Ani netušila, že jednu budoucí královnu právě porodila. Zemřela totiž týden po komplikovaném porodu dvojčat - holčiček.
Stalo se tak v listopadu roku 1449.
Ovdovělým otcem - teď už šesti dětí celkem - byl hejtman boleslavského kraje a vůdce kališníků Jiří z Kunštátu a Poděbrad. Tehdy ještě nevěděl, že z něj jednou bude husitský král. Zatím mu bylo dvacet devět a ženatý byl osm let. Jeho právě zesnulá manželka se jmenovala Kunhuta ze Šternberka.
Novorozená děvčátka přežila a pokřtěna byla Kateřina a Sidonie. Onou už avizovanou královnou se stala Kateřina, jelikož ji později provdali za Matyáše Korvína. Druhá dcerka Sidonie, které se říkalo Zdenka, se v dospělosti stala manželkou saského vévody Albrechta III.
Jejich maminka Kunhuta se narodila roku 1425 na Konopišti, když zámek byl ještě hradem a patřil Šternberkům. Do Poděbrad přišla Kunhuta v roce 1441 jako šestnáctiletá nevěsta. Šlo o oboustranně dobrou partii. Jiří z Poděbrad stoupal na kariérním žebříčku stále vzhůru a Šternberkové byli mocný rod.
Mladým manželům se do roka narodil první syn. Dostal tradiční jméno pánů z Kunštátu - Boček. Bohužel se zanedlouho ukázalo, že je mentálně postižený. Proto se pokračovatelem a dědicem rodu stal až další syn Viktorín, kníže český, opavský, římskoněmecký a hrabě kladský. Po něm se paní Kunhutě, které se také říkalo Kuňka, zřejmě narodily dvě děti, které brzy zemřely. Potom přišla na svět dcera Barbora a další syn Jindřich, zvaný Starší, pozdější minsternberský kníže.
I když rodila jedno dítě za druhým, stihala paní Kunhuta dobročinnost. Roku 1444 založila v Poděbradech špitál, nechala postavit školu a dokonce financovala jakýsi "dům na půli cesty". Starala se totiž o propuštené vězně.
A pak přišel rok 1449, osudné těhotenství a ještě osudnější porod dvojčat. A smrt. Kunhuta ze Šternberka, první manželka budoucího českého krále Jiřího z Poděbrad, zemřela 19. listopadu -den po svých čtyřiadvacátých narozeninách. Husitskou královnou se nestala...
