Tak se o ní mluví už takových sto padesát let. Označení mírně degradující a skoro až posměšné. A to jen proto, že na lásku svého života pořád jen čekala...
Jmenovala se Anna a její Jan si ji nikdy nevzal. Definitivně se rozešli, když bylo Anně pouhých dvacet sedm let. Nikdy se už nevdala. Až do své smrti v roce 1910 čelila drbům, falešné lítostí a uštěpačným poznámkám.
Proč lidi tolik zajímala? Protože roky chodila s Janem Nerudou.
Seznámili se v Linkově taneční škole, když bylo Anně sedmnáct a Nerudovi devatenáct. A zakoukali se do sebe hned. Anna byla z pražské měšťanské rodiny a často jezdila k babičce do Knína. A tak si psali. Tehdy ještě dopisy až pateticky romantické, jelikož Neruda o nich mluvil jako o "listech z vyhnanství".
Na kterém místě bez Vás žiju je mně místo vyhnanstvím - vyznal se Anně.
Také psal o novinkách v Praze a o svých přátelích. Jenže když mu Anna jednou odepsala, spočítal Neruda, že v pětadvaceti řádcích udělala třicet osm hrubek a mírně ochladl. Ale stejně ji v Kníně dál navštěvoval.
Anna svého Jana obdivovala. Vždycky si velice vážila českých spisovatelů, kteří se často scházeli u Holinových doma. Nejvíce ji okouzlila Božena Němcová. Říká se, že se ji snažila napodobovat účesem i chováním.
Neruda Annu v Praze často doprovázel na plesy a čekával na ni před kostelem u Křižovníků, kam chodila na mši. Pak následovaly dlouhé procházky. Jan musel být zamilovaný. Jinak by přece nenapsal následující čtyřverší:
Divný jas jsem spatřil kolem sebe,
zřel jsem hvězdu,
zřel jsem, Anno, Tebe,
v Tobě, Anno, zřel jsem celé nebe
Často si psali i v Praze. Někdy byly dopisy dramatické, jindy milostné. Podle toho, jak se vyvíjel jejich vztah. Jan Neruda chodil k Holinovým do rodiny a na Annina otce prý udělal velký dojem. Pročež byl jejich vztah považován za vážný. Jenže mladý básník a vášnivý tanečník ne a ne se vyjádřit...
A tak se neustále s Annou rozcházeli a zase usmiřovali. V dopisech si pořád něco vyčítali a pak si to zas vysvětlovali. Například, když Neruda neuspěl se sbírkou Hřbitovní kvítí. Neměl náladu a odnášela to Anna.
Vaše odpověď na mé psaní jest mlčení? - napsala mu.
A pak jednoho dne, když byl jejich vztah-nevztah už skoro desetiletý, zamiloval se Neruda do Karolíny Světlé. Byl z toho skandál, o kterém mluvila celá Praha. A to už Anna nepřekousla. Rozešli se definitivně.
Neruda měl po Anně i Karolíně Světlé další vztahy a velké lásky, ale vlastně byl pořád sám. Ani Anna se nevdala a zřejmě žila jen ze svých vzpomínek. Protože když Jan Neruda 22. srpna roku 1891 zemřel, hodila Anna oknem do jeho bytu ve Vladislavově ulici kytičku macešek. Na rozloučenou...
