Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O první pražské kavárně

21. 03. 2016 9:00:00
Pokud teď někdo zavětřil, že jsem třeba přehodila blogerský kabát a dala se na politiku, tak to teda fakt ne. Poslední dobou se o "pražské kavárně" mluví v úplně jiných souvislostech a já nemám ráda účelové a plané zobecňování.

Takže jsem zásadně pro, aby kavárna zůstala tradiční kavárnou. A především v Praze, jelikož je tady historicky podložená.

Pročež slyšte, jak k nám kafe vlastně přišlo.

Už v sedmnáctém století, ale v malých dávkách. Káva se totiž prodávala jen v lékárnách. Pražané tehdy vůbec netušili, co se z oněch voňavých zrnek dá vytvořit. Musel je to naučit až exotický východní cizinec - Armén ze syrského Damašku.

Jmenoval se Gorgos Hatalah el Damški, později po latinsku Georgius Deodatus Damascenus. Jeho otec byl obchodník, a tak v roce 1690 pověřil synka nákupem kávy v Káhiře. A Gorgos se z rodného Damašku vydal na dalekou cestu. Jenže se rozhodl využít danou možnost i jinak. Nikdy neměl moc obchodního ducha, vždycky měl zájem spíš o filosofii a táhlo ho to k duchovní sféře. Proto se rád pouštěl do řeči se světaznalými mnichy všech církví a řádů. Jednou se zaposlouchal až tak moc, že nechal obchod obchodem a odjel do Říma, aby konečně viděl ono proslavené "věčné město". Už tehdy Gorgos mluvil, jak bylo u obchodníků běžné, několika jazyky. Ani v Římě v tomhle směru nezahálel. Naučil se latinsky a zvládl němčinu. Údajně s pomocí jezuitů.

Jenže, z duchovních věd se nenajíš. A tak se Gorgos zanedlouho vrátil k tomu, co jakž takž uměl - k obchodu s kávou. V roce 1704 se octl ve Vídni a věřil, že se tu uchytí. Jenže monopol s kafem už měl dávno zabraný nějaký Polák. A pak tápajícímu mladému Arménovi zase pomohli mniši. Informací, že česká Praha má zatím kávové pole naprosto neorané.

Gorgos hned koupil několik pytlů kávy a od kámošů jezuitů si nechal napsat doporučení. Načež vyrazil do Matky měst s jednoznačným cílem - naučit Pražany pít kafe.

A šel na to fikaně od folklorní podlahy. V tradičním orientálním kaftanu a v botách se zdviženými zakroucenými špičkami procházel ulicemi, přičemž vypadal následovně: na hlavě měl speciálně upravený turecký turban a na něm prkýnko, na kterém stála džezva s uvařenou kávou, v levé ruce pánev s řeřavým uhlím a v pravé třímal truhličku, kde byl třtinový cukr a tradiční koflíčky. A šířil kolem sebe vůni. Zpočátku ochutnávali zájemci neznámý nápoj vstoje, byvši přílákáni mohutným reklamním vyvoláváním "Araba", jak se v Praze Arménovi začalo říkat. Kávové halekaní probíhalo nejdřív v němčině, brzy ale i v roztomile komolené češtině.

Jako základna sloužil Gorgosovi jediný pronajatý pokoj v domě v Liliové ulici na Starém Městě. A když se obchodu začalo dařit, zařídil si místnost na nalévání kávy nejdříve v dřevěné boudě u Karlova mostu a pak později na Malé Straně - v domě U Tří pštrosů - hned vedle Mostecké věže.

Kávová živnost jen kvetla. Zákazníci se vraceli a závislost na kafi očividně rostla. Gorgos si najednou mohl koupit dům, ve kterém kdysi začínal. A tak v Praze v domě U Zlatého hada vznikla kafírna - první regulérní pražská kavárna. Psal se rok 1714.

Z Gorgose se stal Georgius Deodatus Damascenus, vážený pražský měšťan. Dokonce se oženil s českou děvou Annou, se kterou si později pořídil tři děti.

