla, bylo jít do manželské poradny. Dobře věděla, jaký má Michal odpor ke všem těm psychologům, terapeutům nebo osobnostním poradcům.

22.11.2017 v 12:42 | Karma článku: 15.50 | Přečteno: 668 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.