Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O dvojnásobné pravnučce jen jedné prababičky

12. 04. 2016 9:30:33
Hlavní linií pocházela z rodu Gonzaga, ale její vznešená krev byla koktejlem genů těch nejvýznamnějších panovnických dynastií. Přes Jagellonce a Lucemburky by se našlo i pár kapek přemyslovských...

Jmenovala se Eleonora a byla vnučkou nešťastné dcery Anny Jagellonské - Johanny Habsburské. Po matce. Ubohou Johannu, kterou provdali k Medicejským, zabil její manžel se svou milenkou. Potřebovali se jí zbavit, tak ji prý strčili se schodů, když byla ve vysokém stupni těhotenství. Johanna předčasně porodila a zemřela druhý den. Praskla jí děloha. Zůstalo po ní několik dětí. Nejstarší dceru Eleonoru otec později provdal do rodu Gonzaga. A představte si, že ženich Vincenzo byl také vnuk Anny Jagellonské. Jeho maminkou byla shodou okolností další Eleonora, starší Johannina sestra. Takže se zase brali bratranec a sestřenice. Prostě klasické habsburské móresy se provozovaly i v Itálii.

A z tohoto příbuzenského spojení se společnou babičkou (a také dědečkem, samozřejmě) se 23. září roku 1598 v Mantově narodila naše dnešní hrdinka - zase a opět Eleonora. Rodiče děvčátko brzy předali na vychování do kláštera. Tam z něj udělali nejen vysoce zbožnou katoličku, ale také vzdělanou ženu. A když bylo Eleonoře čtyřiadvacet let, tak ji otec provdal za o dvacet let staršího císaře (a také českého a uherského krále) Ferdinanda II. Habsburského. A to nebyl nikdo jiný, než její prastrýc, jelikož i on byl potomek Anny Jagellonské. Konkrétně vnuk.

Svatba se konala v únoru roku 1622 v Innsbrucku. Eleonora si brala vdovce se čtyřmi dětmi. A slyšte jakého - říká se, od smrti své první ženy Marie Anny Bavorské v roce 1616, řešil tento bigotní katolík své sexuální těla volání svérázným způsobem. A to usilovným nošením žíněné košile a pravidelným sebemrskačstvím až do krve. Ferdinanda II. totiž vychovali jezuité. Nu, pěkně se na něm podepsali...

No a v době, kdy se ženil s Eleonorou, už měl Ferdinand za sebou naši českou neslavnou minulost. Bílou Horu. Věděl, že ho tu v Čechách nechceme, a tak nám dal tvrdě pocítit svou absolutistickou ruku. A jelikož nenáviděl protestanty, tak se rekatolizovalo, až se české hory hrůzou zelenaly. Neměli jsme ho tu rádi (byl nám vnucen násilím po potlačení stavovského povstání) a on neměl rád nás. Však nám také v podstatě vyhnal Jana Amose ....

Ferdinandovi II. dala historie i přízvisko „Krvavý“, protože nařídil hrůznou popravu českých pánů. Ovšem po důkladné poradě se svými jezuitskými zpovědníky. Historik Josef Pekař o něm napsal:

„Císař Ferdinand II., jenž zvítěziv potrestal tak hrozně odboj stavovský v Čechách, byl osobně panovník malého významu a nadání. Ale jeho pevná víra naplňovala jej důvěrou v budoucnost i v situacích nebezpečných. Nestaral se mnoho o státní záležitosti, jež ovládli cele jeho důvěrníci političtí i duchovní, z těchto zejména zpovědníci jezuité. Nejraději hověl lovu a jiným zábavám, vydávaje peníze nešetrně a neznaje míry v rozdílení statků a vyznamenání těm, jimž důvěřoval.“

Zdá se, že jeho manželka Eleonora byla hodnější. Starala se o děti, které vyvdala, a prý jim byla opravdovou matkou. Vlastní děti žádné neměla. A muselo se jí libit v Praze, protože sem ráda a často jezdila. V tom byla hodně výjimečná. Habsburské manželky totiž raději seděly ve Vídni. Možná tu lásku k Praze nastartovala Eleonořina korunovace českou královnou ve svatovítské katedrále. Svatováclavskou korunou v roce 1627.

Nutno ale poznamenat, že Eleonoru k Habsburkům neprovdali jen tak. Mantovskému dvoru šlo hlavně o moc v severní Itálii. I když královna a císařovna Eleonora za svůj rod lobbovala opravdu vehementně, stejně Gonzagové válku o mantovské dědictví projeli...

Eleonoře se přisuzují velké kulturní zásluhy na císařském dvoře. Její italský původ se prostě nezapřel. Právě s ní přišlo do habsburské monarchie italské baroko. Jeho vliv byl a je dodnes patrný v architektuře, umění a také v hudbě.