Jenže si nedal pokoj. V úspěšném kavárníkovi se zase probudil filosof. Deodatus začal psát a vydávat (vlastním nákladem) učené traktáty v latině a v němčině. A v jednom z nich se pustil do pražských Židů, jakoby netušil, kdo v Praze vládne obchodu. Od té doby to začalo jít s kavárnou s kopce. Dokonce i žena s dětmi od Deodata utekla.

A tak se pražský Armén ještě pokusil o štěstí v Lipsku, kde se zapojil do obchodu s čajem. Úspěšný ale nebyl. Brzy se vrátil se do Prahy, ale na svůj bývalý úspěch a slávu už nenavázal. Georgius Deodatus Damascenus zemřel roku 1730 jako zcela chudý muž.

Kávová tradice nám ale po něm - naštěstí - zůstala. Bez politiky, a proto tak voňavá...

Autor: Šárka Bayerová | pondělí 21.3.2016 9:00 | karma článku: 23.06 | přečteno: 584x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Americká princezna

Byla krásná, bohatá, vzdělaná, a na svou dobu hodně nespoutaná. A taky porodila jednoho z nejvýznamnějších mužů světa.

6.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 30.58 | Přečteno: 1328 | Diskuse

Šárka Bayerová

A už mě ty volby nebavěj

Nakonec si to můžu dovolit. Mám odvoleno a nezbývá než doufat. A to já umím. Takže se mi nechce číst úvahy ani prognózy co, kdy, kam, kolik a kudy jinak. Natož je psát...

21.10.2017 v 11:42 | Karma článku: 22.71 | Přečteno: 891 | Diskuse

Šárka Bayerová

Vynalezla prsenku

Veškeré půvabné variace se tu hodí. Nejen ona titulková z "básníků". Taky třeba kozenka. Nebo ta mého táty, který na nás - svůj "harém" složený z mámy, ségry a mně - zase s oblibou volával - Holky, máte náprsenky, už můžem jít?

5.10.2017 v 22:01 | Karma článku: 25.02 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Šárka Bayerová

Víkend s dupálistkou

... aneb Králík a já. Nebo vzletně bych mohla svůj blog otitulkovat Amatérské nahlédnutí do duše domácího mazlíka se silným charakterem....

2.10.2017 v 10:11 | Karma článku: 23.99 | Přečteno: 590 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaromír Hlubek

Nejlepší autonomní řídič je kůň

Tady se pořádají masáže na úrovni demagogie, přičemž většina redaktorů vůbec neví o čem mluví. Elektromobily, autonomní řízení, bonzácké hlášení přes GPS. Socialistická byrokracie chce lidem vnutit všeobecné dobro za účelem jejich

17.11.2017 v 21:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Josef Nožička

Rektor Bek při výročí 17. listopadu: prezidentské volby se nepovedly

Kromě mnoha pietních i protestních akcí se dnes při příležitosti výročí 17. listopadu konalo v našem hlavním městě studentské shromáždění, na kterém vystoupili i představitelé některých českých vysokých škol.

17.11.2017 v 19:40 | Karma článku: 31.88 | Přečteno: 716 | Diskuse

Karel Trčálek

Kéž v této zemi zvítězí zdravý rozum nad komedianty!

Čeští komedianti dostali parádní lekci z demokracie. Nás ostatní tato a jiné lekce ještě čekají, neboť zdravý rozum není opakem šílenství, ale jeho mocninou

17.11.2017 v 19:15 | Karma článku: 11.04 | Přečteno: 513 | Diskuse

Irena Fuchsová

Když tě zavřou, postarám se ti o děti

Letos poprvé jsem příchod 17. listopadu a všechno kolem, brala v klidu a dá se říct i lhostejně. Letos poprvé. Všechny minulé sedmnácté listopady jsem prožila ve zvláštní nervozitě, kterou jsem nechápala.

17.11.2017 v 18:11 | Karma článku: 15.37 | Přečteno: 561 | Diskuse

Karel Trčálek

Ze 17. listopadu se staly druhé české vánoce

Ačkoliv všichni dobře víme, že 17. listopad 1989 byl podvod, přesto teď bloumají pražskými ulicemi tisíce lidí v mystickém vytržení, že se dnes určitě něco velkého musí stát. Ale co? Narodí se spasitel a my budeme opět svobodní?

17.11.2017 v 14:42 | Karma článku: 22.80 | Přečteno: 798 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.