I na církevním poli se Eleonora velmi snažila. Založila ve Vídni několik karmelitánských klášterů, a už v roce 1627 jednu velice významnou kapli. Jde o kapli Loretánskou, tedy kopii Svaté chýše (Santa Casa) z italského Loreta. Možná se Eleonora inspirovala u nás, protože Praha měla svou Loretu - díky Kateřině Benigně z Lobkovic - už rok.

Vídeňská kaple se stala místem mariánské úcty a soukromým poutním místem císařského domu. Císařovna Eleonora sama financovala výzdobu cennými religiozními předměty ze zlata, stříbra, perel a drahokamů. Vnuk Eleonořina manžela, císař Ferdinand IV., si přál, aby po smrti položili jeho srdce k nohám cedrové sochy Panny Marie v Loretánské kapli. Stalo se tak v roce 1654. Tehdy vznikla tradice pochovávat srdce příslušníků habsburské dynastie v kryptě za oltářem.

Císař Ferdinand II. zemřel v roce 1637. Eleonoře bylo pouhých třicet devět let. Jako vdova žila osmnáct let. Přežila ještě dva císaře - syna i vnuka svého manžela - Ferdinanda III. a IV.

Eleonora Gonzaga, dvojnásobná pravnučka Anny Jagellonské, zemřela 27. června roku 1655 ve Vídni. Pohřbili ji v karmelitánském klášteře, který sama založila. O sto let později byly její ostatky přeneseny do vévodské hrobky svatoštěpánského dómu.

Autor: Šárka Bayerová | úterý 12.4.2016 9:30 | karma článku: 25.21 | přečteno: 810x

Další články blogera

Šárka Bayerová

Americká princezna

Byla krásná, bohatá, vzdělaná, a na svou dobu hodně nespoutaná. A taky porodila jednoho z nejvýznamnějších mužů světa.

6.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 30.58 | Přečteno: 1328 | Diskuse

Šárka Bayerová

A už mě ty volby nebavěj

Nakonec si to můžu dovolit. Mám odvoleno a nezbývá než doufat. A to já umím. Takže se mi nechce číst úvahy ani prognózy co, kdy, kam, kolik a kudy jinak. Natož je psát...

21.10.2017 v 11:42 | Karma článku: 22.71 | Přečteno: 891 | Diskuse

Šárka Bayerová

Vynalezla prsenku

Veškeré půvabné variace se tu hodí. Nejen ona titulková z "básníků". Taky třeba kozenka. Nebo ta mého táty, který na nás - svůj "harém" složený z mámy, ségry a mně - zase s oblibou volával - Holky, máte náprsenky, už můžem jít?

5.10.2017 v 22:01 | Karma článku: 25.02 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Šárka Bayerová

Víkend s dupálistkou

... aneb Králík a já. Nebo vzletně bych mohla svůj blog otitulkovat Amatérské nahlédnutí do duše domácího mazlíka se silným charakterem....

2.10.2017 v 10:11 | Karma článku: 23.99 | Přečteno: 590 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Potkan kazišuk

„Víš, Honzo, když měl tehdy Franta ten svůj úlet s tou fuchtlí, tak jsem se na něj hrozně naštvala a řekla si, že mu ty parohy trochu oplatím.“ Maruška si zamíchala kafe, až se šálek zakymácel, a vyslala na mě bojovný pohled.

17.11.2017 v 20:12 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 311 | Diskuse

Jana Slaninová

Počkám, až dopiješ kafe

Petr měl neměnné rituály. Každé ráno na záchod, do koupelny, obléknout, uvařit kafe, vypít v sedě u barového stolku, který odděloval kuchyni od obýváku. Z okna měl výhled na Modřanskou rokli.

17.11.2017 v 19:10 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 241 | Diskuse

Petr Macháček

Jak co v Číně vypadá a nevypadá, aneb obrázková rychloreportáž Rádia Jerevan

Vážení posluchači, dnes jen páteční rychlá obrázková reportáž o tom, že když něco vidíte, tak to nemusí být to, co vidíte.

17.11.2017 v 17:53 | Karma článku: 16.16 | Přečteno: 586 | Diskuse

Pavel Vrba

S hlubokou úctou, pane Wabi Daňku.

Každý z nás, se s menší či větší potřebou „ukrývá „ ve svém vlastním vesmíru. Ten vesmír je pro někoho vyplněný samotou, pro druhého třeba ve skupině sportovců... nebo trampů. Nemohu o sobě pravdivě říci, že bych byl ten pravý tramp

17.11.2017 v 16:03 | Karma článku: 24.68 | Přečteno: 483 | Diskuse

Marek Valiček

Jinej šmrnc

Středoklucký fashion week vrcholí módníma přehlídkama outfitů zdejších domorodců při ranním nákupu rohlíků a mlíka.

17.11.2017 v 13:57 | Karma článku: 21.29 | Přečteno: 437 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.